Absolutní peklo trvalo 5 dní - velký požár Londýna
5.8.2022 > Středověk > AnglieVelké požáry měst nebyly ve středověku ničím neobvyklým. Ani anglický Londýn nebyl v tomto ohledu výjimkou. Avšak Velký požár z roku 1666 se zapsal do historie jako jedna z největších katastrof, srovnatelná snad jen s požárem Říma během Neronovi vlády. Jeho ničivost byla překonána jedině až požáry během druhé světové války, vzniklými v důsledku německého bombardování.
Londýn nezažíval v polovině 17. století zrovna dobré časy. V roce 1665 zasáhly Anglii nebývalá sucha a aby toho nebylo málo, pomalu končila táhnoucí se morová epidemie, která stála život značné množství populace. To nejhorší však mělo přijít na podzim roku 1666.
Katastrofa začala tak jak to bývá - nenápadně a nevinně. Pekař Thmas Farrynor zapomněl v jeden sobotní večer uhasit oheň ve své peci. Uhlíky během noci doutnaly a po půlnoci jedna z jisker přeskočila na zásobu připraveného dřeva. Oheň ve spodním patře se rozhořel a pekařově rodině se jen tak tak podařilo uniknout oknem v prvním poschodí. Takově štěstí však neměla Tomasova hospodyně, která se tak stala první obětí vznikajícího požáru.
Středověká města byla pro rozsáhlé požáry jako stvořená. Ulice byly úzké a domy často stály nalepené na sobě. Jako stavební materiál bylo používáno prakticky výhradně dřevo, doplněné o slámu a další dobře hořlavé materiály. V září 1666 se do hry vložil ještě dlouhodobý silný severovýchodní vítr, který dokončil dílo zkázy.
Během prvních hodin začaly snahy o zabránění šíření požáru. Starosta však situaci podcenil a celkově byly práce špatně organizované. Oheň se hnal Londýnem 5 dní, než se ho čtvrtečního večera podařilo zkrotit. Hašení neprobíhalo tak jako v současnosti, hlavní zbraní proti šíření ohně bylo strhávání domů a vytvoření volného prostoru, který oheň nepřekoná.
Celkově padlo za oběť požáru přes 13 tisíc domů z toho například 87 chrámů, královská burza, městské vězení, nebo původní katedrála svatého Pavla. Šlo o 5/6 města uvnitř starých římských hradeb. O svůj domov přišla šestina obyvatel města. Naproti tomu ztráty na lidských životech nebyly tak velké, jak by se dalo čekat. Obvykle je udáváno pouze něco kolem 15 obětí, pravděpodobně ale zemřelo násobně více lidí kvůli otravě kouřem.
Světoznámá pevnost Tower of London. Div, který ovládal historii
Jakou roli v anglické historii sehrála jedna z nejznámějších pevností na světě? Dnes je oblíbenou turistickou atrakcí, ale v minulosti byla dějištěm nejdůležitějších okamžiků celého království.Příběh této m... celý článek
Tak jako v případě požáru Říma, i zde poskytla katastrofa příležitost pro vybudování nového a moderního města. Hlavním pověřeným architektem byl jmenován Christopher Wren, jehož návrh počítal s rozsáhlými hlavními třídami, moderními náměstími a systematicky vedenými ulicemi a bloky domů. Taková rekonstrukce by se za jiných okolností nikdy nedala realizovat, ale ani tentokrát k ní nakonec nedošlo. Majitelé ojediněle zachovaných budov nesouhlasili s jejich zničením, aby poskytly prostor pro novou výstavbu. Další stavby tak často pokračovaly podobně nahodilým způsobem jako dříve a Londýn si díky tomu zachoval dodnes určité středověké členění. Nová výstavba však již probíhala prakticky výhradně z nehořlavých materiálů.
Přestože architekt Christopher Wren nemohl realizovat svůj velký plán, alespoň jednu památku na Velký požár nám zanechal. Navrhl a realizoval Památník Velkého požáru Londýna, obvykle nazývaný Monument. Ten stále stojí poblíž severního konce London Bridge, poblíž místa kde původní požár vznikl. A přestože dnes již se svojí výškou 62m zdaleka nevyčnívá nad ostatní domy, jako v době svého vzniku, stále připomíná tragédii, která město postihla.
Zdroj: wikipedia.org ; Sedmdesát nejzajímavějších příběhů měst světa - John Julius Norwich
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #londyn
#katastrofy
