Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Čtyři vlny pomsty: Kněžna Olga Kyjevská vyhladila celý národ, aby pomstila smrt svého muže

Před 1 minutou > Středověk

Raný středověk na východě Evropy nebyl místem pro slabé povahy, ale to, co se odehrálo v polovině 10. století na Kyjevské Rusi, překonalo i ty nejkrutější severské ságy. Když slovanský kmen Drevljanů brutálně popravil kyjevského knížete Igora, věřil, že má vyhráno a získá Kyjev. V Kyjevě totiž zůstala jen jeho vdova Olga a tříletý syn. Drevljané ale podcenili fakt, že Olga měla v žilách krev drsných vikinských předků. Místo toho, aby se podvolila, rozpoutala sérii čtyř pomst jako ze Hry o trůny.


Všechno to začalo chamtivostí. Kníže Igor vyrazil v roce 945 k Drevljanům vybrat pravidelné daně. Jenže tentokrát mu to nestačilo. Poslal většinu své velké družiny domů a jen s hrstkou věrných se vrátil, aby z místních vyždímal další majetek. Drevljané už ovšem ztratili trpělivost. Igora zajali a popravili ho - přivázali ho ke dvěma ohnutým břízám, které po uvolnění knížete roztrhly na půl. Drevljanský kníže Mal pak udělal osudovou chybu – do Kyjeva vyslal poselstvo s nabídkou, že si vdovu Olgu vezme za ženu a bude vládnout její zemi.


Pohřeb manžela na malbě.
Pohřeb manžela na malbě. , Vasily Surikov, Public domain


Když dvacet drevljanských vyjednavačů dorazilo do Kyjeva, Olga nedala najevo ani špetku žalu. Přijala je s předstíranou úctou a slíbila jim velkolepé uvítání. Poručila jim, aby se druhý den nechali do paláce přinést přímo ve svých lodích, jako projev nejvyšší cti. Mezitím však na nádvoří paláce nechala tajně vykopat obří jámu. Když pak hrdí Drevljané sedící v lodích dorazili, Kyjevané je i s plavidly hodili rovnou do hlubokého příkopu. Olga k němu přistoupila, pohlédla dolů na vyděšené muže a nechala je zaživa zasypat hlínou.

Tím ale vše teprve začalo. Olga okamžitě poslala Drevljanům zprávu, že pokud to se sňatkem myslí vážně, musí poslat své nejurozenější muže a náčelníky, aby ji doprovodili. Drevljané, kteří o osudu prvního poselstva neměli ani tušení, nadšeně poslali elitu svého kmene. Po dlouhé cestě jim kněžna nabídla odpočinek a očistu v palácových lázních. Jakmile prominentní hosté vešli dovnitř, vojáci zatarasili dveře, obložili dřevěnou budovu smůlou a dřívím a celé poselstvo v ní zaživa upálili.

Olga ale hodlala ještě pokračovat. Rozhodla se zasadit úder přímo na nepřátelském území. Vzkázala Drevljanům, že už jede za svým novým ženichem, ale nejprve musí na hrobě svého zavražděného muže vykonat tradiční pohřební hostinu. Drevljané jí připravili sudy medoviny a začali slavit. Když se opili do němoty a ztratili ostražitost, Olga dala své družině domluvený signál. Kyjevští vojáci vytasili meče a na místě zmasakrovali asi pět tisíc bezbranných Drevljanů.

Poslední, nejkrutější fáze přišla v roce 946, kdy Olga vytáhla proti zbytku kmene s celou armádou a oblehla jejich hlavní pevnost Iskorosteň. Město obléhala celé léto, ale hradby stále odolávaly. Olga proto vymyslela psychologickou lest. Vzkázala obráncům, že její hněv už vyprchal a jako symbolický poplatek za mír požaduje pouze tři vrabce a tři holuby z každého domu. Zmírnění a vyhladovělí obyvatelé jí ptáky nadšeně nasbírali a předali.


Druhá msta na středověké malbě.
Druhá msta na středověké malbě. , See page for author, Public domain


Večer Olga přikázala svým vojákům, aby k nohám každého ptáka přivázali kousek chytlavé látky se sírou a zapálili ji. Jakmile ptáky vypustili, ti instinktivně letěli zpět do svých hnízd pod střechami domů v Iskorosteni. Během několika minut celé dřevěné město vzplanulo jako pochodeň. Lidé prchající z plamenů byli buď pobiti, nebo prodáni do otroctví. Kmen Drevljanů té noci definitivně zanikl.

Z moderního pohledu se kněžnino počínání zdá jako čiré šílenství, ale tehdejší společnost se řídila přísným zákonem krevní msty. Pokud by Olga svého muže nepomstila, ukázala by slabost a její vazalové by ji nadále neposlouchali. Olga však nebyla jen krutá vražedkyně, byla to geniální panovnice. Po této krvavé čistce kompletně reformovala systém výběru daní a zavedla pevný řád, čímž položila základy stability Kyjevské Rusi. Možná i proto ji pravoslavná církev o stovky let později prohlásila za svatou.

Zdroj: Slované ve středověku - Eduard Mühle - Argo - 2023 ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Varjagové, vikingové kteří založili první ruský stát Varjagové, vikingové kteří založili první ruský stát


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít