Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma

1.7.2020, 02:00 > Starověk > Antický Řím

Pantheon je jednou z nejznámějších budov v Římě. Je také jednou z nejzachovalejších památek, která nám stále připomíná moc a bohatství římské říše během císařství. Název chrámu je často zaměňován s jinou ikonickou památkou, a to řeckým Parthenónen v Athénách. Obě stavby však nemají nic společného a dělí je od sebe více jak 4 století. Unikátní stavba dokázala přečkat řádění barbarů i křesťanské čistky zaměřené na pohanské chrámy.


Římský monument nechal postavit Marcus Vipsanius Agrippa během svého konzulátu v letech 29 až 19 př.n.l. Tento zbožný Říman byl jedním z nejmocnějších lidí v celém nově vznikajícím císařství. Již od mládí byl jedním z nejbližších přátel budoucího císaře Augusta a věrně mu sloužil jako jeden z nejlepších generálů (například v bitvě u Actia porazil Kleopatru a Marka Antonia). Nakonec se stal i císařovým zetěm a dědečkem budoucího císaře Caliguly.


Čelní pohled na Pantheon.
Čelní pohled na Pantheon. Zdroj: wikipedia.org, ParsonsPhotographyNL / CC BY-SA


Stavba měla zřejmě původně být pouze osobní svatyní a její podoba byla značně jiná, než ji známe dnes. Původně šlo o menší stavbu s pravoúhlým půdorysem. Ke konci prvního století byl však chrám poničen při požáru a o jeho obnovu se postaral císař Domitián. Dnešní podobu však chrám získal během přestavby počátkem druhého století během vlády císaře Hadriána, kdy byla přistavěna kruhová část. Poslední větší rekonstrukce se Pantheon dočkal začátkem třetího století na příkaz císaře Caracally. Následující století však stavba postupně chátrala.

Koncem pátého století věnoval východořímský císař Fokas Pantheon papeži. Netrvalo tak dlouho a roku 609 byla stavba zasvěcena Panně Marii a mučedníkům a stala se tak křesťanským chrámem. Díky tomu se Pantheon vyhnul osudu tolika jiných římských chrámů, které byly křesťany zničeny. Dnes tak jde patrně o nejzachovalejší památku z antického Říma. Postupem času se chrám dočkal několika dalších úprav, například dostavby zvonice, nebo malých věžiček. Obě úpravy byly ale později opět zbourány a na stavbě tak dnes žádné zvony nenajdeme. Ve středověku a novověku sloužil chrám také jako pohřebiště pro ty nejdůležitější osoby. Je zde pohřben například známý malíř a architekt Raffael Santi, nebo první italští králové Viktor Emanuel II. a Umberto I.


Pantheon s věžičkami na kresbě z roku 1836.
Pantheon s věžičkami na kresbě z roku 1836. Zdroj: wikipedia.org, Jakob Alt / Public domain


Stavba se skládá ze dvou částí. Přední portikus je jedinou dochovanou částí původního chrámu. Skládá se z 16 žulových sloupů (13 původních a 3 repliky ze 17. století) korintského stylu seskupených do 3 řad. Každý sloup váží 60 tun při výšce 12 metrů. Materiál na původní sloupy pocházel z Egypta, který byl v době stavby nejnovější římskou provincií. Na portiku je vyveden nápis M AGRIPPA L F COS TERTIVM FECIT, což v překladu znamená "Postavil Marcus Agrippa, syn Lucia, potřetí zvolený konzulem".

Trajánův sloup - komiks antického Říma

Trajánův sloup - komiks antického Říma

Mimo fanoušky antiky pravděpodobně Trajánův sloup není příliš známou památkou. Však také nejde o žádnou monumentální stavbu jako Colloseum, Circus Maximus nebo Akvadukt v Segovii. Přesto je právě tato stavba pr... celý článek


Druhou částí je velká kruhová hala. Její průměr je 150 římských stop, což je něco málo přes 43 metrů. Zajímavostí je, že průměr je zcela stejný jako výška haly. Uprostřed kopule je otvor o průměru 9 metrů, který slouží jako zdroj světla. Tato část stavby je velkým architektonickým zázrakem té doby. Stavba byla dlouhá staletí největší klenutou stavbou, až v roce 1913 byla překonána tzv. "Halou století" ve Vratislavi. Při stavbě byl použit litý pucolánový beton, zřejmě poprvé v historii (alespoň z dochovaných staveb). V betonu jsou keramické nádoby a pemzy pro odlehčení, i tak kopule váží 4,5 tisíce tun. Tuto tíhu nesou extrémně mohutné okrajové zdi v šířce přes 6 metrů.

Zajímavě řešena je i podlaha chrámu, je totiž mírně vypouklá. To pomáhá při odtoku vody, která se díky otvoru v kopuli do stavby dostává, navíc toto řešení opticky zvětšuje celý vnitřní prostor. Podlaha (ale i zdi) jsou vyzdobeny mramorem, který je z velké části stále původní.


Interiér chrámu.
Interiér chrámu. Zdroj: wikipedia.org, Macrons / CC BY-SA


Pantheon stojí na Piazza della Rotonda a vstup je zcela zdarma. Bohužel se však prakticky v žádný čas nevyhnete obrovským davům lidí. Před chrámem si můžete prohlédnout další římskou památku, avšak již ne tak starobylou. Jde o fontánu z roku 1578 s egyptským obeliskem, který zde v 18. století nechal umístit papež Klement XI.
Autor: Jiří Klaus

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze 7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze
Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků
Hadrianův val - velká římská zeď proti barbarům Hadrianův val - velká římská zeď proti barbarům