Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Cloaca Maxima - obří starověký kanalizační systém slouží dodnes

10.2.2022, 09:04 > Starověk > Antický Řím

Římské impérium představovalo jeden z největších politických útvarů celého starověku. Dodnes poutá zaslouženou pozornost nejenom svým rozsahem a vyspělostí, ale rovněž obdivuhodnými technologickými znalostmi. A právě mezi fascinující technologické zázraky tehdejší doby můžeme zařadit i kanalizační systém Cloaca Maxima, který sloužil hlavnímu městu Římu.



Z neobyvatelných bažin k husté zástavbě

Starověké město Řím se rozkládalo na výhodné poloze levého břehu řeky Tibery a zároveň necelých 30 km od Tyrhénského moře. Vzniklo spojením původních menších osad, které ležely na tzv. Sedmi pahorcích. Mezi nimi protékaly říčky a potoky, které však v některých oblastech vytvářely jen stěží obyvatelné bažiny.

S rozvojem a rozrůstáním města se objevila logická snaha tyto bažiny odvodnit. Proto byla zbudována Cloaca Maxima neboli „Velká stoka“, v přesném překladu spíše „Největší stoka“. Jednalo se o precizně propracovaný a složitý meliorační systém, který je právem považovaný za jednu z vůbec nejstarších kanalizační sítí na světě.


Ústí kanalizace do řeky Tibery.
Ústí kanalizace do řeky Tibery. , dílo, Public domain


Velkolepý projekt započal římský král Lucius Tarquinius Priscus (též přezdívaný Tarquin Nejstarší), a to již okolo roku 600 př. n. l. Impulsem byly záplavy, které postihly město. V díle posléze pokračoval i jeho syn Tarquinius Superbus (Tarquinius řečený Zpupný).

Není bez zajímavosti, že jedna z bažin se nacházela přímo v místech, kde vzniklo později slavné náměstí Forum Romanum. Důmyslné odvodnění zamokřených míst tak nepochybně přispělo k dalšímu rozmachu hlavního města.


Cloaca Maxima se postarala i o svod odpadních vod

Přestože bylo primárním účelem stavby vysušit bažiny, a tím umožnit využít další dosud neosídlenou plochu, sloužila Cloaca Maxima zároveň k odvádění odpadních vod z Říma.

Podle tehdejších historiku, především pak slavného Tita Livia, se jednalo původně o otevřené kanály. Ty však byly v pozdějším období z praktických důvodů překryty kamennou klenbou, čímž došlo k jejich uzavření. Stoky měly důmyslný spád, což umožňovalo nepřetržité proudění vody, čímž zároveň docházelo i k samočisticí funkci. Kanály ústily do řeky Tibery.


Jedno z vyústění kanalizačního systému.
Jedno z vyústění kanalizačního systému. , Chris 73, CC BY-SA 4.0


Cloaca Maxima tudíž napomohla nejenom vysušení bažin, ale zároveň odváděla odpadní vodu z městských lázní, fontán, stejně jako z latrín. K tomuto účely existovala celá řada menších sběrných stok. Díky tomu kanalizační systém do značné míry přispíval k udržení čistoty v Římě. Kanalizace měla dokonce i své vlastní božstvo. Byla jím Cloacina neboli bohyně stavby a údržby stok.

Obdobné kanalizační systémy, které často využívaly i akvadukty, byly později zbudovány rovněž na mnoha dalších místech Římské říše. O kvalitě a důmyslnosti celého systému svědčí fakt, že některé z těchto sítí jsou používány i v současnosti. Také Cloaca Maxima je dodnes součástí moderní kanalizace a slouží k odvádění odpadních vod a dešťové vody z Říma. Některé původně kamenné části však byly nahrazeny betonem.

Zdroj: wikipedia.org ; www.britannica.com
Autor: Jitka Kučová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Římské akvadukty - precizní starověké stavby často fungovaly až do 19. století Římské akvadukty - precizní starověké stavby často fungovaly až do 19. století
Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let
Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu Pompeje nebyly jediné město zničené výbuchem Vesuvu


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít