Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl.

16.6.2019 > Starověk > Antické Řecko

O bitvě u Thermopyl, kde se hrdinně bránil spartský král Leonídás a jeho nejlepší vojáci pravděpodobně slyšel každý. Když už ne ve škole, tak alespoň díky filmovému hitu z roku 2006. Zároveň s ní ale probíhala námořní bitva u Artemisia, která je sice méně známá, ale rozhodně není méně důležitá. Perské vojsko totiž roku 480 př.n.l. nenapadlo Řecko pouze po souši, ale vyslalo také mohutnou flotilu, která mohla čítat až 1000 lodí .

Hrdina z Athén

Tak jako bitva u Thermopyl má svého hrdinu - Leonída, i tato bitva má toho svého, ač pochází z "druhé strany barikády". Je jím Athénský politik a generál Themistoklés. Ten se již roku 490 zúčastnil bitvy proti Peršanům u Marathónu. Později se začal angažovat v Athénské politice, kde se mu dařilo a získal nejvyšší politickou pozici - úřad archonta.



Themistoklés už delší dobu viděl, jaké budoucí nebezpečí Athénám a vlastně celému Řecku hrozí ze strany Perské říše. Díky svým politickým schopnostem dokázal prosadit politiku námořní expanze. Chápal totiž, že silné loďstvo bude klíčové k budoucí ochraně státu. Jeho schopnosti byly nezpochybnitelné, přálo mu ale i štěstí. V této době Athény objevili nové, velmi výnosné stříbrné ložisko v Laurii. Příjem z tohoto bohatého zdroje umožnil Athénám vybudovat 200 nových silných triér.

Bitva u Artemisia

Když se perské nebezpečí stalo skutečností, řecké městské státy dokázaly vytvořit flotilu 333 lodí. Oficiálně této armádě velel Sparťan Eurybiades, což bylo ale spíše politické rozhodnutí. Přestože vojenské kvality Sparťanů v pozemním boji byly nesporné, nebyli to žádní odborníci na vedení námořních bojů. Ve skutečnosti tak většinu bitvy velel lodím Themistoklés.



Stejně jako se Bitva u Thermopyl kvůli obrovské perské přesile odehrávala v úzké soutězce, tak i pro námořní bitvu bylo zvoleno úzké místo, které minimalizovalo početní převahu Peršanů. Tím místem byl průplav Artemision, kde se střetlo 200 řeckých lodí s násobně silnější perskou flotilou.

Námořní bitvy se ve starověkém Řecku odehrávaly značně jinak, než je obvyklé z pozdějších časů. Nešlo o boj na dálku, ani boj muže proti muži na palubách lodí. Hlavním účelem bylo taranování nepřátelských plavidel, tedy náraz kovového klounu na přídi do trupu nepřátelské lodi, nebo alespoň jejich vesel. Tím se do nepřátelské lodi vytvořil značný otvor, který vedl k potopení lodi, nebo se alespoň ulámala vesla, loď ztratila mobilitu a nemohla již do dalších bojů zasáhnout.



Generál Themistoklés zvolil v první den bitvy riskantní taktiku a napadl perskou flotilu. Řecké lodi měli zřejmě lepší mobilitu a větší rychlost. Díky tomu a překvapivosti útoku se Řekům podařilo zničit nebo zajmoout mnoho desítek nepřátelských lodí.

Den druhý

Během noci se část perského loďtva pokusila svého nepřítele obeplout a napadnout zezadu. Flotilu ale zastihla bouře a všech témeř 200 lidí bylo potopeno. Přestože Peršané měli stále obrovskou početní převahu, psychologická výhoda stála na straně Řeků. A tak i druhý den bitvy, přestože bojoval proti početnějšímu nepříteli, podařilo se Themistoklovi udržet úzký průplav a zničit další podstatnou část nepřátelských plavidel.



I třetí den bitvy probíhal v podobném duchu. Velké ztráty na straně Peršanů, menší na straně Řeků. Ti si je však nemohli dlouhodobě dovolit. V průběhu tohoto dne pozemní vojsko Peršanů přemohlo Leónida a získalo Thermopyly. Když se Themistokles o prohře dozvěděl, z bitvy ustoupil. Pokud už mohli Peršané pokračovat v invazi na souši, nemělo nadále smysl jim blokovat přístup z moře.

Po bitvě

Se svými loděmi Themistokles zamířil zpět k Athénám, kde je použil k evakuaci obyvatelstva, protože k městu se již blížila perská armáda. O několik týdnů později proběhl ještě další námořní konflikt. V bitvě u Salamíny řecké lodě definitivně porazily perskou flotilu. V následující době se perský vládce Xerxes rozhodl k ústupu zpět do Asie. Účinil tak i kvůli nemožnosti námořního zásobování a z obav z uvěznění celé armády v Řecku



Význam obou námořních bitev byl tak zcela stěžejní, ačkoliv je v současnoti většinou zastíněn slavnější bitvou u Thermopyl. A co se týká samotného Themistokla, jeho osud po bitvě byl spíše smutný. Přestože to byl z velké části on, kdo zachránil Řecko před perskou nadvládou, byl neustále pod mnoha útoky svých politických oponentů. Nakonec byl v Athénách prohlášen zrádcem a jeho majetek byl zabaven. Jeho kroky poté vedly do Malé Asie, kde dožil paradoxně ve službách perského krále Artaxerxe, syna svého někdejšího nepřítele. Štítky: #sparta #atheny #persie #bitva #lodstvo #recko-perske valky

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #otroci (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky