Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Bitva o Vídeň. Den kdy se rozhodovalo o osudu Evropy

5.6.2019, 10:40 > Středověk > Svatá říše římská

Ač je obléhání Vídně z roku 1683 rozhodně slavnější, nejde o první střet o toto město. Turci se k Vídni dostali již roku 1529. Sultán Sulejman tehdy musel od Vídně odtáhnout s nepořízenou a to za cenu velkých ztrát, jak finančních, tak lidských a i těch na své cti. Habsburská říše byla s Osmanskou v dlouhodobém konfliktu a bylo jen otázkou času, kdy se bojovní Turci opět pokusí o další expanzi. Obě říše se považovali za nástupce Římské říše, což z nich automaticky dělalo soupeře o moc. Rozhodně také nemůžeme pominout naboženské motivace, kdy se obě říše považovaly za vůdcovské státy svého náboženství.

Politická situace v Evropě na konci 17. století Turkům rozhodně nahrávala. V Horních uhrách (dnešní Slovensko) vypukla občanská válka, motivovaná zejména náboženskými důvody, což Habsburskou říši značně oslabovalo. Vzbouřenci navíc inklinovali k Turkům, kteří byli v náboženských otázkách tolerantnější než Habsburkové.


Vídeň a její hradby na dobové rytině.
Vídeň a její hradby na dobové rytině. Zdroj: wikipedia.org


Osmanská říše navíc zažívala výborné období, její rozloha byla největší v dosavatních dějinách a proto se Turci rozhodli využít této situace a zahájit nové tažení proti Habsburské monarchii. Roku 1683 tak vytáhla obrovská turecká armáda na pochod. Vedl ji velkovezír Kara Mustafa a společně se svými spojenci (i křestanskými) čítala armáda přes 200 tisíc mužů. Těsně před začátkem obležení z Vídně uprchl císař Leopold I, který se nově usídlil v Pasově. Spolu s ním opustila město více jak polovina obyvatel. Vrchním vojenským velitelem obrany byl jmenován Ernst Rüdiger, který měl na obranu k dispozici pouhých 15 tisíc vojáků.


Kara Mustafa, velitel Tureckých vojsk.
Kara Mustafa, velitel Tureckých vojsk. Zdroj: wikipedia.org


Obležení

Obležení začalo 14. července 1683. Vídeň byla skryta za čerstvě zrekonstruovaným opěvněním bastionového typu, které se skládalo ze tří linií. Ihned první den obležení, vyzval Turecký velitel Vídeň ke kapitulaci. Pokud by přestoupili na islám, zůstanou ušetřeni. Pokud ne, mohou odejít z města i se svým majetkem. A poslední možnost, zemřou při marné obraně města. Velitel města samozřejmě nabídku odmítl a tak hned druhý den začalo skutečné obléhání.

Turci začali ve velkém kopat příkopy a postupně je směřovali blíže k městu. Měli v tom ostatně obrovské zkušenosti z mnoha obléhání v předchozích letech. Mimo to samozřejmě celou dobu pokračovala dělostřelecká palba. První úspěch dobyvatelů na sebe nenechal dlouho čekat, hned první den bojů byl zraněn velitel obrany Rüdiger.


Obrana hradeb Vídně.
Obrana hradeb Vídně. Zdroj: wikipedia.org


Podzemí válka

Skrytou, ale neméně důležitou bojovou linií bylo podzemí. Osmané vykopali velké množství tunelů, jejichž cílem bylo podminovat mohutné hradby. Na to samozřejmě reagovali obránci a začali sami hloubit obranné tunely. Traduje se, že ve sklepech domů se umisťovaly vojenské bubny s hrachem položeným na nich. Jakmile byly takto zaznamenány otřesy půdy, začaly se hloubit protitunely. Ve výsledku tak docházelo k podzemním bojím muže proti muži. Během celého oblehání odpálili útočníci několik tisíc min a podařilo se jim narušit hradby na několika místech.


Boje v podzemních tunelech.
Boje v podzemních tunelech. Zdroj: wikipedia.org


Začátkem září se situace začala rychle zhoršovat. Obránci byli vyčerpaní, zásoby všeho druhu docházeli a turci nenechávali žádnou chvilku na odpočinek. Ve meště řádil hladomor a epidemie úplavice. Během tří dnů se turkům podařilo 2 krát prorazit v hradbách téměř desetimetrovou průrvu a následně se bojovalo muž proti muži. Motivace obránců však byla jednozačně větší (také jim Mustafa slíbil, že po dobití celé město vyvraždí) a tak dokázali oba průlomy ubránit, přestože z původního počtu jich už nezůstala ani polovina.

Spása s křídly

První zářijové dny byly pro obyvatele města náročné, pomoc se však již blížila. Ve stejných dnech, kdy hrozilo úplné prolomení hradeb, se v kopcích na západ od města shromaždovala vojska habsburských spojenců. Osvobozovací armáda čítala 75 tisíc můžu, z toho téměř třetina polských vojáků. Polský byl i velitel celé armády - král Jan Sobiesky. Velitelé i samotní vojáci byly zkušení. Evropa byla neustále dějištěm menších i větších konfliktů a evropská vojenská strategie té doby byla vybroušená do nejmenších detailů.


Útok polských husarů.
Útok polských husarů. Zdroj: wikipedia.org


Útok započal ráno 12. září. Už během dopoledne se habsburským spojencům podařilo dobýt dva hlavní osmanské opěrné body. I během útoku se Osmané stále snažili město bobít. Plán jejich velitele byl dobýt město a záchranné armádě se bránit již za hradbami. V průběhu odpoledne docházelo k hlavní části bitvy a postupně došlo ke zhroucení tureckého středu i pravého křídla. Poslední drtivý úder zasadila osmanskému vojsku polská jízda. Težče obrnění polští husaři ozdobení obřími perutěmi z pěří musely být pro nepřátele jako zjevení. Zřejmě šlo o největší útok kavalerie v dějinách, do boje se rozjelo 18 tisíc jezdců. Kolem šesté hodiny byly zbytky turecké armády obklíčeny a zbylí vojáci začali v panice prchat.


Polský husar - moderní rekonstrukce.
Polský husar - moderní rekonstrukce. Zdroj: wikipedia.org


Následky bitvy

Spojence čekalo po vyhrané bitvě překvapení. Do rukou jim padl celý nepřátelský tábor, plný vybavení a zbraní. Tureckou armádu naopak čekal dlouhý pochod. Přes Bělehrad zpět do Asie, přičemž celou dobu trpěli pod otravnými útoky habsburské koalice. Vezír Kara Mustafa byl sultánem za své selhání potrestán, v Bělehradu byl uškrcen.

Pro Evropu bitva znamenala obrovský obrat, od této bitvy už Osmané v Evropě pouze ztráceli. Přestože na jihovýchodě Evropy se udrželi až do dvacátého stolejí, bitva o Vídeň byl dějinný zlom. Následující rok po obléhání byla ustanovena mezinárodní aliance nazvána Svatá liga, která se společně bránila Turecké agresi.

Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí

Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí

Velké obléhání Malty z roku 1565 je jednou z klíčových bitev mezi křesťanskou Evropou a expanzivní Osmanskou říší. Tato událost je poměrně opomíjená, ale byla to právě tato bitva, která znemožnila další expanzi... celý článek


Pověsti

K bitvě, nebo spíše k období po bitvě se vážou také dvě pověsti. První říká, že na počest výhry nad Turky, začal jeden vídeňský pekař vyrábět nový druh pečiva - rohlíky. Pečivo ve tvaru půlměsíce, který je symbolem v bitvě poraženého islámu. Druhá pověst pak mluví o opuštěném tureckém táboře. Tam Habsburští vojáci našli mnoho pytlů s neznámým obsahem. Tyto tajuplné pytle nebyly nic jiného, než pražená kávová zrna a tak vznikla tradice víděňské kávy.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Hastingsu - Poslední úspěšná invaze do Británie Bitva u Hastingsu - Poslední úspěšná invaze do Británie
Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl. Bitva u Artemisia. Méně známý bratříček Thermopyl.
Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl? Jak ve skutečnosti vypadala bitva u Thermopyl?