Skutečně Sparťané zabíjeli své postižené novorozence?

1.11.2022, 09:14 > Starověk > Antické Řecko

Pro slabé ve Spartě není místo. Spartským občanem může být pouze fyzicky výkonný člověk bez tělesných vad. Postižené děti nemohly přispět společnosti a proto byly odloženy nebo zabity. Přesně takovou představu o spartské společnosti má dnes většina lidí. A odůvodněně, přesně takto se o antické Spartě učí v dějepisu. Skutečně ale takto starověká společnost fungovala, nebo jde o pouhou legendu?

Není sporu že starořecká Sparta, rodiště hrdinů od Thermopyl, kladla obrovský důraz na fyzické schopnosti jedince. Postižený člověk by v armádě byl na obtíž, ani by neprošel systémem výcviku Agoge. I v civilním životě byly potřeby obce stavěny nad potřeby jednotlivce. Proto pokud člověk obci přinášel méně zdrojů, než sám spotřeboval, zdá se logické, že by se ho takto orientovaná společnost raději zbavila.



Legenda, resp. některé historické zdroje říkají, že každé narozené dítě bylo odneseno před radu gerontů. Pokud bylo dítě slabé, nebo měli evidentní deformaci, rada rozhodla, aby bylo vhozeno do propasti Apothet. Pro obec totiž bylo lépe, když nemusela investovat zdroje do dítěte, které to obci nikdy nevrátí.

Právě takové informace se dozvídáme v Plútarchově díle Život Lykurgův. Životopisu polomýtického vládce Sparty, který vytvořil zákony, které udělaly ze Sparty legendární vojenskou společnost. Takovou, jak ji dnes známe. Podobné zmínky lze nalézt i v dílech Platóna a Aristotela, kteří je ovšem zmiňují v teoretické rovině, jako tehdejší vzor ideální společnosti.



Přestože dnes tyto informace o Spartě bereme jako fakta, toto jsou jejich jediné zdroje. A to poměrně nedůvěryhodné. Platon a Aristoteles píší pouze o ideálu, nezmiňují že některá společnost tak skutečně funguje. Plútarchos pak sice píše o konkrétních věcech, ale takových které se odehrály 700 let před jeho narozením. Ani existence samotného Lykúrga není zdaleka jistá. V době Plútarchova života již Sparta, kterou popisuje, dávno neexistuje.

Historička Debby Sneed z americké California State University tvrdí, že jde pouze o dlouho tradovaný mýtus. Ve svých textech říká, že neexistuje žádný archeologický důkaz, že by k záměrnému zabíjení dětí docházelo. Naopak, existují nalezené ostatky velmi mladých dětí, které svůj krátký život s nějakou deformitou prožily. Nalézt můžeme také hliněné sošky znázorňující dospělé osoby s nějakým fyzickým postižením. Naopak žádný důkaz, který by systematické usmrcování dětí potvrzoval, neexistuje.



Legenda o spartském vhazování děti do propasti je však v naší společnosti tak hluboce zakořeněna, že je velmi nepravděpodobné, že by se některému historikovi podařilo ji z obecného povědomí vymazat. Sparťané tak nejspíš i pro další generace zůstanou bezcitnými rodiči, kteří neváhají obětovat svého potomka pro svoji obec.

Zdroj: Hisperia - Debby Sneed ; Wikipedia.org
Štítky: #sparta #zivot v antice

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky