Z masakru u Leucter se mocní Sparťané již nikdy nevzpamatovali
28.1.2022 > Starověk > Antické ŘeckoSparta byla největší velmocí antického Řecka. Nebylo tomu tak vždy, ale po vyhrané Peloponézské válce to byl nezpochybnitelný fakt. V Bitvě u Leucter však tento řecký hegemon utrpěl drtivou porážku, která zcela vychýlila rovnováhu sil v Řecku. Sparta jednou provždy přišla o svoji pověst neporazitelné velmoci a byla odsouzena do role státu, který již dějiny netvoří, ale pouze jim přihlíží.
Na začátku čtvrtého století před naším letopočtem byla Sparta nezpochybnitelně nejmocnějším městským státem na řeckém území. Její králové veleli nejen své mocné armádě, ale vojsku celého Peloponézského spolku, v jehož čele Sparta stála.
V neklidné situaci po skončení Peloponézské války se však začala objevovat nová velmoc. Dříve nikterak důležitý stát Théby velice rychle zbohatl a rozšiřoval sféru svého vlivu na území okolní Bojótie. Vytvořil dokonce vlastní alianci států, tzv. bojótský spolek. Některým menším městským státům se ale expanzivní politika Théb nezamlouvala a obrátili se na Spartu, aby omezila thébský vliv.
Sparťané samozřejmě sledovali mocenský vzestup nového soupeře s nelibostí a tak této záminky rádi využili. Vznesli požadavek, aby byl bojótský spolek rozpuštěn, což Théby jednoznačně odmítly. Spartský král Kleombrotos tak okamžitě vyrazil se svým vojskem čítajícími přes 10 tisíc hoplítů do Bojótie. Thébany zastihl zcela nepřipravené a bez větších problému dobyl pevnost Kreusis, kde kotvila i značná část nepřátelské flotily. Thébané se pokusili rychle sestavit obranou armádu v čele s vojevůdcem Epameinóndem. Včetně svých spojenců ale dali dohromady pouhých 6 tisíc mužů, sotva polovinu spartské armády.
Lykúrgos - muž, který stvořil legendární válečníky od Thermopyl
Sparťané byli největšími válečníky své doby. Přestože jejich role v legendární bitvě u Thermopyl je obvykle zveličována, šlo bezpochyby o 300 nejlepších vojáku, kteří se řecko-perských válek účastnili. Ve srovn... celý článekObě armády se setkali roku roku 371. př.n.l na pláni poblíž vesnice Leukter. Početně pro Thébany nevypadala situace vůbec dobře. Nejen že čelili obrovské přesile, ale Sparťané měli stále pověst neporazitelných válečníků, kteří dokázali zastavit i obrovské perské vojsko u Thermopyl. Počáteční střety doprovodného jezdectva, které však nebylo v této době hlavní údernou silou, nepřinesly vetší ztráty pro žádnou ze znepřátelených stran.
Nastoupit tak musela nejmocnější zbraň antického Řecka - spartská falanga. Formace těžké pěchoty složená z hoplítů, hluboká 10 řad, s nejlepšími bojovníky na pravém křídle, tak jak bylo několik předchozích staletí obvyklé. Linie začala pomalu postupovat k nepříteli. Bez hluku a v klidu, tak jak bylo spartským zvykem. Klid válečníků měl nepřítele vyděsit víc než jejich řev.
Epameinóndás věděl že obvyklým způsob nemůže zvítězit. Z nouze tak přišel s novou taktikou. Své levé křídlo mnohonásobně posílil, až na 50 řad hoplítů v čele s elitním homosexuálním svatým oddílem. Celé křídlo vysunul dopředu a slabší linie armády pak umístil stupňovitě dozadu, aby se vojáci setkali s nepřítelem později. Jakmile se armády střetly, spartské pravé křídlo nezvládlo odolat tlaku mnohonásobně silnější levého křídla Thébanů. Ani nejlepší bojovníci Sparty nedokázali dlouho udržet linii a celé křídlo se rychle zhroutilo. Během chvíle zemřel výkvět spartských válečníku včetně krále Kleombrota. Až ve chvíli, kdy už celé pravé křídlo v podstatě neexistovalo, se teprve střed a levé křídlo spartské armády setkalo s nepřítelem. Jakmile vojáci zjistili, že se zhroutila nejdůležitější část jejich falangy, začala se rozpadat celá spartská linie. Zbytek vojska se pokusil o více či méně uspořádaný ústup a zanechal na bitevním poli přes 2000 mrtvých vojáků.
Následky bitvy u Leucter byly dalekosáhlé. Epameinóndovo taktika zcela změnila způsob, jakým od tě doby řecká pěchota bojovala. V období po bitvě žil v Thébách jako rukojmí jistý Makedonec jménem Filip, který získal o průběhu bitvy detailní informace. Právě tento mladík se stane králem známým jako Filip II. Makedonský. Není tak náhodou, že si díky této strategii koncentrovaného útoků do klíčové části nepřátelské linie podmaní prakticky celé Řecko. Pro Spartu pak znamenala porážka konec její vojenské suverenity a postupný úpadek. Synové statečných bojovníků od Thermopyl již nikdy nedosáhli své dřívější slávy.
Zdroj: wikipedia.org, Řecký zázrak - Vojtěch Zamarovský
Autor: Martin Suchoň
Štítky: #sparta
#theby
#bitva
#falanga
#filip makedonsky