Smrt v podzemí: U Dura Európos čelili legionáři prvnímu chemickému útoku historie

3.3.2026  > Píše se rok 256 našeho letopočtu a na břehu řeky Eufrat, v dnešní syrské poušti, stojí kdysi vzkvétající město Dura Európos. Touto dobou je však obléháno. Z východu se přivalila obrovská armáda ambiciózního nepřítele – mocné sásánovské Persie. Zatímco na hradbách duní dopady kamenů z obléhacích strojů, v hloubce pod nimi se rozhořel boj, jaký svět do té doby nepoznal. Boj, ve kterém se zbraní nestala jen ocel, ale chemické zbraně. pokračovat

Hagia Sofia - největší a nejodvážnější stavba středověku

24.2.2026  > Středověk > Blízký východ V roce 532 po Kristu se Konstantinopol topila v plamenech. Povstání Níká, nejkrvavější vzpoura v dějinách města, zanechalo centrum v troskách a císař Justinián I. byl téměř sesazen. Když prach opadl a krev zaschla, ukázalo se, že poničeny byly i dvě baziliky v centru města. Justinián se ovšem nerozhodl jen pro rekonstrukci. V ambiciózním plánu se rozhodl vybudovat monument, který by světu jasně řekl: "Římská říše je stále neotřesitelná a Bůh stojí na naší straně." Chtěl něco, co by svou velkolepostí zahanbilo i starověký Šalamounův chrám v Jeruzalémě. pokračovat

Svatá vražedkyně: císařovna Irena brutálně oslepila vlastního syna, aby mohla vládnout

17.2.2026  > Středověk > Blízký východ V dějinách Byzantské říše, která byla proslulá svými krutými palácovými intrikami, vyniká jedno jméno svou mrazivou ambiciózností. Irena z Athén, která se z chudých poměrů vypracovala až na nejmocnější trůn tehdejšího světa, představuje jeden z největších morálních paradoxů historie. Zatímco pravoslavná církev ji uctívá jako světici, pro historiky zůstává matkou, která neváhala nechat brutálně zmrzačit vlastní dítě, jen aby se nemusela dělit o moc. pokračovat

Avicenna - bez jeho knih by v evropských špitálech léčili jen šarlatáni

10.2.2026  > Středověk > Blízký východ Zatímco se evropské lékařství v 10. a 11. století opíralo především o lidové léčitelství, modlitby a přežívající zbytky antických znalostí, v islámském světě vrcholila vědecká revoluce. Jejím nejvýraznějším představitelem byl muž s dlouhým jménem - Abú Alí al-Husajn ibn Abdulláh ibn Síná. V Evropě známý pod kratším latinským Avicenna. Tento učenec nebyl jen jedním z mnoha dobových vědců. Byl to člověk, který dokázal shrnout veškeré tehdejší lékařské vědění do přehledného a logického systému. Jeho vliv byl tak obrovský, že se jeho knihy staly na více než šest století základním pilířem výuky na lékařských školách po celé Evropě. A to včetně tehdy vznikajících univerzit například i v Praze. pokračovat

Město duchů - středověký Dunwich zmizel z mapy během pár desetiletí

3.2.2026  > Středověk > Anglie Na východním pobřeží Anglie stálo kdysi město, které konkurovalo nejvýznamnějším přístavům středověké Evropy. Jeho jméno bylo Dunwich. Dnes z něj zůstala jen hrstka ruin - moře a písek pohltily většinu jeho původního území. Přesto příběh Dunwich fascinoval generace historiků, archeologů a turistů, kteří se snaží odhalit jeho minulou slávu. Dunwich není jen ztraceným městem, je symbolem křehkosti lidské civilizace a připomínkou toho, že ani prosperující města nebyla nezranitelná. pokračovat

Brutální porážka u Ankary dala Evropě padesát let klidu před islámskou invazí

28.1.2026  > Středověk > Blízký východ Na počátku 15. století se zdálo, že osmanská moc je nezastavitelná. Sultán Bajezid I., přezdívaný pro svou rychlost a dravost „Blesk“, drtil jednoho evropského protivníka za druhým. Netrvalo dlouho a jeho armády stály u vysokých hradeb Konstantinopole. Jenže na dálném východě se v té době zformovala jiná síla. Mongolský dobyvatel Tamerlán, potomek slavného Čingischána, ovládl obrovská území od Indie až po Persii. A jeho ambice se měly brzy střetnout s těmi osmanskými. Bitva u Ankary, ke které došlo v červenci roku 1402, nebyla válkou ideologií nebo náboženství. Byl to brutální střet dvou obrovských eg, která se už nedokázala vejít do jednoho světa. pokračovat

Zlatý věk uprostřed evropské Doby temna - Dům Moudrosti v Bagdádu

20.1.2026  > Středověk > Blízký východ Zatímco v Evropě probíhala doba temna, na Blízkém východě se rozvíjela mimořádně silná civilizace. Pod vládou Abbásovského chalífátu (přibližně 8. až 13. století) vzniklo kulturní a vědecké prostředí, které mělo zásadní význam pro další vývoj lidského poznání. Islámský svět v té době nejenže systematicky uchovával starověké texty, ale aktivně pracoval na jejich rozvoji. pokračovat

Nejbohatší Říman Marcus Crassus. Byl by dnes nejbohatším mužem planety?

13.1.2026  > Starověk > Antický Řím Marcus Licinius Crassus, žijící v 1. století př. n. l., je často uváděn jako nejbohatší člověk své doby. Proslul nejen svou účastí na prvním triumvirátu společně s Juliem Caesarem a Pompeiem, ale především ohromným majetkem, který dokázal nahromadit. A to zejména díky kombinaci politické moci, ne úplně čistých realitních spekulací a podnikatelského ducha. pokračovat

Mohl Spartakus přežít? Záhada zmizelého těla vůdce otrockého povstání

6.1.2026  > Starověk > Antický Řím Spartakus patří k nejznámějším postavám antických dějin, přesto však o jeho konci víme překvapivě málo. Obvykle se uvádí, že padl roku 71 př. n. l. v rozhodující bitvě otroků proti vojsku Marka Licinia Crassa. Všechny historické prameny se však shodují v jednom faktu: tělo Spartaka nebylo nikdy nalezeno. A můžeme si být jisti, že pokud by ho Římané našli, rozhodně by to netajili. Nabízí se proto otázka, zda jeho smrt skutečně proběhla tak, jak ji pozdější autoři popisují. pokračovat

Useknutá hlava ve vědru krve - královna Tomyris pokořila vládce největší říše světa

30.12.2025  > Starověk V polovině 6. století př. n. l. se perský král Kýros II. Veliký vydal rozšířit svou rychle rostoucí říši o další národy. Očekával, že půjde jen o jeden z mnoha dalších výbojů. Tentokrát se však jeho dobyvačné ambice střetly s protivníkem, s jakým se dosud nesetkal. Cestu mu zkřížila žena – královna Tomyris, vládkyně kočovného kmene Massagetů. Její příběh přežil tisíciletí jako symbol odvahy a neústupného odporu proti rozpínavé moci. pokračovat