Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Kristina I. Švédská - královna odpovědná za krádež největšího českého pokladu

18.5.2022, 08:58 > Novověk

Švédská královna Kristina I. (1626-1689) byla nesporně velmi zajímavou postavou. Nehledejte v ní ale něžnou ženskou duši. Do historie se sice zapsala jako jedna z nejvzdělanějších žen své doby, ale zároveň i nejkontroverznější. Libovala si v zájmech, kterým se věnovali výhradně muži. Nosila pánské oblečení i boty. Jezdila na koni a lovila. August Strindberg o ní napsal dokonce hru Královna Kristina. Ve stejnojmenném filmu ji ztvárnila Greta Garbo.



Dědička trůnu

Švédská královna Kristina Švédká se narodila do neklidné doby třicetileté války v roce 1626 jako čtvrtý potomek švédského krále Gustava II. Adolfa. Bohužel její sourozenci, bratr a dvě sestry, zemřeli ještě jako velmi malé děti, takže se z ní záhy stala následnice trůnu. Postaral se o to její otec, který si nechal potvrdit, že v případě jeho smrti se dědičkou stane právě Kristina.


královna Kristina jako Minerva.
královna Kristina jako Minerva. , Justus van Egmont, Public domain


Její matka Marie Eleonora Braniborská se netajila zklamáním, že se narodila dcera, a zřekla se jí. Král chtěl své dceři, která jednou měla převzít švédské žezlo a vládnout, dopřát kvalitní vzdělání, jež se jinak dostávalo výhradně korunním princům. Navíc si nepřál, aby se na její výchově podílela jakýmkoliv způsobem její matka.


Po smrti otce krále Gustava Adolfa

Když bylo Kristině šest let, její otec král Gustav Adolf padl v roce 1632 v bitvě u Lützenu a ona se stala královnou Švédů, Gótů a Vandalů. Po dobu princezniny nezletilosti byla určena regentská rada a dva opatrovníci, kteří byli přáteli mrtvého krále – Axel Banér a Gustav Horn.

Kristinina matka Marie Eleonora po ovdovění propadla hluboké depresi, dost možná, že byla i šílená. Svědčí o tom její chování po smrti manžela, kterého nenechala pohřbít. Rakev musela zůstat otevřená a ona za mrtvým krále pravidelně chodila. Jeho pohřeb se proto uskutečnil až o více než osmnáct měsíců později. Ještě než odjel Gustav Adolf do bojů třicetileté války, rozhodl, že v případě jeho smrti se o Kristinu postará její teta Kateřina. V roce 1636 tedy Kristina přesídlila k tetě, kde vyrůstala společně s bratrancem Karlem Gustavem a sestřenicemi.


Marie Eleonora Braniborská, matka královny Kristiny.
Marie Eleonora Braniborská, matka královny Kristiny. , Attributed to Hendrik Munnichhoven, Public domain


Kristina jako nadaná studentka

Malá Kristina se ukázala jako dítě bažící po vzdělání. Byla šťastná, když se mohla učit deset hodin denně. Zvládla se naučit sedm cizích jazyků – němčinu, holandštinu, dánštinu, francouzštinu, italštinu, arabštinu a hebrejštinu. Kromě toho se věnovala jízdě na koni, lovu i šermu. Z ženských dovedností se měla naučit jen skromnosti a cudnosti.

Svým domácím učitelem, kterým byl luteránský kněz Jan Matthiae, byla zasvěcena do tajů historie, literatury a filozofie. Hlavní regent Axel Oxenstierny ji vzdělával v praktické politice, kterou Kristina přirovnávala ke hře v šachy. Není proto divu, že se z Kristina stala jedna z nejvzdělanějších žen 17. století.


král Gustav II. Adolf, otec královny Kristiny.
král Gustav II. Adolf, otec královny Kristiny. , Nationalmuseum, Public domain


Jako plnoletá královna

V roce 1644 byla Kristina ve svých osmnácti letech prohlášena za plnoletou. Mohla se tedy ujmout vlády. Během ní získalo Švédsko neomezený přístup k Severnímu moři a nebylo již obklopené Dánskem ani Norskem. Prakticky kontrolovalo i Baltské moře. Záhy po dosažení plnoletosti Kristina zjistila, že její politické zájmy se rozcházejí s zájmy hlavního regenta Axela Oxenstierny. Projevilo se také v roce 1648, kdy byl podepsán Vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku. Na rozdíl od něho chtěla Kristina dosáhnout míru za každou cenu.


Kristina jako mecenáška umění

Kristina byla velkou milovnicí umění. V roce 1645 založila Ordinari Post Tijdender, což jsou v současné době nejstarší vydávané noviny na světě. Obklopovala se učenci, umělci, zajímala se o divadlo, sama byla amatérské herečka. Do Švédska pozvala jednoho z nejslavnějších filozofů a vědců - René Descarta, aby ji vyučoval ve svých představách o lásce.

Konec řádu templářů na pátek třináctého

Konec řádu templářů na pátek třináctého

Začátkem 14. století byl templářský řád evropskou velmocí. Jeho vojenská i ekonomická síla byla větší než leckterého suverénního státu, což mnoho panovníků bralo jako ohrožení své země. Nutno dodat, že tyto oba... celý článek


Filozof se tedy do Stockholmu opravdu přestěhoval. Tuhé zimy mu ale nesvědčily. Descartes se nakonec rozstonal a v roce 1650 zemřel na zápal plic. Podle některých spekulací byl otráven katolickým knězem, který měl strach, aby filozof nepřivedl luteránskou královnu ke katolicismu.


Zlodějka pražské sbírky Rudolfa II.

Ještě v době třicetileté války, když se švédská vojska dostala až do Prahy, poslala královna Kristina tajnou zprávu, aby vojsko obsadilo Pražský hrad a zaměřilo se na uloupení proslulé sbírky císaře Rudolfa II. jako válečné kořisti. Švédsko vojsko tak pro královnu Kristinu rabováním hradu zajistilo na 500 obrazů, 70 bronzových soch, 370 vědeckých přístrojů, 400 indických kuriozit, drahé kameny a slonovinu. Těsně před podepsáním Vestfálského míru ještě Švédové ukradli u Rudolfovu knihovnu včetně takových skvostů, jakými byly Codex Gigas a Codex Argenteus.


Codex gigas.
Codex gigas. , Michal Maňas, CC BY 2.5


Rozhodla se nikdy se nevdat

Ač od narození byla Kristina vychovávána v luteránské víře, netajila se svým obdivem ke katolicismu a zejména k celibátu. Zaujal ji životopis panenské královny Alžběty I. Během svého mládí dospěla Kristina k rozhodnutí se nikdy nevdat. K manželství měla nepřekonatelnou nechuť.

Kvůli pohodlí nosila ráda pánskou obuv na nízkém podrážce, nezřídka se oblékala do pánského oděvu. Vzrůstem byla malá, asi jen 150 cm vysoká. Měla nepoddajné vlasy, které si kvůli spěchu často nestihla načesat. Protože až deset hodin denně pracovala a studovala, spala jen velmi málo. Měla ohnutá záda, deformovaný hrudník a nepravidelná ramena. Sama Kristina to přikládala tomu, že jako novorozenec určitě při porodu porodní bábě spadla na podlahu a zlomila si ramenní kost. Její hlas byl hrubý a zněl jako mužský. Ona sama se tak často i chovala. Dávala přednost mužským koníčkům před ženskými.


Abdikace, exil v Římě a přestup ke katolicismu

V období své vlády se Kristina obklopovala velmi často prospěchářskými muži, jimž poskytovala výhody, finance i úřady. Rozprodávala půdu a darovala tituly. Jen během deseti let vzrostl počet šlechtických rodů ze 300 na 600. Toto její chování jen posilovalo zadlužování země a nespokojenost šlechty. V roce 1650 byla Kristina v Uppsale korunována královnou. O čtyři roky později se dobrovolně vzdala švédského trůnu ve prospěch svého bratrance Karla X. Gustava.


Portrét švédské královny Kristiny od Sébastiena Bourdona.
Portrét švédské královny Kristiny od Sébastiena Bourdona. , Sébastien Bourdon, Public domain


Po abdikaci se vydala na cestu do Říma, kde konvertovala ke katolicismu a přijala jméno Kristina Alexandra. Před sebou ještě měla třicet pět let života. V Římě udržovala blízký vztah s kardinálem Azzolinem. Stala se symbolem nekonvenční ženy, jež žila životem netypickým pro ženu její doby a postavení.

Zdroj: wikipedia.org

Autor: Jana Fojtíková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Největší český dobrodruh - Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Největší český dobrodruh - Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
Nešťastný zimní král. Fridrich Falcký zemřel jako chudák a jeho tělo leží neznámo kde Nešťastný zimní král. Fridrich Falcký zemřel jako chudák a jeho tělo leží neznámo kde
Raději zemřít v boji, než ustoupit. Králové, kteří rytířsky padli v bitvě Raději zemřít v boji, než ustoupit. Králové, kteří rytířsky padli v bitvě


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít