27.10.2020, 08:20 >
Starověk >
Antické Řecko

Smrt Alexandra Velikého je dodnes velkou záhadou, ještě větší záhadou je však pro dnešní archeology jeho hrob. Přestože jde zřejmě o největší osobnost antického Řecka, dodnes neznáme místo jeho věčného odpočinku.
pokračovat

Doba čtení
6 minut
23.10.2020, 08:26 >
Starověk >
Egypt

Statisíce svazků a stovky bádajících vědců vytvořili ve starověkém Egyptě největší studnici lidského vědění. Knihovna v Alexandrii se stala nejznámější knihovnou starověku a zůstala jí dodnes. Ve starověku existovalo Alexandrií několik desítek, sám
Alexandr Veliký je zákládal během svého tažení prakticky všude. Ta na Egyptském pobřeží se však měla stát navždy nejslavnější.
pokračovat

Doba čtení
4 minut
20.10.2020, 08:30 >
Starověk >
Antický Řím

Na jižním výběžku Istrijského poloostrova se skrývá monumentální památka na dávnou nadvládu Římské říše. Veřejnosti je však poměrně skrytá. Úchvatná antická budova má totiž tu smůlu, že je zastíněna mnohem známější stavbou - římským Koloseem. Se svojí známější sestřičkou si však příliš nezadá a rozhodně stojí za bližší prozkoumání.
pokračovat

Doba čtení
4 minut
16.10.2020, 08:01 >
Starověk >
Antický Řím

Dlouhá staletí římská říše neustále rostla a v podstatě neexistovaly její trvalé hranice. Později však dospěla do bodu, kdy další expanze už nebyla možná, nebo příliš drahá. V té době se císaři moudře rozhodli konsolidovat svá současná území a určit pevné hranice říše, které bránily legie.
Říkalo se jim Limes Romanus.
pokračovat

Doba čtení
4 minut
14.10.2020, 13:37 >
Středověk >
Francie

Bitva u Kresčaku je pro nás známá zejména tím, že v ní zemřel český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. V globálním měřítku však měla mnohem větší dopad. Díky masivnímu nasazení silných anglických lučištníků
navždy změnila způsob vedení středověkých bitev.
Bitva, která byla součástí stoleté války, se odehrála 26. srpna 1346 a zdá se že toto datum je zřejmě pro
české krále osudné.
pokračovat

Doba čtení
6 minut
6.10.2020, 16:20 >
Starověk >
Antický Řím

Ať šlo o dávné království, pozdější republiku nebo následné císařství, římští občané vždy žili
rozdělení ve společenských vrstvách, podle kterých byli posuzováni. Dostat se do jiné vrstvy, než se člověk narodil, rozhodně nebylo snadné, ne však nemožné. Nejjednodušší způsob, jak můžeme Římany rozdělit je na
svobodné a otroky, dělit však můžeme ještě dále, podle práv a často také podle bohatství.
pokračovat

Doba čtení
8 minut
29.9.2020, 10:11 >
Starověk >
Egypt

Hieroglyf, slovo které známe všichni pochází z řečtiny a znamená
posvátný znak, protože Egypťané věřili, že jej vynalezli bohové. Písmo vzniklo asi 3000 let před naším letopočtem a je zcela nepodobné písmu našemu. Existuje přes
800 různých znaků, které se při psaní používají. Narozdíl od našeho písma, hieroglyfy nemusí být psané jen zleva doprava ale i naopak a dokonce i shora dolů. V případě svislého zápisu byly sloupce odděleny tenkými čárami. U vodorovného psaní se orientace textu určila směrem, kterým se dívaly hieroglyfy znázorňující lidské postavy.
pokračovat

Doba čtení
4 minut
17.9.2020, 12:11 >
Starověk >
Antické Řecko

Jen těžko byste hledali člověka, který nikdy neslyšel o olympijských hrách. Co ale víme o jejich původu? Jejich současná podoba je velice vzdálená od původních řeckých her.
Olympijské hry nebyly jedinými starořeckými hrami. Šlo o jedny z tzv.
Panhelénských her, do kterých patřily
pýthické, isthmické, olympijské a nemejské hry. Ty se všechny konaly cyklicky (
periodos) tak, aby nedošlo k jejich vzájemnému překrývání. Jedno období, během kterého se vystřídaly
pokračovat

Doba čtení
5 minut
10.9.2020, 07:36 >
Starověk >
Antické Řecko

Ve své době byl označován za blázna a povídání o jeho cestách nikdo nevěřil. Pýtheás z Massalie byl však pravděpodobně jedním z největších antických cestovatelů a objevitelů. Až ve 20. století jsme začali zjišťovat, že jeho cesta možná nebyla tak smyšlená. Pýtheás byl tak zřejmě prvním Řekem, který se dostal až k severnímu polárnímu kruhu.
Řekové ve svém zlatém období zakládali mnoho kolonií na pobřeží černého a středozemního moře.
pokračovat

Doba čtení
6 minut
9.9.2020, 07:38 >
Starověk >
Antické Řecko

Většina lidí si spartské bojovníky představuje jako polonahé kulturisty s koženými trenkami a rudými plášti. Právě tak nám je vykreslil film 300, asi nejznámější filmové zpracování bitvy od Thermopyl. Film však vizuálně značně kopíruje nerealistickou komixovou předlohu. Jak tedy doopravdy spartští válečníci vypadali a s jakými zbraněmi dlouhé dny trápili perské vojsko?
Nejznámější část řecké armády tvořilo
300 vybraných spartských rytířů, kteří bojovali jako tzv. hoplíté. Tento název je odvozen od nejvýraznější části jejich zbroje - kulatého štítu
Hoplon.
pokračovat

Doba čtení
3 minut