Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Muškety proti katanám v bitvě u Cagayána. Čtyřicet Španělů pobilo tisíc samurajů a pirátů

1.3.2022 > Ostatní

V počátcích novověku docházelo opakovaně ke krvavým střetům technologicky vyspělejších Evropanů s méně vyspělými civilizacemi. Na jejich straně obvykle stála výhoda mnohonásobně přesily, Evropané pak zase sázeli na propracovanější strategii a zejména mnohem lepší výzbroj. Nejznámějším takovým případem je určitě konflikt Hernána Cortése a jihoamerických Aztéků. S méně známým, ale neméně neuvěřitelným příběhem se setkáváme i na opačném konci světa. Na Filipínách svedlo jen několik desítek španělských vojáků vítěznou bitvu proti téměř tisícovce nepřátel.


Filipínské ostrovy objevil roku 1521 portugalský mořeplavec Fernão de Magalhães během své cesty kolem světa. O čtyři desetiletí později oblast obsadili Španělé jako svoji kolonii Španělská Východní Indie. Na severním ostrovu Luzon založili osadu Manila, kde čile obchodovali s Japonci a Číňany. Jak už to tak v této době bývalo, prosperující a špatně chráněná města přitahovala piráty. V roce 1580 se do oblasti vydala flotila pirátských lodí, kteří se označovali jako Wo-kchou.


Samuraj na fotografii z roku 1860.
Samuraj na fotografii z roku 1860. , Felice Beato, Public domain


Španělský guvernér Gonzalo Ronquillo de Peñalosa povolal kapitána Juana Pabla de Carrión, aby se s piráty vypořádal. Ten se energicky pustil do nového úkolu a netrvalo dlouho a potopil první pirátskou loď. Piráti se ale nehodlali vzdát své působnosti v tak bohaté oblasti. S celou svojí flotilou čítající 19 lodí se vydali Španělům pomstít. Pirátská posádka byla různorodá, šlo o filipínské a čínské piráty, ale i velké množství japonských róninů, tedy samurajů bez pána. Piráti nebyli zdaleka tak špatně vyzbrojeni, jak by se dalo čekat, disponovali i střelnými zbraněmi včetně několika děl.

Ameriku objevili Vikingové omylem při cestě do Grónska

Ameriku objevili Vikingové omylem při cestě do Grónska

Nebyl to Kolumbus a nebylo to roku 1492. Přestože většina z nás má ze školy s objevením Ameriky pevně spjato toto jméno i datum, dnes již s jistotou víme, že to není správně. Kryštof Kolumbus skutečně Ameriku o... celý článek


Proti nim stál kapitán de Carrión s jednou galérou, lehkou lodí a pěti lehkými bojovými čluny. Kromě lodní posádky bylo na palubě 40 velmi dobře vyzbrojených vojáků. K prvnímu střetu pak došlo u mysu Bogueador, kde potkali první z pirátských lodí. Španělé loď zahákovali a na palubu vstoupila pěchota s meči a štíty. Tu však poměrně rychle začali piráti zatlačovat zpět na španělskou loď. Situaci zvrátili až pikenýři podporovaní střelci z pušek. Piráti, kteří nebyli zabiti v boji, se snažili spasit skokem z lodi. Jejich brnění je však stáhlo pod hladinu.

Španělské flotila pokračovala do vnitrozemí ostrova po řece Cagayán. Po několika kilometrech plavby narazili na zbývajících 18 kotvících lodí, ze kterých se piráti zrovna přesouvali do své opevněné osady. Španělům se i přes nepřátelskou palbu podařilo vylodit a začali budovat zákopy. Brzy začali osadu mohutně ostřelovat ze svých děl. Pirátský velitel nabídl de Carriónovi zlato za to, když je nechá jít, kapitán však odmítl.


Španělští pikenýři.
Španělští pikenýři. , Augusto Ferrer-Dalmau, CC BY-SA 3.0


40 profesionálních vojáků posílených o posádky lodí tak obsadilo zákopy a připravilo se na nápor téměř tisícovky nepřítel. Piráti se snažili opevněné pozice opakovaně dobýt, každý útok však selhal. Bitva trvala několik hodin a Španělům hrozila katastrofa, začal jim totiž docházet střelný prach. Naštěstí i pirátům docházely síly a obrovské ztráty zbytek mužů značně demoralizoval. Když Španělé sami přešli do protiútoku, zbytek pirátů se obrátil na útěk. Celkově na bojišti zůstalo přes 800 mrtvých pirátu. Španělské ztráty čítaly okolo 20 mužů.

Evropané tak v další bitvě prokázali nejen nadřazenost svých zbraní ale i lépe propracovanou vojenskou technologii. Jenom díky tomu dokázali koloniální velmoci své doby ovládat tak rozsáhlá území s naprosto minimálními armádami.

Zdroj: wikipedia.org, Antony, Robert J.: Elusive Pirates, Pervasive Smugglers
Autor: Martin Suchoň
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Konec nadějí - bitva na Bílé hoře Konec nadějí - bitva na Bílé hoře
Hannibalovo poslední vítězství. V Bitvě u Kann zmasakroval přes 80 tisíc Římanů Hannibalovo poslední vítězství. V Bitvě u Kann zmasakroval přes 80 tisíc Římanů
15 tisíc mrtvých Římanů během 3 hodin. U Trasimenského jezera zmasakroval Hannibal celou armádu 15 tisíc mrtvých Římanů během 3 hodin. U Trasimenského jezera zmasakroval Hannibal celou armádu


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít