Dokázal skutečně Archimédés zapalovat římské válečné lodě pomocí zrcadel?

18.11.2020, 10:07  > Starověk > Antický Řím Archimédés je známý zejména díky svým vědeckým objevům. Byl však také zručným konstruktérem válečných strojů. Ani geniálnímu vynálezci se však nepodařilo uchránit své rodné Syrakusy před římskou hrozbou v Druhé punské válce.

Archimédés se narodil roku 287 př.n.l. v sicilském městě Syrakusy. Sicílie tehdy ještě nebyla římskou provincií, ale svobodnou řeckou kolonií. pokračovat

V Bitvě u Zamy nezachránili Hannibala ani váleční sloni

11.11.2020, 09:40  > Starověk > Antický Řím Zatímco nejslavnější Kartáginský vojevůdce Hannibal stále křižoval apeninským poloostrovem a vytrvale porážel jednu římskou armádu za druhou, na ostatních frontách začínalo Kartágo zaostávat. Přestože měl Hannibal oprávněně pověst neporazitelného válečníka, nemohl bojovat všude. Další kartáginští generálové nebyli špatní, ale rozhodně nedosahovali Hannibalových kvalit. pokračovat

Garum - kečup antického Říma se vyráběl z fermentovaných ryb

6.11.2020, 10:20  > Starověk > Antický Řím Omáčka Garum patřila mezi nejoblíbenější ochucovadla v antickém Římě. Svojí univerzálností ji můžeme přirovnat k dnešnímu kečupu, nebo hořčici. Přestože její původ nezní příliš chutně, vyráběla se totiž fermentací ryb, šlo o vyhledávanou lahůdku. pokračovat

V Bitvě u Azincourtu se rytíři ukázali jako přežitek minulosti

3.11.2020, 10:21  > Středověk > Anglie Mezi Angličany a Franouzi byla zlá krev celá staletí. Čekalo se tak pouze na záminku, která nakonec ve 14. století rozpoutala stoletou válku. Ta ve skutečnosti trvala 116 let, nešlo však samozřejmě o nepřetržitý boj. Mezi obdobími bojů následovala období míru, trvající často několik let. Stoletou válku (1337 - 1453) dnes rozdělujeme do třech fází. Poslední z nich započala slavnou bitvou u Azincourtu. pokračovat

Andělský hrad v Římě. Papežské vězení bylo původně hrobkou císařů

29.10.2020, 10:48  > Starověk > Antický Řím Jen málokterá stavba na světě změnila svůj účel tolikrát jako Andělský hrad v Římě. Dnes jde patrně o druhou nejznámější památku věčného města, hned za majestátním koloseem. Svým vzhledem budí dojem, že jde o středověký hrad, ostatně jmenuje se tak. Původní základy však dal postavit již římský císař Hadrianus. pokračovat

Největší výzva pro archeology. Kde může být hrob Alexandra Velikého?

27.10.2020, 08:20  > Starověk > Antické Řecko Smrt Alexandra Velikého je dodnes velkou záhadou, ještě větší záhadou je však pro dnešní archeology jeho hrob. Přestože jde zřejmě o největší osobnost antického Řecka, dodnes neznáme místo jeho věčného odpočinku. pokračovat

Alexandrijská knihovna - největší studnice vědění starověku

23.10.2020, 08:26  > Starověk > Egypt Statisíce svazků a stovky bádajících vědců vytvořili ve starověkém Egyptě největší studnici lidského vědění. Knihovna v Alexandrii se stala nejznámější knihovnou starověku a zůstala jí dodnes. Ve starověku existovalo Alexandrií několik desítek, sám Alexandr Veliký je zákládal během svého tažení prakticky všude. Ta na Egyptském pobřeží se však měla stát navždy nejslavnější. pokračovat

I Chorvatsko má své Koloseum - aréna v Pule

20.10.2020, 08:30  > Starověk > Antický Řím Na jižním výběžku Istrijského poloostrova se skrývá monumentální památka na dávnou nadvládu Římské říše. Veřejnosti je však poměrně skrytá. Úchvatná antická budova má totiž tu smůlu, že je zastíněna mnohem známější stavbou - římským Koloseem. Se svojí známější sestřičkou si však příliš nezadá a rozhodně stojí za bližší prozkoumání. pokračovat

Limes Romanus - velká římská zeď chránila císařství

16.10.2020, 08:01  > Starověk > Antický Řím Dlouhá staletí římská říše neustále rostla a v podstatě neexistovaly její trvalé hranice. Později však dospěla do bodu, kdy další expanze už nebyla možná, nebo příliš drahá. V té době se císaři moudře rozhodli konsolidovat svá současná území a určit pevné hranice říše, které bránily legie. Říkalo se jim Limes Romanus. pokračovat

Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení

14.10.2020, 13:37  > Středověk > Francie Bitva u Kresčaku je pro nás známá zejména tím, že v ní zemřel český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. V globálním měřítku však měla mnohem větší dopad. Díky masivnímu nasazení silných anglických lučištníků navždy změnila způsob vedení středověkých bitev.

Bitva, která byla součástí stoleté války, se odehrála 26. srpna 1346 a zdá se že toto datum je zřejmě pro české krále osudné. pokračovat