Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Cloaca Maxima - obří starověký kanalizační systém slouží dodnes

10.2.2022, 09:04 > Starověk > Antický Řím

Římské impérium představovalo jeden z největších politických útvarů celého starověku. Dodnes poutá zaslouženou pozornost nejenom svým rozsahem a vyspělostí, ale rovněž obdivuhodnými technologickými znalostmi. A právě mezi fascinující technologické zázraky tehdejší doby můžeme zařadit i kanalizační systém Cloaca Maxima, který sloužil hlavnímu městu Římu.



Z neobyvatelných bažin k husté zástavbě

Starověké město Řím se rozkládalo na výhodné poloze levého břehu řeky Tibery a zároveň necelých 30 km od Tyrhénského moře. Vzniklo spojením původních menších osad, které ležely na tzv. Sedmi pahorcích. Mezi nimi protékaly říčky a potoky, které však v některých oblastech vytvářely jen stěží obyvatelné bažiny.

S rozvojem a rozrůstáním města se objevila logická snaha tyto bažiny odvodnit. Proto byla zbudována Cloaca Maxima neboli „Velká stoka“, v přesném překladu spíše „Největší stoka“. Jednalo se o precizně propracovaný a složitý meliorační systém, který je právem považovaný za jednu z vůbec nejstarších kanalizační sítí na světě.


Ústí kanalizace do řeky Tibery.
Ústí kanalizace do řeky Tibery. , dílo, Public domain


Velkolepý projekt započal římský král Lucius Tarquinius Priscus (též přezdívaný Tarquin Nejstarší), a to již okolo roku 600 př. n. l. Impulsem byly záplavy, které postihly město. V díle posléze pokračoval i jeho syn Tarquinius Superbus (Tarquinius řečený Zpupný).

Není bez zajímavosti, že jedna z bažin se nacházela přímo v místech, kde vzniklo později slavné náměstí Forum Romanum. Důmyslné odvodnění zamokřených míst tak nepochybně přispělo k dalšímu rozmachu hlavního města.


Cloaca Maxima se postarala i o svod odpadních vod

Přestože bylo primárním účelem stavby vysušit bažiny, a tím umožnit využít další dosud neosídlenou plochu, sloužila Cloaca Maxima zároveň k odvádění odpadních vod z Říma.

Podle tehdejších historiku, především pak slavného Tita Livia, se jednalo původně o otevřené kanály. Ty však byly v pozdějším období z praktických důvodů překryty kamennou klenbou, čímž došlo k jejich uzavření. Stoky měly důmyslný spád, což umožňovalo nepřetržité proudění vody, čímž zároveň docházelo i k samočisticí funkci. Kanály ústily do řeky Tibery.


Jedno z vyústění kanalizačního systému.
Jedno z vyústění kanalizačního systému. , Chris 73, CC BY-SA 4.0


Cloaca Maxima tudíž napomohla nejenom vysušení bažin, ale zároveň odváděla odpadní vodu z městských lázní, fontán, stejně jako z latrín. K tomuto účely existovala celá řada menších sběrných stok. Díky tomu kanalizační systém do značné míry přispíval k udržení čistoty v Římě. Kanalizace měla dokonce i své vlastní božstvo. Byla jím Cloacina neboli bohyně stavby a údržby stok.

Obdobné kanalizační systémy, které často využívaly i akvadukty, byly později zbudovány rovněž na mnoha dalších místech Římské říše. O kvalitě a důmyslnosti celého systému svědčí fakt, že některé z těchto sítí jsou používány i v současnosti. Také Cloaca Maxima je dodnes součástí moderní kanalizace a slouží k odvádění odpadních vod a dešťové vody z Říma. Některé původně kamenné části však byly nahrazeny betonem.

Zdroj: wikipedia.org ; www.britannica.com
Autor: Jitka Kučová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Oblečení v antickém Římě Oblečení v antickém Římě
Pivo provází lidstvo již od starověku. Dnes by nám ale příliš nechutnalo Pivo provází lidstvo již od starověku. Dnes by nám ale příliš nechutnalo
Prostituce v antickém Římě Prostituce v antickém Římě


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít