Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení

5.8.2019, 12:11 > Středověk > Francie

Bitva u Kresčaku je pro nás známá zejména tím, že v ní zemřel český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. V globálním měřítku však měla mnohem větší dopad. Díky masivnímu nasazení silných anglických lučištníků navždy změnila způsob vedení středověkých bitev.

Bitva, která byla součástí stoleté války, se odehrála 26. srpna 1346 a zdá se že toto datum je zřejmě pro české krále osudné. Na stejné datum roku 1278 padl na Moravském poli slavný český vládce Přemysl Otakar II. Poblíž města Kresčak v severní Francii proti sobě nastoupili Anglický král Eduard III. a početně výrazně silnější vojsko francouzského krále Filipa VI. Na anglické straně se sešlo 4000 těžkých jízdních rytířů, 4000 lehčí velšské pěchoty a hlavní sílu tvořilo 10000 lučištníků. Francouzský král proti nim postavil asi 30000 vojáků z čehož bylo asi 12000 těžké jízdy - hlavní síly která rozhodovala středověké bitvy.


Král Eduard III.
Král Eduard III. Zdroj: wikipedia.org


Eduard se ve Francii vylodil 12. července na pobřeží poloostrova Cotentin, což Francouze zaskočilo, očekávali totiž vpád z jihozápadu. Když se o čtyři dny později dostala zpráva o vylodění k francouzskému králi, okamžitě začal mobilizovat své evropské spojence. Spojenecké evropské oddíly se postupně začaly shromaždovat u Paříže.

Zatímco Francouzi sbírali své síly, část anglické armády oblehla město Caen, které 25. července dobyla. Následně se obrátila na západ a podél řeky Seiny začala postupovat k Paříži. Král Filip zatím nebyl dost silný na přímý střet, obsadil opačný břeh řeky a ničil všechny mosty aby Angličanům znemožil přechod. Ti se dostali až téměř k Paříži, ale čím hlouběji v území nepřítele byli, tím více se okolo nic stahovalo obklíčení. Anglický král se tedy rozhodl k přesunu na sever, kde u vesnice Kresčak nakonec obě vojska svedla bitvu.


Král Filip VI.
Král Filip VI. Zdroj: wikipedia.org


Průběh bitvy

Anglické vojsko se spořádaně rozmístilo na vrcholu mírného hřebeně a čekalo až dorazí nepřítel. Král Eduard si udělal své stanoviště na blízko umístěném mlýně, na kterém měl dobrý rozhled na bojiště.


Odpočívající anglické vojsko.
Odpočívající anglické vojsko. Zdroj: wikipedia.org


Francouzskou armádu čekal k místu bitvy ještě téměř 20 kilometrový pochod, během kterého se rozptýlila a jednotky dorážely k bojišti postupně v průběhu několika hodin. Král Filip patrně chtěl nechat jednotky shromáždit a bojovat až další den, ale zřejmě pod vlivem emocí se nakonec rozhodl útoku i přes velice nevýhodné podmínky.

Na straně Angličanů v tu chvíli stály všechny možné výhody. Hájili lepší pozici, měli připravené formace a byli za celý den čekání odpočatí. Unavené francouzské jednotky se naopak zapojovaly do boje okamžitě jak dorazily po celodenním pochodu.

Jako prvním rozkázal Filip přejít do útoku svým Janovským kušařům. Ti postoupili zhrruba 150 metrů od anglické linie a začali pálit. Většina jejich střel se ale do kopce k nepříteli ani nedostala. Jako odpověd zaútočili angličtí lučištníci se svými skvělými silnými luky. Účinek angličkých šípů byl okamžitý, už za jednu minutu, během které dokázali lučištníci vystřelit až 12 šípů se kompletně rozpadla janovská formace a vojáci začali v panice utíkat.


Bitva u Kresčaku na malbě z 15. století.
Bitva u Kresčaku na malbě z 15. století. Zdroj: wikipedia.org


V reakci na to zaútočila část francouzské těžké jízdy, která již stačila na bojiště dorazit. Nekonečný déšt anglických šípů ale vyřadil z boje téměř všechny vojáky ještě než dorazili k Angličanům. Těch několik zbylých jezdců, kteří měli štěstí ihned dorazili angličtí řytíři rozmístění mezi lučištníky.

Několik dalších hodin do francouzského tábora postupně dorážely další a další jednotky, které král ihned směřoval jako další vlny útoků proti Angličanům. Takových útoků v průběhu odpoledne a večera mířilo na anglickou linii asi 15 a všechny dopadly stejným způsobem. Před záplavou šípů se nebylo kam ukrýt a k boji muže proti muži se dostal jen málokterý voják.


Jan Lucemburský u Kresčaku. Autor: Viktor Barvitius.
Jan Lucemburský u Kresčaku. Autor: Viktor Barvitius. Zdroj: wikipedia.org


V jedné z těchto vln byl i český král Jan Lucemburský, v té době již slepý. Svým dvěma nejvěrnějším rytířům nakázal, aby přivázali své koně k jeho a naposledy vyrazili do bitvy. Šlo spíše o sebevraždu a důstojné zakončení jeho rytířského života. Po bitvě prokázal anglický král Eduard Janovi nejvyšší pocty. Vážil si jeho statečnosti a do svého erbu přijal tři pštrosí pera, symbol který měl Jan Lucemburský na své přílbě. Bitvy se zúčastnil také Janův syn Karel IV, který byl raněn a poté z bitvy rozumně ustoupil.

Počátkem večera anglický král vyhodnotil že Francouzská armáda je již dostatečně oslabena a rozkázal útok své těžké jízdy. V reakci na to se zbytky francouzské armády zcela rozprchly. Král Filip odmítat ustoupil a z bitvy byl nakonec spíše odvlečen svojí šlechtou.


Mince se symbolem pštrosých per Jana Lucemburského.
Mince se symbolem pštrosých per Jana Lucemburského. Zdroj: wikipedia.org


Konec rytířského válčení

Bitva u Kresčaku byla naprostou tragédií pro Francouze a jejich ztráty patrně převyšovaly ty anglické desetinásobně. Co ale bylo důležitější, tato bitva kompletně změnila způsob vedení bitev ve středověké Evropě. Stežejní jednotkou tehdejších armád byl težce obrněný rytíř na koni. Armáda která měla větší počet těchto těžkooděnců zpravidla bitvy vyhrávala. Nyní ale bylo třeba počítat s novým aspektem válčení. Výkonné anglické luky ve velkých počtech dokázaly zničit jakkoliv silnou jízdu a bylo výrazně jednodušší a levnější shromáždit lučištnickou armádu.

Kromě toho šlo také o jednu z prvních bitev, kde byly použity kanóny, které postupem času získali na bitevním poli zcela nezastupitelné místo.

Díky výhře získali Angličané rozsáhlá uzemí ve Francii a mnoho dalších let ve stoleté válce dominovali. Až téměř o 80 let později se ve Francii objevilo zmatené děvče, které v hlavě slyšelo hlasy a Francii nakonec zachránilo, ale to už je zase jiný příběh...


Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Boudicca - královna která povstala proti Římu Boudicca - královna která povstala proti Římu
Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků
Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy