Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Ze svatby se stala jatka. Bartolomějská noc zbarvila Seinu do ruda

20.5.2022 > Středověk > Francie

Svatba má být rituálem lásky a radosti, když se navíc jedná o královskou svatbu v 16. století, je to velký diplomatický akt. Sňatek Markéty z Valois a Jindřicha Navarrského měl přinést mír Francii zdevastované náboženským válkami. Nic by však nemohlo být dál od pravdy: byla to krvavá svatba, která stála život tisíce lidí a v zemi rozpoutala další boje.



Francie: katolická, nebo hugenotská?

Celá Evropa 16. století se potýkala s otázkou, jak se vypořádat s rozštěpením křesťanské víry na několik proudů. Jednou z nejrozdělenějších zemí se stala Francie: na jedné straně katoličtí králové z rodu Valois a mocný rod de Guise, na druhé straně silná a vojensky schopná protestantská šlechta vedená navarrským králem Jindřichem Bourbonským.

Jindřich IV. Navarrský.
Jindřich IV. Navarrský. , Frans Pourbus the Younger, Public domain


Hugenoté, francouzští protestanté, se často stávali terčem pronásledování, v některých obdobích nesměli praktikovat svou víru a byli považovány za heretiky. Na druhou stranu na územích, která ovládali, případě v dobách, kdy k nim byla politika smířlivější, sami útočili na katolíky, vyvolávali konflikty a snažili se získat moc.

Sitace byla tedy taková, že občanské válce se nedalo vyhnout.

V roce 1562 nechal katolický vévoda de Guise zmasakrovat několik desítek hugenotů ve městě Waasy a následně obsadil Paříž. Tak začala první francouzská náboženská válka a v následujících 36 letech ji následovalo mnoho dalších.


Jindřich de Guise, organizátor bartolomějské noci.
Jindřich de Guise, organizátor bartolomějské noci. , Musée Carnavalet, Public domain


Touha po smíru?

Francie byla vleklým občanským konfliktem vyčerpána a navíc jí reálně hrozila válka se Španělskem, které mělo zájem přijít na pomoc katolickým souputníkům.

Kateřina Medicejská, jež tehdy vládla za svého syna Karla IX. se rozhodla sáhnout po osvědčené taktice: vyřešit spory sňatkovou diplomacií. Svou dceru a královu sestru Markétu nabídla jako nevěstu navarrskému králi, jednomu z vůdců hugenotské frakce: Jindřichu Bourbonovi, králi malého státu Navarra.

Markéta z Valois, navarrská a francouzská královna.
Markéta z Valois, navarrská a francouzská královna. , Unidentified painter, CC BY-SA 4.0


Jindřich Navarrský byl příbuzným francouzských králů a mohl chovat jistou naději na tenhle trůn, a tak mu další spojení s Valoisy přišlo vhod.

Přijel do Paříže se všemi svými přáteli a spojenci a s výkvětem hugenotské šlechty, aby společně oslavili sňatek s katolickou princeznou.


Bartolomějská noc

Svatba proběhla v pořádku 18. srpna 1572. Už 22. srpna byl však postřelen významný hugenot – admirál de Coligny. Hugenoti zuřili a převážně katolická Paříž, která tolik protestantů ve svých ulicích neviděla ráda, se obávala pomsty. Atmosféra strachu a paranoidní nedůvěry narůstala.

V noci z 23. na 24. srpna (na svátek sv. Bartoloměje) se věci daly do pohybu. Katoličtí ozbrojenci vedení de Guisy zabili de Colignyho a jeho družinu, čímž spustili lavinu zabíjení v celé Paříži.

Mrtví po bartolomějské noci.
Mrtví po bartolomějské noci. , Édouard Debat-Ponsan, Public domain



Nešlo o žádné náhodné násilnosti. Dnes víme, že katolická strana měla seznam významných hugenotů i s místy, kde se ubytovali, a zabijáci tak šli na jistotu.

O bartolomějské noci bylo pobito asi na tři tisíce hugenotů. Říká se, že pařížská Seina byla plná mrtvol. Pronásledování hugenotů však pokračovalo po celé Francii několik dalších měsíců.


Král sjednotitel

Jindřich Navarrský, novopečený ženich, vraždění unikl. Říká se, že ho princezna Markéta ukryla před vrahy ve svém budoáru. Byl jedním z mála hugenotských představitelů, který katolické řádění v Paříže přežil.

Konec řádu templářů na pátek třináctého

Konec řádu templářů na pátek třináctého

Začátkem 14. století byl templářský řád evropskou velmocí. Jeho vojenská i ekonomická síla byla větší než leckterého suverénního státu, což mnoho panovníků bralo jako ohrožení své země. Nutno dodat, že tyto oba... celý článek


Hrůzu bartolomějské noci si však pamatoval do konce života. A když později Valoisové vymřeli po meči a Jindřich nastoupil na francouzský trůn jako první Bourbon, byl jedním z jeho hlavních úkolů a cílů najít cestu, jak nastolit mezi katolíky a protestanty mír.

Francouzské náboženské války byly ukončeny tzv. Nantským ediktem v roce 1598, kterým Jindřich obě náboženská vyznání zrovnoprávnil a podařilo se mu tak mnoha válečných desetiletích přinést alespoň trochu klidu

Zdroj: Vladimír Liška: Šedé eminence v evropské historii.
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Šestá žena Jindřicha VIII. - nový manžel toužil po její nevlastní dceři Šestá žena Jindřicha VIII. - nový manžel toužil po její nevlastní dceři
Podivná víra: svět je sýr a Bůh i lidé červi v něm Podivná víra: svět je sýr a Bůh i lidé červi v něm
Před Vídní se roku 1529 bojovalo o křesťanskou Evropu Před Vídní se roku 1529 bojovalo o křesťanskou Evropu


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít