Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Řecko-perské války: bitva u Marathónu byla teprve poločas

20.4.2021, 10:16 > Starověk > Antické Řecko

Slavné bitvy u Thermopyl nebo Marathónu byly součástí mnohem většího konfliktu, který dnes označujeme jako Řecko-perské války. Tento konflikt, který trval více jak padesát let, byl soubojem obra s trpaslíkem. Obrovská Perská říše převyšovala rozdrobené řecké městské státy ve všem. Přesto se udatným Řekům podařilo udržet si svoji svobodu a opakovaně porazit největší říši své doby.



Počátek konfliktu můžeme vysledovat do roku 499 př.n.l. V tomto období bylo středomořské pobřeží na území dnešního Turecka poseto řeckými koloniemi, avšak pod nadvládou perských místodržících. Těmto městům vládli tyrani, ovšem tehdy toto slovo neneslo negativní zabarvení jako dnes. Tyran byl jednoduše neomezený vládce města. Aristagorovi, tyranovi města Milét se však jeho moc nezdála dostatečná a rozhodl se podmanit si také blízký ostrov Naxos. Jeho válečná výprava se ale nezdařila a on se obával trestu od perského místodržícího. Raději tak proti němu vyvolal povstání a spolu s dalšími řeckými městy vyhnaly ze svého území všechny Peršany.


Dareios I na dobové řecké malbě.
Dareios I na dobové řecké malbě. Zdroj: wikipedia.org, Carlo Raso / CC BY-SA


O pomoc ve svém boji o svobodu požádali i nejmocnější městské státy na území Řecka. Sparťané je odmítli, avšak Athéňané se rozhodli do konfliktu zapojit. Tehdy ještě netušili, jak zásadní chyby se tím dopouštějí. Přestože v počátku toto povstání, dnes označované jako Iónské, bylo úspěšné, brzy se karta obrátila. Perský král králů Dáreios povolal obrovské zdroje své rozlehlé říše a vypravil mocnou armádu, která měla povstání potlačit. Bez větších problémů Peršané zničili veškerý řecký odpor a centrum povstání - Milét byl kompletně zničen a přeživší obyvatelstvo přesídleno. Ke zbytku řeckých měst se ovšem král zachoval mírně, dokonce stanovil nové daně, nižší než dříve. Dareiovo smířlivé gesto však nebylo upřímné. Šlo o vypočítavou politiku, jejímž účelem bylo naklonit si další města na území Řecka. Roku 491. př.n.l. vyslal král své vyslance do všech řeckých měst, aby uznala svoji podřízenost Perské říši. Mnoho měst přijalo, ale ty nejdůležitější - Sparta a Athény odmítly a vyslance popravily. To společně s účastí Athén v Iónském povstání posloužilo Dáreiovi jako ideální záminka pro útok na pevninské Řecko.

V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu

V bitvě u Issu rozdrtil Alexandr Veliký trojnásobnou perskou přesilu

V době počátků tažení Alexandra Velikého byla Perská říše největší mocností celého světa. Na západě začínala říše v Egyptě a táhla se daleko do asijských oblastí. Jejím vládcem byl Dareios, třetí král tohoto jm... celý článek


1. Perská výprava

První výprava Peršanů příliš úspěchů nepřinesla. Král ustanovil za velitele svých vojsk Mardonia, který přes Hellespont vnikl do Evropy. Thrákií a Makedonií se mu podařilo podrobit si místní kmeny a dosadit své loajální vládce. Tím však úspěchy výpravy ksončily. Doprovodné loďstvo zastihla u ostrova Athos bouře, která zničila 300 lodí a zavinila smrt více jako 20 tisíc Peršanů. Následně byl v další bitvě sám Mardonius zraněn a raději se se svojí oslabenou armádou vrátil na perské území.


Boj perského vojáka s řeckým hoplítem na malbě z 5. století př.n.l.
Boj perského vojáka s řeckým hoplítem na malbě z 5. století př.n.l. Zdroj: wikipedia.org, Ελληνικά: ΆγνωστοςFrançais : Coupe attribuée au Peintre de Triptolème., Public domain


2. Perská výprava

Na podruhé to roku 490 př.n.l. perské vojsko zkusilo s jinou strategií. Svoji armádu král nalodil na obrovskou flotilu a postupně dobýval jeden řecký ostrov za druhým. Nakonec se flotila vylodila poblíž nevýznamné osady nesoucí dnes již památné jméno Marathón, jen nedaleko od Athén. Athéňané vyslali posli s žádostí o pomoct k ostatním státům, avšak jedinou kladnou odpověď zaslali pouze Sparťané. Ti však nemohli vyslat své vojsko do boje kvůli náboženskému svátku a proto spartští hoplíté dorazili na místo až den po slavné bitvě u Marathónu.

Athéňanům tak stáli po bohu pouze staří spojenci z Platají a dohromady sestavili asi desetitisícové vojsko složené hlavně z hoplítů. Proti nim stála asi pětinásobná perská přesila, skládající se zejména z jízdy a lučištníků. Odvážný útok falangy pod vedením Miltiada rozdrtil zaskočené Peršany, kteří rychle ztratili vůli bojovat se snažili zachránit útěkem do svých lodí. Výsledkem bitvy u Marathonu bylo jednoznačné vítězství Řeků a s méně než 200 padlých proti 6 tisícím mrtvých Peršanů. Vítězná bitva změnila myšlení mnoha Řeků. Nyní uvěřili, že se mnohou ubránit obrovské perské přesile a mnoho městských států vypovědělo poslušnost perské nadvládě. Pro Peršany šlo naopak o nepříjemné probuzení, prohru v regulérní bitvě totiž nepoznali již několik desetiletí.


Útok hoplítů na obraze George Rochegrosse.
Útok hoplítů na obraze George Rochegrosse. Zdroj: wikipedia.org, Georges Rochegrosse / Public domain


Drtivá porážka perského krále sžírala a proto ihned začal budovat novou invazní armádu. Ovšem v jiné části říše, v Egyptě, mezitím vypuklo povstání. To si vyžádalo další odklad výpravy. Než se podařilo situaci dostat pod kontrolu král králů Dáreios zemřel. Ovšem ani jeho syn a nástupce, král Xerxes, se s potupnou porážkou nehodlal smířit. Začal budovat armádu větší než všechny předchozí, aby jednou provždy začlenil Řecko do své obrovské říše. Jeho výprava nakonec vstoupila do dějin jako jeden z největších příkladů lidské odvahy.
Autor: Martin Suchoň

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Boudicca - královna která povstala proti Římu Boudicca - královna která povstala proti Římu
Caesarovy expedice do Británie neskončily slavně Caesarovy expedice do Británie neskončily slavně
Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl? Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl?