15 tisíc mrtvých Římanů během 3 hodin. U Trasimenského jezera zmasakroval Hannibal celou armádu
17.3.2023 > Starověk > Antický ŘímPoté co kartaginský vojevůdce Hannibal přešel se svojí armádou Alpy a zapsal se tak navždy do světových dějin, zaskočil Římany na jejich domácí půdě. Když se jeho vojsko objevilo na severu Itálie, Římané narychlo zorganizovali obranu a střetli se s nepřítelem u řeky Trebie. Zde však rok 218 př.n.l. s těžkými ztrátami prohráli. Mocný Řím však měl rezervy a brzy sestavil novou mohutnou armádu, která se vydala na pochod. Další rozhodující střet antických velmocí na sebe nenechal dlouho čekat.
Po vyhrané bitvě nezbyla na severu Itálie žádná síla, která by Hannibalovi bránila v ovládnutí a plenění římského území. Řím narychlo sestavil novou armádu a také zvolil nové konzuly, nejvyšší státní úředníky. Jedním z nich se stal Gaius Flaminius, horlivý vojevůdce, který toužil Hannibala co nejrychleji zničit. Ihned jak to bylo možné, se s celou armádou vydal na sever, aby dostihl svého nepřítele.
Hannibal dobře znal situaci a chtěl využít horlivosti svého oponenta. Rozhodl se nastražit past, ke které využil ideální přírodní podmínky poblíž italského jezera Trasimene. Navíc měl velké štěstí a počasí osudného dne mu dokonale hrálo do karet. Hannibal přesně znal polohu nepřátelského vojska, naproti tomu Flaminius jen orientačně tušil, kde se mohou Kartaginci nacházet. Neváhal však a rychlým pochodem nepřítele následoval.
21. června roku 217 př.n.l sklapla Hannibalova past. Předchozího dne rozmístil své jednotky v bezprostředním okolí jezera. V jeho severovýchodní části byl ideální terén pro přepad. Podél břehu vedla silnice a hned za ní byl horský hřbet s náročným terénem. V délce několik kilometrů v tomto úzkém pruhu skryl Hannibal své jednotky a čekal celou noc.
Ráno římské jednotky napochodovali do připravené pasti. Přes 31 tisíc Římanů postupovalo v husté ranní mlze podél jezera a netušilo, že jen několik desítek metrů od nich se skrývá celá kartaginská armáda. Když se dostali Římané dostatečně daleko, spatřili před sebou Hannibalovu falangu.
Arminius - příběh vítěze nad římskými legiemi v Teutoburském lese
V posledních dvou desetiletích před začátkem letopočtu podnikli římští vojevůdci několik tažení proti germánským kmenům, žijícím východně od řeky Rýn. Výsledkem těchto tažení bylo akceptování určité míry římské... celý článekŘímský vojevůdce neváhal a ihned vyslal vojáky do boje. Mezitím ještě stále zadní část armády nadále pochodovala do připravené léčky. Zatímco vepředu se rozhořely první boje, další část Hannibalovi armády - silná jízda - zaklapla past a uzavřela zadní voj Římanů. Vpravo jezero, vlevo příkré svahy s nepřátelskými střelci a vepředu i vzadu elitní Kartáginské jednotky. Situace Římanů byla naprosto bezvýchodná.
Netrvalo ani tři hodiny a jezero se zbarvilo římskou krví. Ačkoliv legionáři bojovali s disciplínou a statečně, v dané situaci neměli nejmenší šanci. Přes 15 tisíc vojáků, včetně nejvyššího velitele Flaminia, zemřelo u Trasimenského jezera. Zbytku se neorganizovaně podařilo utéct a byli roztroušeni po celém okolí. Hannibal ztratil pouhých 1500 mužů.
Římská republika byla otřesena a přistoupila k tomu, co se dělo jen v těch naprosto nejhorších situacích. Zvolila diktátora, muže s neomezenou pravomocí, který měl Řím zachránit. Hannibal měl mezitím zcela volnou cestu do zbytku apeninského poloostrova, kde jeho armáda drancovala několik dalších let. Řím zatím zvolil taktiku narušování nepřátelského zásobování a přímému střetu se vyhýbal. Kdyby se tehdy Hannibal rozhodl oblehnout Řím, možná by celé dějiny vypadaly jinak.
Zdroj: Dějiny psané Římem - Vojtěch Zamarovský ; wikipedia.org
Autor: Petr Němeček
Štítky: #bitva
#hannibal
#legie
