Den, kdy vznikla legenda - v bitvě u hory Badon zachránil Artuš Británii

Před 1 minutou  > Středověk > Anglie V pátém století našeho letopočtu se nad Británií stahovala mračna. Přicházel definitivní konec starého světa. Římské legie, které na ostrově po staletí udržovaly pořádek a bezpečí, byly definitivně staženy zpět na kontinent, aby bránily hroutící se srdce impéria. Opuštěný ostrov se stal snadnou kořistí pro dravé germánské kmeny Sasů, Anglů a Jutů. Zdálo se, že keltská civilizace a zbytky římské kultury budou nemilosrdně vymazány z mapy dějin. V této době se odehrál střet, který na půl století zastavil saský příval a dal vzniknout největšímu mýtu britské historie. pokračovat

Loudunské běsnění - sexuální frustrace jeptišek vedla k upálení kněze

15.4.2026  > Středověk > Francie Klášterního ticho v Loudunu roku 1632 neproťalo andělské zpívání, ale hrdelní chraptění, které jako by nepatřilo lidské bytosti. Převorka místního řádu voršilek, Jeanne des Anges, se v křečích zmítala na podlaze své cely. Z jejích úst mezitím vycházely latinské kletby a slova, která by řeholnice neměla ani znát. A nebyla v tom sama. Brzy se k ní přidaly další sestry. Za zdmi kláštera se začalo šeptat o ďáblovi. Příběh z Loudunu ale není o exorcismu a posedlosti. Je to spíš mrazivá studie o tom, jak se potlačená touha, náboženský fanatismus a vysoká politika dokážou spojit v jeden smrtící nástroj, který může nepohodlného jednotlivce zcela zničit. pokračovat

Sekta, která ztratila zábrany - v Münsteru pálili knihy a nutili muže k mnohoženství pod trestem smrti

8.4.2026  > Středověk > Svatá říše římská Evropa 16. století se zmítala v křečích náboženské reformace, ale to, co se odehrálo v německém Münsteru mezi lety 1534 a 1535, nebylo jen další teologickou hrou o moc. Šlo o první moderní totalitu v dějinách, která pod rouškou víry a očekávání konce světa nastolila režim, před nímž by i ty nejtemnější středověké inkvizice bledly závistí. pokračovat

Krvavá katastrofa u Adrianopole - den, kdy Řím přestal být neporazitelný

31.3.2026  > Starověk > Antický Řím Římská armáda po staletí budila respekt a strach. Její legie porážely jednoho nepřítele za druhým a vytvářely říši, která neměla obdoby. Každá říše však má svůj konec. Roku 378 se u Adrianopole odehrál střet, který otřásl základy římské moci a ukázal, že starý svět se začíná měnit. pokračovat

Proti pětinásobné přesile – proč Arméni u Avarayru riskovali jistou smrt?

24.3.2026  > Středověk > Blízký východ Bitva, kterou Arméni prohráli - a přesto na ni dodnes vzpomínají jako na jedno z největších vítězství své historie. Střet u Avarajru v roce 451 totiž nebyl jen další epizodou v dlouhé řadě válek mezi velmocemi pozdní antiky. Šlo o konflikt, v němž nebyl hlavním cílem zisk území. Byl to boj o víru, identitu a samotnou podstatu existence celého národa. A právě proto jeho význam dalece přesahuje výsledek bitvy. pokračovat

Vikingská mrtvola vstala z rakve a město Luni padlo

17.3.2026  > Středověk Vikingové patřili k nejstrašnějším nájezdníkům středověké Evropy, ale jejich výpravy nebyly vždy jen o hrubé síle. Jeden z nejslavnějších příběhů o lstivosti se odehrál v 9. století, kdy vikinský vůdce Hastein plánoval útok na italské město Luni, které jeho muži mylně považovali za Řím. Město však bylo příliš dobře opevněné, a tak přišla na řadu lest - fingovaný pohřeb, který se proměnil v krvavý vpád. Tato událost se stala legendou středověkých kronik a dodnes fascinuje historiky i čtenáře. pokračovat

Záhada Kleopatřiny smrti - opravdu ji zabila kobra?

11.3.2026  > Starověk > Antický Řím Smrt poslední egyptské královny patří k nejslavnějším a zároveň nejzáhadnějším událostem starověku. Každý jistě zná verzi příběhu, kdy ukončila život tak, že se nechala uštknout jedovatou kobrou. Tento dramatický obraz – královna, had a tichá smrt – inspiroval nespočet obrazů, knih i filmů. Jenže historická realita může být mnohem složitější. Když se podíváme na starověké prameny i moderní historický výzkum, zjistíme, že otázka, jak skutečně zemřela Kleopatra VII., není zdaleka tak jednoznačná. pokračovat

Smrt v podzemí: U Dura Európos čelili legionáři prvnímu chemickému útoku historie

3.3.2026  > Píše se rok 256 našeho letopočtu a na břehu řeky Eufrat, v dnešní syrské poušti, stojí kdysi vzkvétající město Dura Európos. Touto dobou je však obléháno. Z východu se přivalila obrovská armáda ambiciózního nepřítele – mocné sásánovské Persie. Zatímco na hradbách duní dopady kamenů z obléhacích strojů, v hloubce pod nimi se rozhořel boj, jaký svět do té doby nepoznal. Boj, ve kterém se zbraní nestala jen ocel, ale chemické zbraně. pokračovat

Hagia Sofia - největší a nejodvážnější stavba středověku

24.2.2026  > Středověk > Blízký východ V roce 532 po Kristu se Konstantinopol topila v plamenech. Povstání Níká, nejkrvavější vzpoura v dějinách města, zanechalo centrum v troskách a císař Justinián I. byl téměř sesazen. Když prach opadl a krev zaschla, ukázalo se, že poničeny byly i dvě baziliky v centru města. Justinián se ovšem nerozhodl jen pro rekonstrukci. V ambiciózním plánu se rozhodl vybudovat monument, který by světu jasně řekl: "Římská říše je stále neotřesitelná a Bůh stojí na naší straně." Chtěl něco, co by svou velkolepostí zahanbilo i starověký Šalamounův chrám v Jeruzalémě. pokračovat

Svatá vražedkyně: císařovna Irena brutálně oslepila vlastního syna, aby mohla vládnout

17.2.2026  > Středověk > Blízký východ V dějinách Byzantské říše, která byla proslulá svými krutými palácovými intrikami, vyniká jedno jméno svou mrazivou ambiciózností. Irena z Athén, která se z chudých poměrů vypracovala až na nejmocnější trůn tehdejšího světa, představuje jeden z největších morálních paradoxů historie. Zatímco pravoslavná církev ji uctívá jako světici, pro historiky zůstává matkou, která neváhala nechat brutálně zmrzačit vlastní dítě, jen aby se nemusela dělit o moc. pokračovat