Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Ohnivé katastrofy, které změnily chod dějin

15.8.2023, 09:20 > Ostatní

Dnes se ve všech zprávách potkáváme se zmínkou o zničujících požárech lesů a přírodních areálů. Nedávno jeden z nich zasáhl České Švýcarsko, dnes hoří lesy v Kanadě a oblasti kolem Středozemního moře. Ačkoliv tyto ohnivé přírodní katastrofy jsou jevem novověku, historie lidstva byla poznamenána několika peklo připomínajícími událostmi, které se dotkly velkých měst. I díky těmto katastrofám se rozvinulo požárnictví a městské plánování do podoby, kterou známe dnes.



1. Velký londýnský požár (1666)

Jeden z nejznámějších a nejničivějších požárů v dějinách se odehrál v roce 1666 v Londýně. Požár začal v úzké uličce poblíž Londýnského mostu, přesněji v domě pekaře a rychle se rozšířil dále do města. Zprvu se zdálo jít o nevýznamný požár, ale rychle se stal nekontrolovatelným i přes úsilí hasičů a obyvatel Londýna.

Nakonec zasáhl téměř všechny části města. Na vině tomu bylo zejména to, že v té době byla většina budov postavena ze dřeva, dalším zásadním faktorem této nešťastné události byly ulice plné odpadků. Ideální podmínky pro rychlý rozšíření plamenů.

Požár zničil téměř 13 000 domů, 87 kostelů a mnoho dalších budov. Částečně zasáhl i královský palác, který se v té době nacházel v londýnském Toweru. Přes 70 000 lidí přišlo o domovy, ale jakoby zázrakem nebyly zaznamenány žádné oficiální úmrtí. Tato tragédie vedla k rekonstrukci Londýna pod dohledem architekta Christophera Wrena a k obecnému zlepšení stavebních předpisů.



Velký požár Londýna, pohled z jižní části, Southwarku. Ilustrace z knihy Roberta Chamberse Book of Days.
Velký požár Londýna, pohled z jižní části, Southwarku. Ilustrace z knihy Roberta Chamberse Book of Days. , , Public domain


2. Ničivé ohně New Yorku (1835)

V roce 1835 zasáhl ničivý požár město New York. Tento požár byl jedním z největších, který kdy město postihl, a způsobil rozsáhlé škody v části Lower Manhattan. Plameny rychle zachvátily dřevěné budovy a rozšířily se i do okolních ulic.

Ničící oheň pravděpodobně vzplanul v některé z místních továren. Nutno podotknout, že podobné požáry byly v té době velmi časté, nejen v New Yorku. Nedostatek moderních technologií pro detekci a potlačování požárů znamenal, že města byla proti tomuto živlu velmi zranitelná.

Požár zničil téměř 700 budov, včetně City Hall a New York Stock Exchange. Tato katastrofa vedla k revizi stavebních předpisů, ale hlavně k rozhodnutí využívat při stavbě nových budov odolné materiály, jako je cihla a kámen. Tento požár také ukázal tehdejší potřebu moderního hasičského sboru a důležitost infrastruktury pro zásobování vodou.


Lower Manhattan v roce 1931.
Lower Manhattan v roce 1931. , See page for author, Public domain


3. Šílený císař na vině požáru v Římě? (64 n.l.)

Jedním z nejznámějších požárů v historii byl ten, který postihl Řím v roce 64 n. l.
Požár vypukl na západním okraji města a rychle se šířil díky větru. Připočítejte husté dřevěné stavební prvky a máte ideální recept na katastrofu. Plameny zachvátily i slavný císařský palác a rozšířily se po celém centru města. Požár zuřil celých šest dní a noci a zničil téměř tři čtvrtiny římského města.

Císař Nero, který byl v té době u moci, se pokusil přesunout vinu na křesťanskou komunitu v Římě, což vedlo k zahájení perzekuce křesťanů. Nero nechal některé z nich upálit na svých zahradách, čímž dal vzniknout krvavému závěru této tragické události. Dnes se však traduje, že požár založil právě on. Tak či onak, důsledky požáru byly obrovské. Sám Nero inicioval obnovu města, při níž se snažil o nový urbanistický plán, který měl zabránit podobné katastrofě v budoucnosti.

Velký požár Říma v roce 64 n. l. zůstává významným momentem nejen v římské historii, ale také ve světovém povědomí. Tato katastrofa změnila tvář města a ovlivnila urbanistické plánování i vnímání rizik spojených s ohněm.


Velký požár Říma, Hubert Robert, 1785.
Velký požár Říma, Hubert Robert, 1785. , Hubert Robert, Public domain


4. Katastrofa v Alexandrii (48 př. n. l.)

V roce 48 př. n. l. byla antická metropole Alexandrie svědkem katastrofálního požáru, který měl dlouhodobé dopady na kulturní dědictví i politický vývoj tohoto města.

Tento ničivý požár vypukl v období bojů mezi Juliem Caesarem a Pompeiem. Plameny zachvátily části města s významnými budovami, mezi nimiž se nacházely i knihovny, chrámy a paláce. Nejvíce bolestným ztrátou byla slavná Alexandrijská knihovna, která obsahovala cenné mapy, spisy a umělecká díla ze všech koutů antického světa. Mluví se o ztrátě intelektuálních pokladů celých pokolení.

O několik let později byla knihovna znovu poničena a nakonec v roce 389, za náboženských bouří, byla zcela zbořena.

Požár v Alexandrii a následující události tak symbolizují ztrátu kulturního bohatství a jsou stálou připomínkou významu ochrany a uchování dědictví lidstva. Tato katastrofa poukazuje na důležitost prevence a opatření k ochraně kulturních památek před přírodními katastrofami a lidskými konflikty.


Knihovna v Alexandrii.
Knihovna v Alexandrii. , Public domain,


5. Tragédie Národního divadla (1881)

Bylo by hříchem, nezmínit pražský požár z roku 1881, který se stal vcelku zásadní událostí naší národní identity. Národní divadlo vyhořelo v roce 1881. Toto kulturní centrum bylo považováno za symbol národního umění a kultury. Požár vypukl 12. srpna a rychle zachvátil celou budovu, což mělo devastující dopad na českou kulturní scénu.

Tato katastrofa je považována za nehodu způsobenou neopatrným zacházením se svíčkami a hořlavými materiály během úklidových prací. Zpráva komise vypracovaná v té době dospěla k závěru, že požár vznikl při používání hadříků namočených v hořlavých kapalinách. Tento nešťastný incident vedl k rychlému šíření plamenů a poničení celé budovy.

Plameny zničily velkou část divadla, včetně unikátních dekorací, scénografických návrhů a kulturních artefaktů. Tato tragédie zasáhla srdce českého umění a vyvolala smutek nejen mezi umělci, ale i v celé společnosti. Nicméně požár také vyvolal vlnu solidarity a sbírek na obnovu divadla.

Díky velké podpoře veřejnosti a umělecké komunity bylo Národní divadlo obnoveno v krátkém čase a otevřeno znovu v roce 1883. Tento požár a následná obnova zdůraznily důležitost kulturního dědictví a umění pro národní identitu a historii. Národní divadlo se tak stalo symbolem odolnosti a jednoty českého lidu v tváři katastrofy.


Požár Národního divadla, dobová ilustrace z Humoristických listů.
Požár Národního divadla, dobová ilustrace z Humoristických listů. , AnonymousUnknown author, Public domain


Oheň je hrozivým živlem a poznal to i náš národ. Myslíte si, že byl některý historický požár horší, než ty, které jsem zmínil? Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem!

Zdroje:
Požár Národního divadla aneb Přílliš mnoho náhod - Miroslav Ivanov
history.com
wikipedia.org
Autor: Vít Možíš
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Alexandrijská knihovna - největší studnice vědění starověku Alexandrijská knihovna - největší studnice vědění starověku
První parní stroj sestrojili již v antickém Římě. Proč nespustil průmyslovou revoluci o 1500 let dříve? První parní stroj sestrojili již v antickém Římě. Proč nespustil průmyslovou revoluci o 1500 let dříve?
Byl požár Národního divadla úmyslný žhářský útok? Byl požár Národního divadla úmyslný žhářský útok?


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít