Ze svatby se stala jatka. Bartolomějská noc zbarvila Seinu do ruda
20.5.2022 > Středověk > FrancieSvatba má být rituálem lásky a radosti, když se navíc jedná o královskou svatbu v 16. století, je to velký diplomatický akt. Sňatek Markéty z Valois a Jindřicha Navarrského měl přinést mír Francii zdevastované náboženským válkami. Nic by však nemohlo být dál od pravdy: byla to krvavá svatba, která stála život tisíce lidí a v zemi rozpoutala další boje.
Francie: katolická, nebo hugenotská?
Celá Evropa 16. století se potýkala s otázkou, jak se vypořádat s rozštěpením křesťanské víry na několik proudů. Jednou z nejrozdělenějších zemí se stala Francie: na jedné straně katoličtí králové z rodu Valois a mocný rod de Guise, na druhé straně silná a vojensky schopná protestantská šlechta vedená navarrským králem Jindřichem Bourbonským.Hugenoté, francouzští protestanté, se často stávali terčem pronásledování, v některých obdobích nesměli praktikovat svou víru a byli považovány za heretiky. Na druhou stranu na územích, která ovládali, případě v dobách, kdy k nim byla politika smířlivější, sami útočili na katolíky, vyvolávali konflikty a snažili se získat moc.
Sitace byla tedy taková, že občanské válce se nedalo vyhnout.
V roce 1562 nechal katolický vévoda de Guise zmasakrovat několik desítek hugenotů ve městě Waasy a následně obsadil Paříž. Tak začala první francouzská náboženská válka a v následujících 36 letech ji následovalo mnoho dalších.
Touha po smíru?
Francie byla vleklým občanským konfliktem vyčerpána a navíc jí reálně hrozila válka se Španělskem, které mělo zájem přijít na pomoc katolickým souputníkům.Kateřina Medicejská, jež tehdy vládla za svého syna Karla IX. se rozhodla sáhnout po osvědčené taktice: vyřešit spory sňatkovou diplomacií. Svou dceru a královu sestru Markétu nabídla jako nevěstu navarrskému králi, jednomu z vůdců hugenotské frakce: Jindřichu Bourbonovi, králi malého státu Navarra.
Jindřich Navarrský byl příbuzným francouzských králů a mohl chovat jistou naději na tenhle trůn, a tak mu další spojení s Valoisy přišlo vhod.
Přijel do Paříže se všemi svými přáteli a spojenci a s výkvětem hugenotské šlechty, aby společně oslavili sňatek s katolickou princeznou.
Bartolomějská noc
Svatba proběhla v pořádku 18. srpna 1572. Už 22. srpna byl však postřelen významný hugenot – admirál de Coligny. Hugenoti zuřili a převážně katolická Paříž, která tolik protestantů ve svých ulicích neviděla ráda, se obávala pomsty. Atmosféra strachu a paranoidní nedůvěry narůstala.V noci z 23. na 24. srpna (na svátek sv. Bartoloměje) se věci daly do pohybu. Katoličtí ozbrojenci vedení de Guisy zabili de Colignyho a jeho družinu, čímž spustili lavinu zabíjení v celé Paříži.
Nešlo o žádné náhodné násilnosti. Dnes víme, že katolická strana měla seznam významných hugenotů i s místy, kde se ubytovali, a zabijáci tak šli na jistotu.
O bartolomějské noci bylo pobito asi na tři tisíce hugenotů. Říká se, že pařížská Seina byla plná mrtvol. Pronásledování hugenotů však pokračovalo po celé Francii několik dalších měsíců.
Král sjednotitel
Jindřich Navarrský, novopečený ženich, vraždění unikl. Říká se, že ho princezna Markéta ukryla před vrahy ve svém budoáru. Byl jedním z mála hugenotských představitelů, který katolické řádění v Paříže přežil.Konec řádu templářů na pátek třináctého
Začátkem 14. století byl templářský řád evropskou velmocí. Jeho vojenská i ekonomická síla byla větší než leckterého suverénního státu, což mnoho panovníků bralo jako ohrožení své země. Nutno dodat, že tyto oba... celý článekHrůzu bartolomějské noci si však pamatoval do konce života. A když později Valoisové vymřeli po meči a Jindřich nastoupil na francouzský trůn jako první Bourbon, byl jedním z jeho hlavních úkolů a cílů najít cestu, jak nastolit mezi katolíky a protestanty mír.
Francouzské náboženské války byly ukončeny tzv. Nantským ediktem v roce 1598, kterým Jindřich obě náboženská vyznání zrovnoprávnil a podařilo se mu tak mnoha válečných desetiletích přinést alespoň trochu klidu
Zdroj: Vladimír Liška: Šedé eminence v evropské historii.
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #16. stoleti