Dokázal skutečně Archimédés zapalovat římské válečné lodě pomocí zrcadel?
18.11.2020 > Starověk > Antický ŘímArchimédés je známý zejména díky svým vědeckým objevům. Byl však také zručným konstruktérem válečných strojů. Ani geniálnímu vynálezci se však nepodařilo uchránit své rodné Syrakusy před římskou hrozbou v Druhé punské válce.
Archimédés se narodil roku 287 př.n.l. v sicilském městě Syrakusy. Sicílie tehdy ještě nebyla římskou provincií, ale svobodnou řeckou kolonií.
Když roku 218 př.n.l. vypukla Druhá punská válka mezi Kartágem a Římskou republikou, stály Syrakusy na straně Říma. V průběhu následujících let se však začala ukazovat převaha Kartága. Hannibal na italské půdě porážel jednu římskou armádu za druhou. V očekávání pádu Říma se mnoho spojeneckých měst přidalo na stranu Kartága. To byl případ i sicilských Syrakus.
V roce 214. př.n.l tak senát vyslal konzula Marca Claudia Marcella se dvěma legiemi, aby získal odbojnou Sicílii. Obléhání výborně chráněných Syrakus se nakonec protáhlo na dva roky. Město bylo nejen postaveno na výhodném strategickém místě a chráněno mohutnými hradbami, ale také při obraně pomáhalo mnoho Archimédových vynálezů.
Vynálezce značně vylepšit konstrukci katapultů, které na římské lodě i vojáky vrhaly obrovské balvany. Na legionáře, kteří se dostali až do blízkosti hradeb, čekalo nebezpečí v podobě padajících kamenů ze žlabových konstrukcí v hradbách. Velmi efektivní obranou zbraní byly zřejmě konstrukce podobné dnešním jeřábům. Ty umožňovaly svým dlouhým ramenem zachytit a převracet římské lodě poblíž hradeb.
Pýtheás z Massalie - nedoceněný antický Kolumbus
Ve své době byl označován za blázna a povídání o jeho cestách nikdo nevěřil. Pýtheás z Massalie byl však pravděpodobně jedním z největších antických cestovatelů a objevitelů. Až ve 20. století jsme začali zjišť... celý článekVšechny tyto starověké vynálezy ale bledly v porovnání s údajně nejničivější a také nejtajemnější zbraní. Archimédés údajně sestrojil systém spojených zrcadel a lesklých bronzových štítů, pomocí kterého dokázal zapalovat dřevěné římské lodě na dálku. Historiky je ovšem většinou použití takové zbraně považováno za nepravděpodobné. První zmínku o zapalování lodí na dálku nám přináší až spisovatel Lúkianos v 2. století n.l. Tvrzení, že k tomu bylo použito spojených zrcadel však pochází až z 6. století, tedy téměř 800 let po samotné události.
Zapalování lodí na středověké malbě od Giulia Pariginiho. Zdroj: wikipedia.org, Giulio Parigi, Public domain
Za pravděpodobnější považují dnešní vědci jinou z údajně využitých zbraní. Archimédés měl vytvořil parní kanón, který dokázal vystřelovat projektily vyplněné tzv. řeckým ohněm. Tato nejmocnější zbraň antiky dokázala hořet i pod vodou a zasažená by loď neměla šanci. Její přesné složení dnes již bohužel není známé. Použití zbraně tohoto typu na ničení lodí na dálku podporují i další zmínky dobových autorů, kteří popisují tvar Archimédova válečného zařízení.
Ani použití inovativních zbraní však Syrakusy nezachránilo před římským hněvem. Po dvouletém obléhání byly hradby prolomeny a vojáci vtrhli do města. Římský velitel Marcus Claudius Marcellus si byl dobře vědom, jaký skvělý vynálezce se ve městě nachází a proto svým vojákům nakázal ho ušetřit a zajmout. Bohužel, v následných pouličních bojích byl Archimédés zabit. Historik Plútarchos nabízí hned dvě verze příběhu, jak k tomu došlo.
Podle první verze bádající Archimédés odmítl odejít s římským vojákem, dokud nevyřeší svůj matematický problém. To legionáře rozzuřilo a vynálezce v návalu vzteku zabil. Druhá a slavnější verze říká, že vojáci Archiméda nepoznali. Když vkročili do míst, kde řešil svůj matematický úkol, rozšlapali jeho geometrické obrazce načrtnuté na zemi. Slavný vynálezce měl poté pronést svoji nejslavnější a také poslední větu "Neruš mé kruhy!". Okřiknutý voják se rozzlobil a bez milosti Archiméda zabil.
S Archimédovou smrtí a pádem Syrakus tak bylo zničeno i tajemství údajné zrcadlové zbraně. Mnoha moderním badatelům však tato legenda nedala spát. Existuje tak několik pokusů vytvořit tuto bájnou zbraň a ověřit její funkčnost. Roku 1973 provedl řecký vědec Ioannis Sakkas pokus poblíž Athén. Sestavil systém 70 zrcadel, který zacílil na dřevěnou loď v dálce 50 metrů. Oheň se na lodi měl objevit do pár sekund po správném zaměření.
Další z pokusů byl učiněn v rámci natáčení pořadu Myth Busters, který se snaží vyvracet staré i novodobé legendy a pověry. Produkční tým použil soustavu zrcadel o ploše 300 metrů čtverečních, kterou zaměřil na dřevěnou loďku ve vzdálenosti 150 metrů. Výsledkem však bylo pouhé slabé doutnání. Při opakovaném pokusu na poloviční vzdálenost se podařilo zažehnout malý plamen, který však uhasl dříve než dokázal loď zapálit. Výsledky novodobých pokusů jsou sporné a zatím tak nemůžeme prohlásit, že mocná bájná zbraň existovala, ale ani že jde o výmysl starověkých autorů.
Autor: Martin Suchoň
Štítky: #syrakusy
#sicilie
#oblehani
#veda v antice