Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Co se stalo se slavným Hannibalem, když byla armáda Kartága zmasakrována?

6.9.2022, 07:19 > Starověk > Antický Řím

Hannibal bych bezpochyby jedním z nejvýznačnějších vojevůdců starověku. Mocný Řím, který později ovládal půlku Evropy, nebyl nikdy tak blízko zničení, jako když Apeninský poloostrov křižoval Hannibal se svojí armádou. A byly to právě jeho úspěchy, které zapříčinily jeho pád. Politici jeho rodného Kartága ho považovali za příliš populárního a mocného a odmítli jeho tažení dále podporovat.


V roce 203 př.n.l. byl Hannibal povolán z Itálie zpět do Kartága, aby své město bránil před římskou armádou, která se po velením Scipiona Africana vylodila v Africe. Znesvářené říše byly dlouhou válkou vyčerpané a snažily se v náročných jednáních nalézt mír. Avšak Hannibalův návrat rozproudil v Kartágincích opět chuť bojovat a římské mírové posly popravili. Konflikt se rozhořel nanovo, ale tentokrát se bojovalo na kartáginském území.

Druhá Punská válka se nakonec rozhodla v bitvě u Zamy roku 202 př.n.l, kde byl Hannibal drtivě poražen. Sám vojevůdce ihned po bitvě uprchl do Hadrumeta a Kartágo se muselo podrobit Římu. Mírové podmínky byly tvrdé a válečné reparace vysoké. Překvapivě však Scipio netrval na vydání Hannibala. Velice si totiž na vojenské úrovni svého protivníka vážil.


Bitva u Zamy dle pozdější představy.
Bitva u Zamy dle pozdější představy. , Cornelis Cort, Public domain


Po válce se mocný vojevůdce stáhl do ústraní a několik let se věnoval svým obchodům. V roce 196 př.n.l. kandidoval ve volbách a byl zvolen suffetem, nejvyšším úředníkem, obdobou římských konzulů. Ukázal se nejenom jako schopný válečník, ale také politik. Za jeho vlády zažilo Kartágo obrovskou ekonomickou obnovu a prostý lid prosperoval. Hannibal se snažil skoncovat s oligarchií a všudypřítomnou korupcí. Ovšem tyto jeho úspěchy opět přivodily jeho pád. Zdanění bohatých a postupné omezování jejich moci se samozřejmě aristokracii nelíbilo. Kartáginská delegace tak v Římě obvinila Hannibala z toho, že tajně spolupracuje s římskými nepřáteli a chystá se na další konflikt. Na základě toho si ihned Římané vyžádali vydání svého nepřítele, na jehož drancování své země nikdy nezapomněli.

Hannibalovo poslední vítězství. V Bitvě u Kann zmasakroval přes 80 tisíc Římanů

Hannibalovo poslední vítězství. V Bitvě u Kann zmasakroval přes 80 tisíc Římanů

Hannibal byl největším nepřítelem Římské republiky a také tím nejschopnějším. Těm nejlepším generálům, které mohla republika nabídnout, uštědřil zničující porážky. Při svém tažení, které začalo ve Španělsku, př... celý článek


Hannibal tak musel ze svého milované města uprchnout a Kartágo přišlo o největší osobnost, jaká kdy z jejich města vzešla. Jeho kroky nejdříve vedli do Tyru, města původních zakladatelů Kartága. Tyr byl nyní hlavní město mocné Seulékovské říše a její vládce Antiochos III. rád přijal Hannibala na svůj dvůr. Tato říše byla mocnou silou na východ od Říma a bylo jen otázkou času, než se vojensky střetnou. Právě k převzetí iniciativy se snažil Hannibal Antiocha přesvědčit. Ten se však do války vrhnout nechtěl. Z Hannibala udělal pouze svého vojenského poradce a trestuhodně nevyužil jeho zkušenosti a schopnosti.

Až roku 192 př.n.l, poté co Antiochos vpadl do Řecka, se obě velmoci vojensky střetly. Hannibalovi bylo svěřeno velení námořní flotily. V bitvě u řeky Eurymedóntu však podlehl početnějšímu spojenému loďstvu Římanů a Rhoďanů. Antiochos, velící pozemnímu vojsku byl také poražen v bitvě u Magnésie a musel se Římanům podrobit.

Pro Hannibala to znamenalo jediné. Aby nebyl vydán Římanům, musel se opět obrátit na útěk. Pokračoval dále na východ do Arménské království. Když ho však Římané vypátrali a požadovali jeho vydání, musel opět prchat. Stejná situace se opakovala i na Krétě. Bezpečně zakotvit se mu podařilo až v Býthii. Zdejší král Prúsius I., který nebyl přátelsky nakloněn Římanům, ho jmenoval admirálem své flotily.


Hannibalova busta.
Hannibalova busta. , © 1932 by Phaidon Verlag (Wien-Leipzig), Public domain


Jako velitel mohl Hannibal ještě naposledy předvést své strategické nadání v námořní bitvě. Nepřátelské pergamské loďstvo Hannibalovu flotilu značně přečíslovalo, ale vojevůdce měl opět další trik v rukávu. Nepřátelské lodě nechal zasypat amforami, které byly plné jedovatých hadů a štírů. Na pergamských lodích vypukl obrovský zmatek a početnějšího nepřítele Hannibalovi vojáci snadno udolali.

Ani tento vojenský úspěch však Hannibala nezachránil. Římané nepolevovali ve svém tlaku na býthijského krále, který nakonec podlehl a rozhodl se Hannibala vydat. Ten však nehodlal padnout do rukou svých nepřátel živý. Raději zvolil smrt z vlastních rukou pomocí jedu. Jeho poslední slova prý byla: "Nastal čas ukončit strach Římanů. Již déle nehodlají čekat na smrt starého muže, který jim způsobil tolik starostí". Největší nepřítel Říma zemřel osaměle a zrazený, nikoliv však poražený.

Zdroj: wikipedia.org, Dějiny psané Římen - Vojtěch Zamarovský
Autor: Petr Němeček
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Váleční sloni ve starověku Váleční sloni ve starověku
Římské vítězství v bitvě u Metauru znamenalo obrat v druhé punské válce Římské vítězství v bitvě u Metauru znamenalo obrat v druhé punské válce
15 tisíc mrtvých Římanů během 3 hodin. U Trasimenského jezera zmasakroval Hannibal celou armádu 15 tisíc mrtvých Římanů během 3 hodin. U Trasimenského jezera zmasakroval Hannibal celou armádu


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít