Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu

23.3.2021, 08:48 > Starověk > Antické Řecko

V době počátků tažení Alexandra Velikého byla Perská říše největší mocností celého světa. Na západě začínala říše v Egyptě a táhla se daleko do asijských oblastí. Jejím vládcem byl Dareios, třetí král tohoto jména. Jeho předchůdci se během řecko-perských válek snažili začlenit do své říše i území Řecka, avšak obrovská perská invaze byla odražena. Zachování samostatnosti bylo ale těžce vykoupeno smrtí tisíců mužů a zničením mnoha měst, včetně Athén.



O několik desetiletí později, po rychlém mocenském vzestupu, naplánoval král Filip Makedonský odvetnou invazi na perská území. Avšak nečekaný králův skon plány překazil. Jeho ambiciózní syn Alexandr však hodlal v otcovu snu pokračovat. Shromáždil vojsko o síle asi 40 tisíc mužů, se kterým se vydal na východ, aby si zasloužil své místo v dějinách.


Mozaika bitvy u Issu nalezená v Pompejích
Mozaika bitvy u Issu nalezená v Pompejích Zdroj: wikipedia.org, Berthold Werner, Public domain


První vítěznou bitvu svedli Makedonci a Peršané i řeky Gráníkos, kde Alexandr porazil perského vojevůdce Memmona. Následně se většina maloasijských měst Makedoncům vzdala, nebo je po delším či kratším obléhání získali silou. Původní cíl výpravy, osvobození západu Anatolie byl tak splněn. Ovšem Alexandrovi to bylo málo, jeho ctižádostivost neměla mezí a rozhodl se tak pro další pokračování tažení.

Výprava pokračovala a dobytá území se rychle rozšiřovala o další původně perská města. V jednom takovém městě, Tarsu, se Alexandr dozvěděl, že sám král Dareios v čele nové obrovské armády míří na západ. Problémem bylo, že ve středozemním moři, tedy Makedoncům v zádech, stále operovala perská flotila. Pokud by se obě armády setkaly, ohrozily by Alexandrovo zásobování a tak celý úspěch jeho tažení.

Alexandr tak rychle vyslal část armády pod velením generála Parmeniona, aby obsadil horské průsmyky mezi Sýrii a Kilíkií a zamezil tak průchod perské armádě. Peršané se o blokádě dozvěděli a Dareios tak stočil své vojsko na sever. Překročil hory a dostal až k městu Issu, které nedávno předtím dobyli Makedonci. V Issu zůstala pouze malá posádka a Peršané tak města bez problému zmocnili. Ocitli se tak Alexandrovi v zádech.


Busta Alexandra Velikého
Busta Alexandra Velikého Zdroj: wikipedia.org, British Museum, Public domain


Jakmile to Alexandr zjistil, ihned svoji armádu otočil a spěchal zpět k Issu. Obě armády se nakonec setkali u řeky Pinaros. Ze západu bylo budoucí bitevní pole omezeno mořem, z druhé strany horami. Menší manévrovací prostor tak vyhovoval více Makedoncům, jejichž vojsko bylo asi třetinové, oproti stotisícové perské armádě.


V bitvě Alexandr neváhal riskovat svůj život

Do středu své armády umístil Alexandr nejsilnější složku svého vojska, pověstnou makedonskou falangu. Levé křídlo tvořila lehčí jízda a pěchota pod velením generála Parmeniona. Pravé kříslo pak bylo tvořeno těžkou jízdou, které velel sám Alexandr Veliký. Peršané rozestavili svou armádu obdobně. Na jejich pravém křídle, tedy proti Parmenionovi, stála těžká jízda. Ve středu těžká pěchota, tvořená zejména řeckými žoldnéři a vlevo, naproti Alexandrovi, lehká perská pěchota.

Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy

Bitva u Marathonu ukázala sílu řecké falangy

Marathon, slovo, které zná každý. Ne každý již ale ví, že název tohoto závodu byl odvozen od bitvy, která se odehrála 14. září 490 př.n.l. Následky bitvy u Marathonu byly opravdu dalekosáhlé. O několik let pozd... celý článek


Bitvu započal útok jízdních oddílů na obou stranách. Těžká makedonská jízda drtila lehce chráněné perské vojáky. Přes děsivé ztráty však Peršané neztratili hlavu a pokračovali v boji, i když jejich linie postupně ustupovala. Na středu nezískála navrch žádná z bojujících stran. Pokud se některé podařilo zatlačit nepřítele, znamenalo to, že vojáci museli překročit řeku Pinaros. Ve vodě se ovšem dostali do značných problémů a výhodu opět získala strana druhá.

Těžký boj se odehrával na levém Makedonském křídle, kde Parmenion čelil obrněné perské jízdě a začínal se dostávat do problémů. Když Alexandr viděl zhoršující se situaci, poslal Parmenionovi na pomoc část své těžké jízdy. Ani tyto posily však nedokázaly v zoufalé situaci příliš pomoci. Obrat v boji spustila až jiná událost.


Alexandr Makedonský na dobovém reliéfu.
Alexandr Makedonský na dobovém reliéfu. Zdroj: wikipedia.org, Marsyas., CC BY-SA 3.0


Na pravém křídle se mocná makedonská jízda probojovávala stále hlouběji do nitra perské armády. V jednu chvíli se vojáci dostali až téměř na dosah samotného krále Dareia. Ten se nebezpečí zalekl a obrátil se na útěk. Přestože v tuto chvíli se rozhodně o perské armádě nedalo říci, že by bitvu prohrávala, útěk jejího velitele zcela zlomil morálku vojáků. Peršané začali hromadně ustupovat, některé části armády lépe organizovaně, u jiných šlo o spíše o útěk. Toho samozřejmě Alexandr využil a nechal svoji jízdu pobít co nejvíce prchajících nepřátelských vojáků.

Přestože šlo o jednoznačné vítězství Makedonců, jejichž ztráty čítaly okolo 500 mužů oproti 20 tisícům mrtvých Peršanů, nepřítel stále nebyl poražen. Král Dareios totiž z bitvy uprchl a nadále tak pro Alexandra představoval nebezpečného protivníka. Pro perského krále však porážka znamenala katastrofu. Svým zbabělým útěkem přišel o respekt velké části své armády. Hned po bitvě také Makedonci obsadili město Damašek, kde zajali celou Dareiovu rodinu a objevili také státní poklad. Alexandrovi tak spadlo do klína 3 000 talentů zlata, nepředstavitelná suma, za kterou mohl vyplácet svoji armádu řadu let.

Díky výhře u Issu se Alexandr Veliký zmocnil prakticky celého západu původní Perské říše, i když některá města statečně vzdorovala (například ostrovní Týros). Jeho již tak vysoké sebevědomí ještě vzrostlo a tak když mu perský král poslal nabídku míru a přenechání dalších území, výměnou za jeho rodinu, Alexandr jednoznačně odmítl. Věřil nyní, že jeho vítězství nad Peršany je neodvratitelné. A dějiny nám říkají, že se nemýlil.
Autor: Martin Suchoň

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa Řecko-perské války: Řekové ubránili svoji svobodu proti největší říši světa
Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours
Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít