Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Hannibalovo poslední vítězství. V Bitvě u Kann zmasakroval přes 80 tisíc Římanů

14.2.2022, 08:43 > Starověk > Antický Řím

Hannibal byl největším nepřítelem Římské republiky a také tím nejschopnějším. Těm nejlepším generálům, které mohla republika nabídnout, uštědřil zničující porážky. Při svém tažení, které začalo ve Španělsku, překročil Pyreneje, Galii a Alpy, až nakonec stanul na území Itálie. V bitvách u Trebie a Trasimenského jezera drtivě rozdrtil republikánskou armádu. Republika však dokázala sestavit nové vojsko a opět se Hannibalovi postavila.


V Druhé punské válce zažívali Římané jednu katastrofu za druhou. Vždy se ale našlo dost statečných synů Říma, kteří se chopili meče a vydali se svoji vlast bránit. V roce 216 př.n.l tak dokázal Řím sestavit obrovské vojsko, čítající 16 legií, tedy více jak 80 tisíc vojáků. Čísla hrála v jejich prospěch, na druhé straně totiž stála Hannibalova armáda o zhruba 50 tisících mužích.


Původní Hannibalova busta.
Původní Hannibalova busta. , © 1932 by Phaidon Verlag (Wien-Leipzig), Public domain


Hannibal se však střetu neobával, na boj proti přesile byl zvyklý. Vítězil obvykle ne počty, ale brilantní strategií. Na to se spoléhal i 2. srpna 216 př.n.l, kdy se obě armády setkaly u vesnice jménem Kann (Cannae). Římané své vojsko rozestavili do tří mohutných řad, mezi kterými byly jen malé mezery. Křídla pak klasicky kryla jízda. Toto nestandardní rozestavení mělo zřejmě za účel rychlé prolomení nepřátelské linie. Avšak blízkost velkých útvarů znamenala menší schopnost manévrování, což se ukázalo jako osudné.

Hannibal oproti tomu vsadil na menší vojenské útvary, které dohromady tvořily pouze jednu řadu, ve středu vysunutou. Vojsko bylo tedy ve tvaru klínu, kdy uprostřed byly spíše slabší spojenecké jednotky. Na křídla pak Hannibal rozestavil své elitní jednotky. Ze stran byla armáda kryta početnou jízdou, která početně převyšovala římské jezdectvo. Právě na svoji vyhlášenou jízdu generál spoléhal nejvíce.

Hlavní roli na začátku bitvy sehrála právě jízda. Hanibalovi jednotky rozprášily slabší římskou kavalérii na pravém křídle, poté projely za zády celé armády a zezadu napadly i jízdu na levém křídle. Ještě než bitva pořádně začala, Římané přišli o veškerou svou jízdu.

Váleční sloni ve starověku

Váleční sloni ve starověku

Tanky starověkých armád, tak nějak by se dali nazvat sloni. Kdo by neznal Hannibalovi slony, překračující Alpy? Překvapivě však využití slonů v antických armádách nebylo tak časté, jak by se mohlo zdát, způsobo... celý článek


Když římská pěchota zaútočila, střetla se jako první s vysunutými jednotkami na středu. Ty nápor dlouho nevydržely a začaly rychle ustupovat. Vojáci opojení vítězstvím je ihned pronásledovali, čímž se ale začali vzdalovat od svých křídel. Ty totiž tak rychlého postupu nedosáhly, naopak byly zadrženy silnou elitní pěchotou.

Čím hlouběji se pěchota na středu dostávala, tím více se celé vojsko dostávalo do obklíčení. Obě kartaginská křídla se začala stahovat a Římané byli stlačováni na čím dál menší plochu. Úplnou katastrofu pak znamenal útok Hannibalovi jízdy do zad Římanů. Tím zároveň došlo k téměř kompletnímu obklíčení legií. Vojáci nemohli vzdorovat tlaku ze všech stran, neměli žádnou možnost manévrování a nakonec prakticky ani žádného pohybu. Obrovské římské vojsko bylo zmasakrováno, kvůli úplnému obklíčení neměla většina vojáků ani možnost útěku.


Moderní monument umístěný na místě bitvy.
Moderní monument umístěný na místě bitvy. , Jörg Schulz, CC BY-SA 3.0


Po téměř celodenní bitvě ztratili Kartaginci pouhých 6 tisíc mužů, a to zejména ze slabších spojeneckých jednotek. Oproti tomu Římanů zůstalo na bitevním poli přes 50 tisíc. Dalších 10 tisíc padlo do Hannibalova zajetí. Pouhému zlomku, asi 15 tisícům Římanů, se podařilo uniknout.

Přestože Hannibal srazil republiku na kolena, její úplná porážka se mu nepodařila. Na útok na samotný Řím si netroufal. Město mělo mohutné hradby a kartaginské vojsko nemělo obléhají stroje. Nakonec Hannibalův pád nezpůsobil nepřítel v bitvě, ale naopak jeho úspěchy. Kartaginský senát se příliš obával jeho rostoucí moci a odmítl mu zasílat další vojáky a zásoby. Skvělé vítězství v bitvě u Kann tak bylo posledním velkým Hannibalovým úspěchem. Římané odmítli kapitulovat, naopak vydupali ze země další armádu a sami přešli od ofenzívy. O několik let později, ve slavné bitvě u Zamy, byl i neporazitelný Hannibal poražen.

Zdroj: wikipedia.org, Jiří Kovařík: Vítězové nad Kartágem
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours Karel Martel odvrátil arabskou invazi v bitvě u Tours
Maďary terorizující Evropu zastavil až zakladatel Svaté říše římské Maďary terorizující Evropu zastavil až zakladatel Svaté říše římské
Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít