Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Loď, která se měla na moři rozpadnout. I tak se Nero pokusil zabít svou matku Agrippinu

9.8.2022, 08:45 > Starověk > Antický Řím

Starověcí spisovatelé pro ni neměli moc dobrých slov. Agrippina mladší prý byla zpupná, krutá a bezohledná. Je však pravda, že všechno, co dělala, konala pro svého syna. A právě od něj se dočkala té nejodpornější zrady.



Agrippina Mladší.
Agrippina Mladší. , National Museum in Warsaw, CC0


Agrippina se narodila v roce 15 ve městě, kde dnes známe jako Kolín nad Rýnem, a už tehdy bylo jasné, že se potenciálně může stát mocnou ženou. Jejím otcem byl totiž slavný Germanicus a mezi její předky (i když v adoptivní linii) patřili císaři Tiberius a Augustus. Bylo jasné, že o tuhle nevěstu bude v Římě zájem.

Navzdory očekávání nebyl její první sňatek žádná výhra. Provdala se za Ahenobarba, který měl co dělat, aby se v chaosu římských intrik dokázal udržet naživu. Jednu věc však Agrippině přece jen dal: jediného syna Nerona.

Nero.
Nero. , cjh1452000, CC BY-SA 3.0


Tady vládne Caligula

V roce 37 se císařem stal Agrippinin bratr Gaius, výrazně známější jako Caligula. Přestože pro většinu Říma byla jeho šílená vláda pohromou, Agrippinu vynesla na vrchol. Najednou byla císařovou sestrou a klaněl se jí celý Řím.

Jenže Agrippina začala projevovat to, co jí pak už bylo po celý život vlastní: talent pro intriky a vysokou politiku. Zapletla se do spiknutí proti císaři a byla odhalena.

Měla štěstí – nepřišla o život. Ale byla poslána do exilu, kde třela bídu s nouzí.


E. Le Sueur: Caligula ukládá urny s ostatky své matky a bratra.
E. Le Sueur: Caligula ukládá urny s ostatky své matky a bratra. , Eustache Le Sueur, Public domain


Velkorysý strýček Claudius

V roce 41 byl Caligula zavražděn a moci se chopil Claudius, Agrippinin strýc, a umožnil jí návrat z exilu.

Agrippina potřebovala znovu vybudovat mocenské pozice, a tak se urychleně vdala za konzula Gaia Sallustia Crispa Passiena.V tomto období zřejmě odhalila své proslulé travičské skony: její manžel zemřel na otravu a Agrippina zdědila obrovské jmění. Že by náhoda?


Claudius.
Claudius. , Cabinet des Médailles, CC BY-SA 3.0


Agrippina císařovnou

Hvězdná chvíle na Agrippinu teprve čekala. Císař Claudius ovdověl a začal hledat novou ženu. Vybral si svou neteř Agrippinu a učinil z ní císařovnu, dokonce jí přidělil titul Augusta, což bylo do té doby nemyslitelné.

Agrippina rychle ovládla dění v Římě a její moc dosáhla naprostého vrcholu.

To, co celý život, chtěla, už měla. Teď chtěla totéž zajistit pro svého syna – Nerona. Jenže tomu stál jeden mladý muž v cestě: jmenoval se Britannicus a byl vlastním synem císaře Claudia.

Claudiova žena Messalina se synem Britannicem.
Claudiova žena Messalina se synem Britannicem. , Louvre Museum, CC BY-SA 3.0


Nero – vládce Říma

Agrippina dokázala Claudia přesvědčit, aby Nerona adoptoval – a tím se z něj rázem stal císařský dědic. Pak už Claudia nepotřebovala, a tak císař v roce 53 zemřel na otravu houbami. Jde o další otravu v Agrippinině těsné blízkosti.

Neronovi už nestálo nic v cestě. Poslední překážkou byl Claudiův syn Britannicus – zabít ho však bylo docela snadné. Byl zavražděn – jak také jinak – jedem.

Nero se stal císařem a matka Agrippina vládla po jeho boku.


Agrippina korunuje svého syna Nerona.
Agrippina korunuje svého syna Nerona. , Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0


Syn své matky

Avšak Nero kráčel sebejistě ve šlépějích své matky. Chtěl všechnu moc jen pro sebe a matka mu překážela.

Prvně vyzkoušel osvědčený postup: svou matku údajně zkusil otrávit hned třikrát. Jenže Agrippina měla víc životů než kočka, a tak smrti unikla.
Nero tedy přistoupil k sofistikovanějšímu plánu. Nechal postavit Agrippině loď. Háček však byl v tom, že loď se měla v určitý okamžik rozpadnout a potopit. I zde však při ní stálo štěstí – vyvázla a zachránila se.

G. Wetheimer: Ztroskotání Agrippiny.
G. Wetheimer: Ztroskotání Agrippiny. , Gustav Wertheimer, Public domain


Neronovi došla trpělivost (a také měl možná strach, že ho Agrippina v mocenském souboji o život porazí), a tak vsadil na nejjistější variantu: poslal na ni loajální zabijáky.

Císařovna Agrippina podla rukou vrahů v roce 53 našeho letopočtu.

Zdroj: antickysvet.cz ; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Významní římští císařové: #2 Tiberius Významní římští císařové: #2 Tiberius
Šílenství mocných: Opravdu chtěl císař Caligula jmenovat koně senátorem? Šílenství mocných: Opravdu chtěl císař Caligula jmenovat koně senátorem?
Pretoriáni - ochrana i hrozba pro císaře Pretoriáni - ochrana i hrozba pro císaře


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít