Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Loď, která se měla na moři rozpadnout. I tak se Nero pokusil zabít svou matku Agrippinu

9.8.2022, 08:45 > Starověk > Antický Řím

Starověcí spisovatelé pro ni neměli moc dobrých slov. Agrippina mladší prý byla zpupná, krutá a bezohledná. Je však pravda, že všechno, co dělala, konala pro svého syna. A právě od něj se dočkala té nejodpornější zrady.



Agrippina Mladší.
Agrippina Mladší. , National Museum in Warsaw, CC0


Agrippina se narodila v roce 15 ve městě, kde dnes známe jako Kolín nad Rýnem, a už tehdy bylo jasné, že se potenciálně může stát mocnou ženou. Jejím otcem byl totiž slavný Germanicus a mezi její předky (i když v adoptivní linii) patřili císaři Tiberius a Augustus. Bylo jasné, že o tuhle nevěstu bude v Římě zájem.

Navzdory očekávání nebyl její první sňatek žádná výhra. Provdala se za Ahenobarba, který měl co dělat, aby se v chaosu římských intrik dokázal udržet naživu. Jednu věc však Agrippině přece jen dal: jediného syna Nerona.

Nero.
Nero. , cjh1452000, CC BY-SA 3.0


Tady vládne Caligula

V roce 37 se císařem stal Agrippinin bratr Gaius, výrazně známější jako Caligula. Přestože pro většinu Říma byla jeho šílená vláda pohromou, Agrippinu vynesla na vrchol. Najednou byla císařovou sestrou a klaněl se jí celý Řím.

Jenže Agrippina začala projevovat to, co jí pak už bylo po celý život vlastní: talent pro intriky a vysokou politiku. Zapletla se do spiknutí proti císaři a byla odhalena.

Měla štěstí – nepřišla o život. Ale byla poslána do exilu, kde třela bídu s nouzí.


E. Le Sueur: Caligula ukládá urny s ostatky své matky a bratra.
E. Le Sueur: Caligula ukládá urny s ostatky své matky a bratra. , Eustache Le Sueur, Public domain


Velkorysý strýček Claudius

V roce 41 byl Caligula zavražděn a moci se chopil Claudius, Agrippinin strýc, a umožnil jí návrat z exilu.

Agrippina potřebovala znovu vybudovat mocenské pozice, a tak se urychleně vdala za konzula Gaia Sallustia Crispa Passiena.V tomto období zřejmě odhalila své proslulé travičské skony: její manžel zemřel na otravu a Agrippina zdědila obrovské jmění. Že by náhoda?


Claudius.
Claudius. , Cabinet des Médailles, CC BY-SA 3.0


Agrippina císařovnou

Hvězdná chvíle na Agrippinu teprve čekala. Císař Claudius ovdověl a začal hledat novou ženu. Vybral si svou neteř Agrippinu a učinil z ní císařovnu, dokonce jí přidělil titul Augusta, což bylo do té doby nemyslitelné.

Agrippina rychle ovládla dění v Římě a její moc dosáhla naprostého vrcholu.

To, co celý život, chtěla, už měla. Teď chtěla totéž zajistit pro svého syna – Nerona. Jenže tomu stál jeden mladý muž v cestě: jmenoval se Britannicus a byl vlastním synem císaře Claudia.

Claudiova žena Messalina se synem Britannicem.
Claudiova žena Messalina se synem Britannicem. , Louvre Museum, CC BY-SA 3.0


Nero – vládce Říma

Agrippina dokázala Claudia přesvědčit, aby Nerona adoptoval – a tím se z něj rázem stal císařský dědic. Pak už Claudia nepotřebovala, a tak císař v roce 53 zemřel na otravu houbami. Jde o další otravu v Agrippinině těsné blízkosti.

Neronovi už nestálo nic v cestě. Poslední překážkou byl Claudiův syn Britannicus – zabít ho však bylo docela snadné. Byl zavražděn – jak také jinak – jedem.

Nero se stal císařem a matka Agrippina vládla po jeho boku.


Agrippina korunuje svého syna Nerona.
Agrippina korunuje svého syna Nerona. , Carlos Delgado, CC BY-SA 3.0


Syn své matky

Avšak Nero kráčel sebejistě ve šlépějích své matky. Chtěl všechnu moc jen pro sebe a matka mu překážela.

Prvně vyzkoušel osvědčený postup: svou matku údajně zkusil otrávit hned třikrát. Jenže Agrippina měla víc životů než kočka, a tak smrti unikla.
Nero tedy přistoupil k sofistikovanějšímu plánu. Nechal postavit Agrippině loď. Háček však byl v tom, že loď se měla v určitý okamžik rozpadnout a potopit. I zde však při ní stálo štěstí – vyvázla a zachránila se.

G. Wetheimer: Ztroskotání Agrippiny.
G. Wetheimer: Ztroskotání Agrippiny. , Gustav Wertheimer, Public domain


Neronovi došla trpělivost (a také měl možná strach, že ho Agrippina v mocenském souboji o život porazí), a tak vsadil na nejjistější variantu: poslal na ni loajální zabijáky.

Císařovna Agrippina podla rukou vrahů v roce 53 našeho letopočtu.

Zdroj: antickysvet.cz ; wikipedia.org
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Caligula, císař který chtěl svého koně jmenovat konzulem Caligula, císař který chtěl svého koně jmenovat konzulem
Římská invaze do Británie - největší námořní operace starověku Římská invaze do Británie - největší námořní operace starověku
Významní římští císařové: #2 Tiberius Významní římští císařové: #2 Tiberius


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít