Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Trestem za zradu v poslední bitvě třicetileté války byla krutá decimace celé jednotky

22.6.2023 > Středověk > České země

V Rokycanech, v místě křížení Litohlavské ulice s Madlonovou, stojí tzv. Černá mohyla. Je památkou na smutnou událost, která se odehrála v listopadu 1642 a při níž došlo k decimaci Madlonova jízdního pluku. Počátek tohoto tragického příběhu se pojí se druhou bitvou u Breitenfeldu, jež se odehrála se v době třicetileté války, 2. listopadu 1642, severovýchodně od Lipska. Střetla se v ním švédská vojska pod vedením polního maršála Lennarta Torstenssona s císařským vojskem, jež vedl arcivévoda Leopold Vilém Rakouský (mladší bratr císaře Ferdinanda III.) společně se svým zástupcem Ottaviem Piccolominim, jenž byl polním maršálem Svaté říše římské.



Černá mohyla v Rokycanech.
Černá mohyla v Rokycanech. , Admin, CC0


Zbabělý úprk jízdního pluku z bojiště

Druhá bitva u Breitenfeldu, k níž došlo v časných ranních hodinách 2. listopadu 1642, byla poslední bitvou třicetileté války s více než dvaceti tisící vojáky na každé válčící straně. Švédové obléhali nedalekou pevnost Lipsko. Císařští vojáci si pohyb švédského vojska interpretovali jako ústup, proto arcivévoda Leopold Vilém Rakouský nařídil útok. Nedbal přitom námitek svého zástupce Piccolominiho, že se bude jednat o boj s vyrovnaným protivníkem v otevřeném poli. Švédové si na císařská vojska počkali v bojové formaci u Breintenfeldu.


Švédský polní maršál Lennart Torstensson.
Švédský polní maršál Lennart Torstensson. , sv:Wiki, Public domain


Bitvy se účastnila jak pěchota, tak jízdní oddíly, mezi nimi i jízdní oddíl pod vedením plukovníka Hanse Georga von Madlo. Síly byly jednu dobu na obou stranách vyrovnané a možná by císařští bitvu i vyhráli, kdyby nedošlo k osudné dezerci jízdního Madlonova pluku a několika dalších vojenských jednotek. To bohužel oslabilo císařskou stranu a zapříčinilo její porážku a jednoznačné vítězství Švédů, kteří poté obsadili Lipsko.

Exemplární potrestání dezertérů

Arcivévoda Leopold Vilém svolal vojenský soud, jenž odsoudil Madlonův jízdní pluk k exemplárnímu potrestání v Rokycanech, a to formou decimace. Ta vycházela z vojenství starověkého Říma, kdy byl každý desátý muž ve skupině popraven členy své kohorty. Tento způsob trestu se používal k potrestání vojenských jednotek za zbabělost, vzpouru, dezerci či neposlušnost. V případě Madlonova jízdního pluku měl být jeho každý desátý prostý voják oběšený, a to včetně několika důstojníků. K exekuci došlo v Rokycanech, pravděpodobně 26. listopadu 1642.


Polní maršál Ottavio Piccolomini.
Polní maršál Ottavio Piccolomini. , Připisováno Justu Sustermansovi , Public domain


Decimace Madlonova pluku

K provedení trestu byl povolán z Prahy kat Jan Mydlář mladší. První den exekuce proběhlo lámání kordů samotným katem a ničení praporců pluku. Druhý den byli vylosovaní vojáci Madlonova pluku popraveni oběšením na stromech u cesty z Rokycan do Litohlavy. Oběšeno bylo třicet pět vojáků nízkých hodností, šest poddůstojníků a jeden strážmistr. Ostatní provinilci dostali milost a byli uvězněni.

Hromadný hrob popravených se nachází zřejmě v místech, kde byla v 19. století vybudována Černá mohyla s křížem a pamětní deskou. Místem v současné době prochází zelená turistická trasa do Klabavy.

Zdroj: wikipedia.org, 30jaehrigerkrieg.de
Autor: Jana Fojtíková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

V Bitvě na Kulikovském poli se sjednotil ruský národ V Bitvě na Kulikovském poli se sjednotil ruský národ
Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl? Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl?
Bitva u Actia položila základy římského císařství Bitva u Actia položila základy římského císařství


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít