7 divů světa, #6 Mauzoleum v Halikarnassu

11.12.2019, 11:05 > Starověk > Antické Řecko

Po minulých Visutých zahradách Semiramidiných se dnešním článkem dostáváme k předposlednímu z antických divů světa - Mauzoleu v Halikarnassu. Mauzoleí známe ze starověku mnoho, čím bylo toto jedno tak jedinečné? Rozhodně tím, že bylo zcela první stavbu svého názvu. Název vznikl podle Mausóla II., vládce, který nechat postavit dechberoucí hrobku společně se svojí ženou Artemísii. Ve své době šlo o nevídanou a věhlasnou budovu, jejíž název postupem času zobecněl pro všechny stavby tohoto typu.

Mausólos II. byl perský satrapa, vazalský vládce určitého území, podřízený perskému králi. Ve 4. století př.n.l. vládl na území dnešního Turecka. Za svého života se aktivně věnoval podpoře řeckého umění, zejména sochařství a malířství. Do historie se však nejvíce zapsal výstavbou hrobky, které vešla ve známost jako Mauzoleum v Halikarnassu. Dokončení monumentálního divu se však již bohužel nedožil, stavbu po jeho smrti nechala dokončit jeho žena. Stavitelé prý nakonec pracovali zadarmo, vědomi si, že tvoří něco, co se navždy zapíše do historie.

Jak mauzoleum vypadalo?

Hlavními architekti stavby byli Satyros a Pýtheos, stavný stavitel Priénského Athénina chrámu. O výzdobu se postaralo hned několik starověkých umělců. Každou stranu chrámu měl na starost jiný, proto se zřejmě výzdoba mauzolea lišila dle toho, ze které strany na něj člověk nahlížel.

Výška budovy byla 45 metrů a její půdorys byl obdélníkový. Podle Plinia byl obvod 440 stop, pokud měl na mysli římskou stopu, znamenalo by to 130 metrů. Střecha byla ve tvaru pyramidy, složené z 24 stupňů splošinou nahoře. Na té byla umístěna socha čtyřspřeží s vozem, vysoká 6 metrů, na kterém byl Maussolos se svojí ženou. Střechu drželo 40 nosných sloupů v rozestupu kolem 3 metrů. Ve třech výškových úrovních stavby byly umístěny sochy. Na jednom stupni šlo o sochy v nadživotní velikosti, tzv. kolosální, které znázorňovali samotného Mausóla a jeho ženu Artemisii. Druhá kategorie, sochy v životní velikosti znázorňovali bitvu mezi Řeky a Peršany. Poslední byly sochy heroické, které znázorňovaly postavy v orientálních oděvech.

Dochované pozůstatky

Jednu z posledních písemných zmínek o existenci budovy máme od Konstantina VII. z 10. století. Později ve 12. století byla pobořena velkým zemětřesením. Vydrželo tak nejdéle ze všech ostatních starověkých divů světa s vyjímkou pyramid v Gíze. Trosky využili Johanité jako stavební materiál pro svoji pevnost, která vznikla nedaleko původního mauzolea. Poté se na budovu zcela zapomnělo a jediné důkazy o stavbě byly dlouhou dobu pouze ze spisů antických autorů. Až expedice v roce 1857, vedená Charlesem Thomasem Newtonem, objevila pozůstatky původní stavby.



Paradoxně díky ničivému zemětřesení bylo zachováno několik původních soch, které byly zasypány a nebyly tak použity jako stavební materiál. Většina z nalezených předmětů je dnes uložena v Britském muzeu. Mezi nejvýznamnější dochované památky patří socha samotného Maussolla, oděného do dlouhé tuniky a jeho ženy Artemisie, u které se však nedochovala tvář. Zachována zůstala také socha jednoho koně ze čtyřspřeží umístěného na střeše. Kromě londýnského muzea můžete nalézt spoustu fragmentů a kopií původních soch také v malinkém muzeu, které je zbudováno v místě naleziště. Štítky: #divy sveta #stavby

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky