Bitva u Tanagry: Sparťané vyhráli bitvu, ale ztratili celou zemi

Před 15 hodinami  > Starověk > Antické Řecko Pouhých dvacet let po slavném vítězství Řeků nad Persií u Platají, se někdejší spojenci obrátili jeden proti druhému. Athény a Sparta, dvě nejmocnější řecká města, začala soupeřit o vliv nad celým Řeckem. Jedním z prvních velkých střetů této nové éry se stala bitva u Tanagry v Boiótii. Přestože Sparťané dokázali zvítězit, zaplatili za svůj úspěch vysokou cenu. Bitva se tak stala ukázkovým příkladem toho, že ani vítězství na bojišti nemusí přinést strategický úspěch. pokračovat

Existoval Ježíš doopravdy? Co říkají historici a antické prameny

21.7.2026  > Starověk > Antický Řím Ježíš Kristus je bezpochyby jednou z nejvlivnějších postav světových dějin a možná tou úplně nejvlivnější. Jeho učení ovlivnilo vznik jednoho z největších světových náboženství, inspirovalo umění, filozofii i politiku a jeho jméno zná téměř každý člověk na planetě. Přesto kolem jeho života dodnes panuje řada otázek. pokračovat

Sicilská výprava: největší athénská expedice skončila naprostým masakrem

14.7.2026  > Starověk > Antické Řecko Na jaře roku 415 př. n. l. opouštěla athénský přístav největší vojenská výprava, jakou kdy antický řecký svět spatřil. Desítky tisíc mužů, více než stovka válečných lodí a obrovské množství zásob mířily na západ k daleké Sicílii. V Athénách panovalo přesvědčení, že výprava přinese nové bohatství, ovládnutí západního Středomoří a možná i definitivní vítězství v dlouhé peloponéské válce. O dva roky později byla celá armáda mrtvá nebo zotročená a loďstvo přestalo existovat. Athény na Sicílii utrpěly jednu z největších vojenských katastrof své historie. pokračovat

Bitva u Arginuských ostrovů: Athény popravily vlastní vítěze

8.7.2026  > Starověk > Antické Řecko V létě roku 406 př. n. l. se peloponéská válka chýlila ke svému závěru. Po více než čtvrtstoletí neustálých bojů byly Athény vyčerpané, jejich finance se tenčily a spartská flotila postupně získávala převahu na moři. Zdálo se, že pád athénské námořní říše je jen otázkou času. Právě tehdy však Athéňané dokázali zvítězit v jedné z největších námořních bitev starověku – u Arginuských ostrovů. Jejich triumf však měl hořkou příchuť. Krátce po návratu domů byli velitelé vítězné flotily obviněni z hrubého selhání a většina z nich skončila na popravišti. pokračovat

V bitvě u Klušina rozdrtili polští husaři obrovskou přesilu a vyrazili na Moskvu

30.6.2026  > Novověk Začátkem léta, 4. července 1610 se poblíž ruské vesnice Klušino odehrála bitva, která patří mezi nejpozoruhodnější střetnutí raného novověku. Na jedné straně stála polsko-litevská armáda vedená zkušeným hejtmanem Stanisławem Żółkiewským, na druhé početně mnohem silnější rusko-švédská armáda pod velením knížete Dmitrije Šujského. Přestože Poláci disponovali jen zlomkem sil svého protivníka, dokázali zvítězit způsobem, který jim otevřel cestu až k Moskvě. pokračovat

Hetéry - nejslavnější milenky antického Řecka nebyly obyčejné prostitutky

23.6.2026  > Starověk > Antické Řecko Když se dnes mluví o postavení žen ve starověkém Řecku, bývá často zdůrazňováno, že jejich role byla značně omezená. Zejména v klasických Athénách trávily ženy většinu života v domácnosti, nemohly se účastnit politického života a jejich veřejné vystupování bylo omezeno na minimum. Přesto existovala skupina žen, která se vymykala tehdejším společenským normám. Říkalo se jim hetéry. pokračovat

Bitva u Domažlic - křižácké vojsko se rozuteklo před zpívajícímu husity

16.6.2026  > Středověk > České země Dne 14. srpna 1431 došlo u Domažlic k jedné z nejpozoruhodnějších událostí husitských válek. Bitva, která vešla do historie jako bitva u Domažlic, se často uvádí jako příklad střetu, kde nerozhodla ani tak síla zbraní jako psychologický účinek a pověst protivníka. Podle známé legendy se mohutné křižácké vojsko dalo na útěk již ve chvíli, kdy uslyšelo blížící se husity zpívat chorál Ktož jsú boží bojovníci. Ačkoliv skutečnost byla o něco složitější, výsledek byl jednoznačný – pátá křížová výprava proti husitům skončila katastrofou a Evropa si začala uvědomovat, že české reformní hnutí nelze porazit silou. pokračovat

Při povstání Níká antičtí hooligans téměř svrhli císaře. 30 tisíc jich zaplatilo životem.

9.6.2026  > Středověk > Blízký východ V lednu roku 532 zaplavují ulice Konstantinopole rozzuřené davy, nad městem stoupá hustý kouř a císařský palác je prakticky obklíčen. Největší město tehdejší Evropy se během několika dnů proměnilo v bojiště. Hoří celé čtvrti, mrtví leží v ulicích a byzantský císař Justinián zvažuje útěk z města. To vše kvůli události, která zpočátku vypadala jako obyčejná potyčka sportovních fanoušků. Povstání známé pod jménem Níká se stalo jedním z nejkrvavějších městských nepokojů historie. pokračovat

Geniální zbraň - jak fungovala husitská vozová hradba?

2.6.2026  > Středověk > České země Těžce obrnění rytíři spustili útok. Desítky koní se řítily vpřed, kopí namířená proti nepříteli a za nimi zkušená křižácká vojska přesvědčená o své nadřazenosti a rychlém vítězství. Pak ale přišel chaos. Za dřevěnými vozy zazněly výstřely z primitivních palných zbraní, do útočníků se zabodly šípy a koně začali padat k zemi. Rytířský útok se bleskově zastavil. Narazil na vozovou hradbu. pokračovat

Čtyři vlny pomsty: Kněžna Olga Kyjevská vyhladila celý národ, aby pomstila smrt svého muže

26.5.2026  > Středověk Raný středověk na východě Evropy nebyl místem pro slabé povahy, ale to, co se odehrálo v polovině 10. století na Kyjevské Rusi, překonalo i ty nejkrutější severské ságy. Když slovanský kmen Drevljanů brutálně popravil kyjevského knížete Igora, věřil, že má vyhráno a získá Kyjev. V Kyjevě totiž zůstala jen jeho vdova Olga a tříletý syn. Drevljané ale podcenili fakt, že Olga měla v žilách krev drsných vikinských předků. Místo toho, aby se podvolila, rozpoutala sérii čtyř pomst jako ze Hry o trůny. pokračovat