Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Krásná, vzdělaná a ambiciózní. Kleopatra VII. se stala ikonou starověkého Egypta

8.11.2021 > Starověk > Egypt

Dáma exotického vzhledu i ambiciózní, inteligentní a schopná vládkyně, tak by se dala definovat proslulá Kleopatra VII. Byla nedílnou součástí starověkého Egypta, kterému téměř po tři desetiletí spoluvládla nejprve se svým otcem, posléze s dvěma mladšími bratry a nakonec se svým synem.


S Kleopatrou VII. jsou však historicky spjatá i dvě věhlasná jména jako Julius Caesar a Marcus Antonius. Tito muži hráli v životě starověké vládkyně velkou roli. S oběma navázala romantický vztah i vojenská spojenectví. Pojďme se ponořit do života slavné Kleopatry o něco hlouběji.


Kleopatra na obrazu od Heinricha Fausta.
Kleopatra na obrazu od Heinricha Fausta. , Heinrich Faust, Public domain


Jaké byly počátky nezapomenutelné vládkyně?

Pokud bychom chtěli znát přesné informace o Kleopatřině životě, zřejmě bychom se nedopátrali kýženého výsledku. Ovšem její působení podrobněji zkoumal řecko-římský učenec zvaný Plutarch, díky kterému se o této nonšalantní dámě dozvíme několik základních informací. Dle všeho se Kleopatra VII. narodila v roce 70 nebo 69 před naším letopočtem. Jejím otcem byl Ptolemaios XII. Auletes, který zemřel v roce 51 před naším letopočtem. Tehdy se mladičké Kleopatře změnil život, jelikož musela usednout v pouhých osmnácti letech na egyptský trůn současně se svým bratrem Ptolemaiem XIII. Ten byl v té době malým desetiletým chlapcem.

Bitva u Farsálu znamenala konec římské republiky

Bitva u Farsálu znamenala konec římské republiky

Gaius Julius Caesar dokázal zvítězit i v beznadějných situacích. Šlo bezpochyby o jednoho z nejschopnějších stratégů starověku. Tato pověst ovšem nebyla výsledkem jeho propagandy, ale vycházela z jeho činů na b... celý článek


Nástup na egyptský trůn však mladé Kleopatře nesliboval procházku růžovou zahradou. Problémy se vyskytly hned na počátku. Protože byl její bratr ještě nezletilý, byla ustanovena tzv. poručnická rada. Ta po jistý čas převzala plnou moc nad starověkým Egyptem a v podstatě tak uvrhla Kleopatru do ústraní. Královna ovšem nechtěla být ovládána, a tak docílila toho, že nad její osobou bylo poručnictví zrušeno. V ten moment bylo zaseto semínko zla a nenávisti, které se postupně mezi radou a Kleopatrou stupňovalo. Vztahy s mladším bratrem Ptolemaiem XIII. nebyly rovněž protkány klidem a mírem. Ve výsledku byla Kleopatra ze své země vyhnána a v roce 49 př. n. l. uprchla do Sýrie.


Julius Caesar v Alexandrii

V exilu však Kleopatra nezahálela. Asi rok po svém odchodu z Egypta se vrátila i s armádou žoldáků, aby se postavila nevoli svého bratra Ptolemaia XIII. K střetnutí vojsk ale nakonec nedošlo. Do Egypta totiž uprchl římský generál Pompeius po porážce v občanské válce. Toho se snažili Pompeiova poručníci využít ve svůj prospěch. Za humny se totiž vyskytoval muž, jehož jméno také rezonuje historií starověkého Egypta. Byl jím Julius Caesar. Ten Pompeia pronásledoval až do Alexandrie. Ptolemaios XIII. měl za to, že si římského císaře nakloní, když domnělého zrádce a uprchlíka popraví a přinese mu jeho hlavu. Vše se ale nakonec obrátilo proti mladíkovi.


Kleopatra stanula před Caesarem. Na audienci se potřebovala dostat v utajení, a tak ji zabalili do koberce.
Kleopatra stanula před Caesarem. Na audienci se potřebovala dostat v utajení, a tak ji zabalili do koberce. , Jean-Léon Gérôme, Public domain


Smrt Pompeia Julia Caesara rozhořčila a ze své podstaty také přispěla k tomu, že byl římský císař zavlečen do sourozeneckého sváru o egyptský trůn. Dá se říct, že se Julius ocitl mezi dvěma mlýnskými kameny. Ani pokus o smírčí řešení neprošel, proto se Kleopatra rozhodla konat. Potřebovala se k Caesarovi dostat na audienci, aby jej obrátila na svou stranu. Věděla, že ji může znovu dosadit na trůn. Jak to ale měla udělat, když byla vlastně vyhoštěna z vlastní země? Vymyslela velmi neobvyklý plán. V historických záznamech se píše o zabalení královny do koberce, v kterém se bez problémů dostala až k císaři. Některé zdroje však uvádí pytel na ložní prádlo. Jedno je jisté, Kleopatra docílila svého a stanula před mocným mužem.

Kleopatra a Julius Caesar

Dodnes se můžeme jen domnívat, jak se Kleopatře podařilo Julia Caesara přesvědčit. Lze však předpokládat, že jistou roli v její intervenci hrála domnělá krása i inteligence. Římský císař tedy Kleopatru VII. opět dosadil na egyptský trůn. Ku prospěchu královny hrál i fakt, že vzbouřený Ptolemaios XIII. se utopil v Nilu během občanské války. Její moc tedy nebyla nadále ohrožena mladším bratrem. Další skutečností je, že Julius a Kleopatra se následně stali milenci a po dlouhá léta spolu pobývali v Alexandrii. Ze vzájemné lásky zplodili syna Ptolemaia Caesara (přezdívaného jako Caesarion), který se narodil kolem roku 47 př. n. l. Avšak římský císař byl ženatý, a tak se musela Kleopatra řídit egyptským zvykem. Vzala si svého druhého mladšího bratra Ptolemaia XIV.


Busta Caesariona, syna Kleopatry a Julia Caesara.
Busta Caesariona, syna Kleopatry a Julia Caesara. , Sdwelch1031, CC0


Štěstí ovšem Kleopatře a Juliovi Caesarovi nebylo dlouho nakloněno. V roce 44 př. n. l. byl totiž římský císař zavražděn. V té době královna pobývala v Římě. Nakonec ale byla nucena vrátit se i se synem do Egypta. Zde potřebovala zajistit jisté nástupnictví na trůn pro svého potomka. Proto neváhala vyslat tajné agenty, kteří usmrtili jejího bratra a současně manžela Ptolemaia XIV. Po jeho usmrcení tedy jmenovala tehdy tříletého Caesariona spolu regentem a pro okolí byl od té doby znám pouze jako Ptolemaios XV.

V momentu, kdy královna Kleopatra VII. odstranila veškeré hrozby, které by znemožnily její a synova vládu, pustila se do zvelebování své země. Egypt se tak stal následně nejbohatším národem na světě a na Římě již nebyl závislý.

Kvůli intrikám a bezmezné touze po moci vykreslují Kleopatru historické dokumenty poněkud nelibě. Například básník Horace, který žil v první století př. n. l. o ní řekl, že to byla šílenou a panovačnou královnou. O století později pak Horaceho následuje další básník Lucan, který na Kleopatře taktéž nenechal nit suchou. Považoval ji za hanbu Egypta, zhoubu Říma a lascivní i zuřivou ženštinu.

Zdroje: History.com, Wikipedia.org
Autor: Iveta Reinisch
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

7 divů světa, #1 Maják na ostrově Faru 7 divů světa, #1 Maják na ostrově Faru
Bitva u Actia položila základy římského císařství Bitva u Actia položila základy římského císařství
Saturnálie - jak církev ukradla pohanský svátek a vytvořila Vánoce Saturnálie - jak církev ukradla pohanský svátek a vytvořila Vánoce


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít