Řečtí Hoplíté - jak vypadala výzbroj válečníků od Thermopyl?

9.9.2020 > Starověk > Antické Řecko

Většina lidí si spartské bojovníky představuje jako polonahé kulturisty s koženými trenkami a rudými plášti. Právě tak nám je vykreslil film 300, asi nejznámější filmové zpracování bitvy od Thermopyl. Film však vizuálně značně kopíruje nerealistickou komixovou předlohu. Jak tedy doopravdy spartští válečníci vypadali a s jakými zbraněmi dlouhé dny trápili perské vojsko?

Nejznámější část řecké armády tvořilo 300 vybraných spartských rytířů, kteří bojovali jako tzv. hoplíté. Tento název je odvozen od nejvýraznější části jejich zbroje - kulatého štítu Hoplon.

Hoplíté bojovali ve formaci nazývané Falanga. Právě tento řecký vynález se na dlouhé roky ukázal jako nepřekonatelná vojenská strategie. Mnoho století se zdála falanga, kterou ještě později vylepšili Makedonci, jako neporazitelná. Až římské legie v sérii římsko-makedonských válek přinesly do hry novou, silnější zbraň - Legii. V roce 480 př.n.l, kdy se odehrála bitva u Thermopyl však ještě řečtí Hoplíté neměli konkurenci.

Řecký hoplít na dobové kresbě. Zdroj: wikipedia.org, Jona Lendering / CC0

Informací o výzbroji a výstroji hoplítů máme díky antickým autorům a mnoha vyobrazením poměrně dostatek. V průběhu času a také mezi různými městskými státy se vybavení mírně lišilo, základ byl ale vždy stejný.

Zbraně spartských bojovníku

Hlavní zbraní řeckých bojovníků bylo kopí, tzv. dory, které mělo průměr asi 5 centimetrů, dosahovalo délky kolem dvou metrů a váhy kolem 2 kilogramů. Pozdější vojsko Alexandra Makedonského využívalo upravenou verzi nazývanou Sarísa o délce až 7 metrů. Dory bylo primární zbraní každého hoplíta, až při jeho poškození a nemožnosti ho nahradit (do bitvy si spartští hoplíté brali několik náhradních kopí), sáhl voják po meči. Kopí bylo určeno výhradně k bodání, nikdy k házení, tím by se bojovník připravil o svoji hlavní zbraň. Špička kopí byla kovová, taktéž opačné zakončení bylo z kovu, aby celou zbraň vyvážilo. V bitvě u Thermopyl byla perská kopí kratší než dory, což dávalo bránicím Sparťanům výraznou bojovou výhodu.

Xífos - novodobá rekonstrukce. Zdroj: wikipedia.org, Phokion / CC BY-SA

Pakliže hoplít přišel o své kopí, dostal se na řadu jeho meč nazývaný Xífos. Jeho tvar byl však značně odlišný než jeho vyobrazení ve zmiňovaném filmu. Původní řecký meč byl dlouhý asi 60 centimetrů, avšak Sparťané jej začali zkracovat až do rozměrů spíše větší dýky. Důvod byl stejný jako v případě římských legií a jejich krátkého Gladia. Když boj probíhal v naprosté blízkosti a v natěsnaném davu, mnohem praktičtější je krátká bodná zbraň, pro jejíž použití není potřeba příliš prostoru.

Výstroj spartských bojovníku

Nejtypičtější a nejdůležitější částí výstroje spartského hoplíta od Thermopyl byl jeho velký kulatý štít . Průměr štítu byl téměř celý metr a vážit mohl až přes sedm kilogramů. Jeho základ byl vyroben ze dřeva, které bylo pokryto bronzem. Rukojeť byla vytvořena z pásu z kovu a kůže. Bylo skrz ni možné protáhnout ruku až po loket, na konci štítu byla pak smyčka, která byla držena rukou. Díky těmto dvěma opěrným bodům bylo možné se štítem snadněji manipulovat.

S takto rozměrným štítem mohli hoplíté bojovat ve spojitém útvaru falanga, kdy se navzájem štíty kryly. Přední strana byla obvykle pomalována, často šlo o různé nestvůry, které měly nepříteli nahnat strach. Sparťané však měli malby sjednocené, u Thermopyl se tak Peršané dívali na řadu štítů s písmenem Lambda. Běh se štítem (nebo celou zbrojí) byla dokonce olympijská disciplína nazývaná hoplítodromos.

Novodobá rekonstrukce hoplítů. Zdroj: wikipedia.org, Megistias / CC BY-SA

Nutnou součástí byla také přilba, v tomto případě Koritnská přilba, pojmenovaná podle řeckého města Korint. Přestože v Řecku existovalo několik variant přileb, korintský typ se prosadil zdaleka nejvíc, ve svých počátcích byl použit i u římské pěchoty. Šlo o masivní přilbu s otvory pouze pro oči a dýchání. Postranní otvory pro uši přilba neměla, což mohlo značně zhoršovat slyšitelnost pro vojáky. Přilba měla pevně přidělaný chochol různých barev, některé Spartské varianty přilby obsahovaly i příčné chocholy. Vyrobena byla z bronzu a mohla vážit až pět kilogramů.

Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl.

O bitvě u Thermopyl, kde se hrdinně bránil spartský král Leonídás a jeho nejlepší vojáci pravděpodobně slyšel každý. Když už ne ve škole, tak alespoň díky filmovému hitu z roku 2006. Zároveň s ní ale probíhala ... celý článek

Tělo bylo chráněno brněním tvořeným několika vrstvami kůže, které byly pokryty kovovými destičkami. V některých městských státech si bohatší občané pořizovali celobronzové pevné brnění, které bylo vyformováno do tvaru mohutného svalstva. Horní část nohou byla chráněna krátkou okovanou suknicí, dle mnoha dobových maleb však hoplíté bojovali se zcela obnaženou spodní polovinou těla. Součástí výstroje hoplítů byly také bronzové holenice. Chrániče předloktí a rudé pláště zobrazované filmu jsou pak již pouze invencí tvůrců.

Hoplíté na dobové kresbě. Zdroj: wikipedia.org, Grant Mitchell / CC BY

Kompletně vybavený hoplít byl tak celotělově chráněný. Spodní část nohou byla kryta holenicemi, následoval velký štít na který zeshrora navazovala přilba. Když hoplíté sestavili svoji falangu, nepřítel se díval na neproniknutelnou stěnu lesknoucího se bronzu. Když připočteme celoživotní spartský vojenský výcvik, nebylo Perským vojákům u Thermopyl co závidět.

Autor: Martin Suchoň

Štítky: #sparta #falanga #makedonie #persie

Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás