Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy

25.9.2019, 08:48 > Starověk > Antické Řecko

Marathon, slovo, které zná každý. Ne každý již ale ví, že název tohoto závodu byl odvozen od bitvy, která se odehrála 14. září 490 př.n.l. Následky bitvy u Marathonu byly opravdu dalekosáhlé. O několik let později podnikla Perská říše jako pomstu obrovskou invazi do Řecka. Její součástí byly slavné bitvy u Thermopyl nebo Artemisia. O více jak století později se za Perskou invazi mstil zase jeden jeden mladý král ze západu, jeho jméno bylo Alexandr. A byla to právě bitva u Marathonu, která dala do pohybu tyto události které otřásaly antickém světem.

Všechno začalo v oblasti malé Asie v roce 499 př.n.l. V této oblasti bylo několik řeckých kolonií, které ale mocensky podléhali Perské říší. Nejmocnějšímu státu středomoří a blízkého východu, rozprostírajícího se o Egypta až po dnešní Pákistán. Říši založil o mnoho let dříve Kýros Veliký, velký vojevůdce, který byl vzorem i Alexandrovi Makedonskému. Říše byla složena z mnoha různých národů s různými zvyky, jazyky a náboženstvími. Nebylo tak neobvyklé že docházelo k povstáním proti centrální vládě. Tentokrát se vzbouřily právě tyto řecké kolonie v čele s městem Milétem. Povstání však proti obrovské perské armáda nemělo velkou šance a v roce 492 př.n.l bylo krvavě potlačeno a Milét srovnán se zemí.


Dareios I na dobové řecké malbě.
Dareios I na dobové řecké malbě. Zdroj: wikipedia.org


Všechno by bylo jinak, kdyby na pomoc řeckým městům nepřišly posily z pevninského Řecka, zejména z Athén. Král Dareios I, vládce Perské říše se rozhodl že musí Athény a celé Řecko ztrestat. Na jeho dvoře již nějakou dobu žil Hippias, bývalý Athénský diktátor, který byl z města vyhnán. Král plánoval jeho opětovné dosazení k moci, čímž by získal velký vliv na západě.

Expedice na západ

Bohatá Perská říše mohla sestavit mohutné vojsko. Shromáždila se 30 tisícová armáda, která se nalodila na 600 válečných lodí a vyplula přes Egejské moře. Tím začala první řecko-perská válka. Šlo o největší armádu v historii, která byla vyslána do boje. Peršané se vylodili v asi 13 kilometrů široké zátoce u Marathonu, kde na ně již Řekové čekali.


Marathonská pláň dnes.
Marathonská pláň dnes. Zdroj: wikipedia.org


Celá bitva se odehrávala podle řeckého scénáře jehož autorem byl politik a vojevůdce Miltiadés ač sám vojsku nevelel. Hlavní velitelem byl Kallimachos, který ale v bitvě padl. Řekové bojovali ve velké početní nevýhodě, jejich vojsko bylo oproti mohutné perské armádě zhruba třetinové. Početně byla perská přesila ještě mnohem větší, ale velká část této armády byli námořníci, kteří se museli starat o obrovské množství lodí. Výhodou Řeků byla výzbroj, mohutní řečtí težkooděnci s velkým kruhovým bronzovým štítem známým jako Aspis a kopím Dorou disponovali mnohem kvalitnější výzbrojí a výcvikem než perské hordy.

Několik dní po vylodění perské armády se nic nedělo. Řekové marně čekali na posily dalších městských států, zejména Sparťanů, ale dorazilo pouze 1000 platajských hoplítů. Nakonec to byli překvapivě právě Řekové, kdo bitvu započal. Její velitelé se totiž obávali, aby Peršané svoji armádu nerozdělili. Zatímco řecké vojsko je vázáno zde, mohla by druhá část zaútočit na slabě chráněné Athény.


Rekonstrukce řeckého vojska.
Rekonstrukce řeckého vojska. Zdroj: wikipedia.org


Ve výborně organizované formaci, tzv. falanze prudce vyrazili z kopce k čekajícím Peršanům. Rychlost byla v tuto chvíli důležitá, protože falanga byla pod útokem lučištníků, na které Peršané hodně spoléhali. Řecké formace kladly důraz na silná křídla. Jakmile se armády střetli, středová část bojovala rovnocenný boj, právě zde Peršané umístili své nejsilnější jednotky. Na obou křídlech byla ale situace zcela jiná, posílené řecké oddíly zatlačovali své nepřátelé a tím postupně obkličovali středovou část armády. Křídla se velmi rychle zhroutila a středová část, která neměla kam ustupovat byla zničena. Peršané, kterým se podařilo uniknout se urychleně nalodili a ustoupili. Řekům se dokonce podařilo zajmout několik lodí nepřítele.

Bitva dopadla pro perské vojsko zcela tragicky a dle toho vypadali i ztráty. Peršané ztratili více jak 6000 svých vojáků, řecké ztráty nepřesáhly 200 mužů. Pro Řeky šlo o velké vítězství a znamenalo záchranu jejich nového politického demokratického zřízení.


Útok hoplítů na obraze George Rochegrosse.
Útok hoplítů na obraze George Rochegrosse. Zdroj: wikipedia.org


Vznik legendy

Po bitvě prý následovala událost, která vstoupila do dějin více než bitva samotná. Řecký voják jménem Feidipidés běžel oznámit zprávu o vítězství do Athén. Podle legendy když doběhl, zvolal pouze "Zvítězili jsme" a následně zemřel vyčerpáním.

Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl?

Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl?

Většina z nás si utvořila představu o bitvě u Thermopyl na základě filmu 300: Bitva u Thermopyl z roku 2006. Tento film vychází z komixové předlohy Franka Millera. Jde tedy o zfilmování komixu, což už samo o so... celý článek


Patrně jde o skutečně pouze o legendu, doboví historici totiž tuto událost vůbec neuvádí. První takové zmínky jsou až o několik století později a budou tedy pravděpodobně vymyšlené. To podporuje i další věc, vzdálenost mezi Marathonem a Athénami totiž není 42 kilometrů, ale více jak 66 kilometrů. Maratónský běh, který je i součástí olympijských her tak má s touto událostí společný pouze název . Pravdivý je ale jiný příběh vojáka se jménem Feidippides. Několik dnů pře bitvou u Marathonu tento posel doběhl z Athén do Sparty (240 kilometrů) za jediný den a poté celou trasu během dalšího dne zpátky. Celkem tedy uběhl 480 kilometrů, což je ještě mnohem úctyhodnější výkon než uvádí známá legenda.


Bitva znázorněna na římském reliéfu
Bitva znázorněna na římském reliéfu Zdroj: wikipedia.org


Jeho běh byl ale zbytečný, Sparťané totiž účast v bitvě museli odmítnout dokud neskončí svátky na počest boha Apollóna. Poté skutečně jejich vojsko vyrazilo, ale k Marathonu dorazilo až po bitvě.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí
Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal
Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře