Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Alexandrijská knihovna - největší studnice vědění starověku

23.10.2020 > Starověk > Egypt

Statisíce svazků a stovky bádajících vědců vytvořili ve starověkém Egyptě největší studnici lidského vědění. Knihovna v Alexandrii se stala nejznámější knihovnou starověku a zůstala jí dodnes. Ve starověku existovalo Alexandrií několik desítek, sám Alexandr Veliký je zákládal během svého tažení prakticky všude. Ta na Egyptském pobřeží se však měla stát navždy nejslavnější.


Po smrti Alexandra došlo ke sporům jeho generálů, které vyústily v tzv. války diadochů. Jeden z jeho nejvěrnějších velitelů, Ptolemaios I. Sótér, se přesunul do Egypta, kde se usídlil právě v egyptské Axelandrii. Z města vytvořil hlavní město říše a snažil se vybudovat kulturní centrum celého regionu. Jedním z jeho význačných projektů byla například stavba majáku na ostrově Faru, jednoho ze starověkých divů světa.


Busta  Ptolemaia I. Sótéra.
Busta Ptolemaia I. Sótéra. Zdroj: wikipedia.org, Louvre Museum / Public domain


S tím se však nespokojil a tak v roce 295 př.n.l. pověřil slavného architekta Démétria z Faléru aby vytvořil návrh nové monumentální stavby, kombinace Museia a knihovny. Jeho cílem bylo vytvoření základny pro výzkum, bádání a uchovávání vědomostí jakou ještě svět neviděl. Budovy knihovny těsně přiléhaly ke královskému paláci v té nejlepší čtvrti města. Stavba trvala několik let a sám Ptolemaios se již jejího dokončení nedožil.

Jeho syn Ptolemaios II. založil knihovní fond tím, že věnoval všechny své svazky. V následujících desetiletích se knihovní regály plnili stovkami tisíc svitků z celého Středomoří a Středního východu. Již po prvním roce provozu prý knihovna obsahovala 200 tisíc svazků. Trvale zde pracovalo více než 100 vědců, kteří všech svůj čas trávili překladem, opisy a bádáním. Knihovna byla volně přístupná každému, kdo prokázal svůj zájem o vědu. Díky otevřenému přístupu a dostatku financí od panovníků zde došlo k mnoha objevům, které zůstaly zcela unikátní až do novověku. V době své největší slávy se v knihovně nacházelo více jako 700 tisíc knih.

Kromě vědců zde byli zaměstnáni také knihovníci. V helénistickém světě šlo o velice prestižní povolání. Nejznámějším knihovníkem je pak Kallimachos z Kyrény žijící ve třetím století př.n.l. Sám je autorem více jako 120 knih, hlavně ale zavedl klasifikační systém knihovny, dalo by se říci první systematický katalog knihovny v historii lidstva. Nešlo o pouhý jmenný seznam, uvedeny byly i základní informace o autorech nebo analýzy jednotlivých knih. Všechna díla byla rozdělena do 6 básnických částí - tragédie, komedie, eposy, elegie, jamby a zpěvy. Dále pak do 5 částí prózy - řečnictví, filozofie, dějepis, právo a lékařství.

Tajemná Velká sfinga v Gíze

Tajemná Velká sfinga v Gíze

Velká sfinga v Gíze je jednou z nejtajemnějších staveb naší planety. Mnoho lidí má za to, že sfingu postavili stejní faraónové jako známé pyramidy v její blízkosti, sfinga je ale mnohem starší a tajuplnější.

... celý článek


V souvislosti s Alexandrijskou knihovnou se často zmiňuje její značné poničení Juliem Caesarem při bojích s armádou Kleopatřina bratra v roce 47 př.n.l. Většina historiků se však shoduje, že jde o zavádějící historiku. Caesarovi rozhodně nezapálili budovu knihovny. Aby znemožnili využití egyptských lodí, zapálili legionáři alexandrijský přístav. Jednou z přístavních budov byl i sklad knihovny, kde byly uloženy opisy svitků určené k prodeji. Právě tuto skladovací budovu zřejmě Caesarovo bojující vojsko skutečně zničilo, šlo však pouze o kopie, knihovního fondu se tragédie nijak nedotkla.


Ruiny Alexandrijského Satrapea, jedné z pozdějších budov knihovny.
Ruiny Alexandrijského Satrapea, jedné z pozdějších budov knihovny. Zdroj: wikipedia.org, Daniel Mayer / CC BY-SA


Osud knihovny v dalších staletích je bohužel poměrně nejasný. Patrně byla poničena při bojích, když koncem 3. století obléhal Alexandrii císař Aurelian. O dalších 100 let později zachvátili město náboženské nepokoje, během kterých byla budova značně poničena. Není však jistě, zda-li ještě v té době ještě plnila funkci knihovny. Dle středověké legendy byla knihovna definitivně zničena po dobití Araby v roce 642. Chalífa Umar ibn al-Chattab rozhodl o osudu knihovny slavnými slovy: "Obsahují-li ty knihy totéž, co korán, jsou zbytečné. Je-li v nich něco jiného, jsou škodlivé. V každém případě spálit!".
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma Pantheon, nejzachovalejší památka antického Říma
Obléhání Alesie. Ukázka mistrovství Julia Ceasara Obléhání Alesie. Ukázka mistrovství Julia Ceasara
Římská božstva, #1 Náboženství v Antickém Římě Římská božstva, #1 Náboženství v Antickém Římě


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít