Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Za porážku v Teutoburském lese se Řím krutě pomstil

23.7.2021, 10:07 > Starověk > Antický Řím

Děsivá porážka tří legií v Teutoburském lese byla pro římskou říši těžce stravitelná. V římské nátuře nebylo místo pro prohru a proto se Římané vždy poučili ze svých chyb a vrátili se na bojiště ještě silnější, aby svého nepřítele zničili. Nejinak tomu bylo i v případě bitvy v germánském lese v roce 9 našeho letopočtu. Již o pár let později začala nová vojenská kampaň, která měla Germánům názorně ukázat, že Řím se nikdy nevzdává.



Ztráta 3 legií v Teutoburském lese byla jedna z největších porážek, jaké Řím do té doby utržil. Mladé císařství bylo na vrcholu moci a vládlo celému středomoří. Potupnou porážku a zradu germána Arminia nemohl nechat císař Augustus bez odezvy. Nejen, že bylo nutné navrátit Římu jeho čest, ale bylo třeba ukázat dalším barbarským kmenům, že zrada se netoleruje. V roce 14 tak bylo zahájeno tažení na území Germánie s cílem pomstít zničené legie, zajmout nebo zabít zrádce Armiia a získat zpět ztracené orlice - symboly legií.


Teutoburský les v dnešních dnech.
Teutoburský les v dnešních dnech. Zdroj: wikipedia.org, Nikater, CC BY-SA 4.0


Novým vládcem Germánie byl po zesnulém Varovi zvolen Tiberius, budoucí druhý římský císař. Okamžitě po nástupu do funkce začal posilovat armádu a verbovat nové vojáky. Nakonec hranici s Germánii strážilo 8 legií, které se občas vydávaly za hraniční řeku Rýn, kde napadaly germánské osady.

Roku 13 se novým místodržícím stal Tiberiův synovec, mezi vojáky velice populární, generál Germanicus. Ten zachoval strategii svého předchůdce a nadále pořádal menší nájezdy na germánská území. Při jedné takové výpravě se mu dokonce podařilo zajmout těhotnou Arminiovu manželku a získat dvě ztracené orlice. Se svými legiemi také navštívil místo bitvy v Teutoburském lese a nechal pohřbít padlé legionáře. Ve svých výpravách byl Germanicus stále odvážnější, až se dostal na území Cherusků, kmene kde vládl Arminius. Ten takové nebezpečí samozřejmě nemohl ignorovat a zahájil přípravy na další válku. Opět se mu podařilo spojit několik germánských kmenů a vytvořit armádu, se kterou se mohl postavit římským legiím.

Šupinová, kroužková nebo lamelová zbroj? Čemu dávali přednost římští legionáři

Šupinová, kroužková nebo lamelová zbroj? Čemu dávali přednost římští legionáři

Legionáři se nevyrovná žádný jiný voják na světě. Toto pravidlo platilo dlouhá staletí a na vlastní kůži ho poznaly stovky podrobených národů a kmenů. Občas se samozřejmě našla výjímka a legie byly poraženy, dl... celý článek


K setkání obou armád došlo roku 16 na pláni Idistaviso. Bohužel dnes již nevíme, kde se toto místo nacházelo. Podle popisů to bylo na pravé straně řeky Vezery, západně od dnešního Osnabrücku. Římané do boje nasadili impozantní sílu - celých 8 legií, podpořených pomocnými sbory a dvěmi pretoriánskými kohortami. Počty germánských vojáků bohužel známé nejsou.

Germáni se rozmístili na kopci, jejich pravé křídlo sahalo až k lesu. Jejich taktika byla pravděpodobně vyprovokovat legie a zatáhnout je do hustého lesa, kde nemohly využít své formace. Taktika však nefungovala a Germáni z kopce zaútočili na perfektně zformované římské vojsko. Germanicus mezitím vyslal svoji těžkou jízdu, která na Germány zaútočila z boku a zezadu. Spolu s nimi začali na bojovníky dotírat i jízdní lučištníci. Všechny části germánského vojska se zhroutily prakticky najednou, jednotliví vojáci začali prchat z bojiště a snažili se ukrýt v blízkých kopcích a lesích.


Germanicova socha.
Germanicova socha. Zdroj: wikipedia.org, Patankar11, Public domain


Prchnout musel i samotný Arminius. Ten si prý pomazal obličej krví padlých, aby nebyl poznán a pokusil se prorazit mezerou mezi formacemi, kterou bránili pouze lučištníci. Podle pověsti byl poznán pomocnými germánskými jednotkami, které ho však nechaly útect. Bitva trvala až do večera a skončila totálním vítězstvím Římanů.

Na pláni Idistaviso pak Římané vytvořili násep posetý zbraněmi poražených Germánů a názvy poražených kmenů. Germánské kmeny byly na kolenou a Germanicus podporoval myšlenku připojení území za Rýnem k říši. Nový císař Tiberius však rozhodl, že hranice Říma setrvají na řece Rýn a další územní výboje se neuskuteční. Žádnému z dalších císařů se nepovedlo území za Rýnem dobít a Germáni si tak skutečně uchovali svoji svobodu, kterou si vybojovali v Teutoburském lese.

Zdroj: wikipedia.org ; Legions of Rome (St. Martin's Press)
Autor: Pavel Koubík

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Hierarchie velení v římských legiích, čeho mohl dosáhnout řadový legionář? Hierarchie velení v římských legiích, čeho mohl dosáhnout řadový legionář?
Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy
Největší Římská porážka? Bitva u Karrh Největší Římská porážka? Bitva u Karrh


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít