Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Pýtheás z Massalie - nedoceněný antický Kolumbus

10.9.2020, 07:36 > Starověk > Antické Řecko

Ve své době byl označován za blázna a povídání o jeho cestách nikdo nevěřil. Pýtheás z Massalie byl však pravděpodobně jedním z největších antických cestovatelů a objevitelů. Až ve 20. století jsme začali zjišťovat, že jeho cesta možná nebyla tak smyšlená. Pýtheás byl tak zřejmě prvním Řekem, který se dostal až k severnímu polárnímu kruhu.

Řekové ve svém zlatém období zakládali mnoho kolonií na pobřeží černého a středozemního moře.
Jednou z těch význačnějších byla i Massalie, kterou Římané nazývali Massilie a dnes ji známe jako Marseille ve Francii. Právě zde se roku 390 před naším letopočtem narodil do nezámožné, ale svobodné rodiny Pýtheás. Co mu scházelo v bohatství, vynahradil ve vědomostech, dostalo se mu kvalitního vzdělání v technických směrech jako matematika nebo astronomie.

Již od mládí se zřejmě věnoval námořnímu obchodu, například s koloniemi na pobřeží pyrenejského poloostrova. Byl schopným navigátorem, který uměl využívat gnómon, což byl původně fénický přístroj sloužící k určení zeměpisné šířky. Pýtheás byl velký snílek a chtěl objevovat končiny, které ještě nenavštívil žádný Řek před ním.


Reliéf římské birémy.
Reliéf římské birémy. Zdroj: wikipedia.org, Élisée Reclus / Public domain


Řekové si velmi cenili zboží ze severu, zejména britského cínu a jantaru z pobřeží baltského moře. Doprava po souši však byla pomalá, náročná a nebezpečná. Doprava po moři zase nebyla možná, protože jediná cesta ze středozemního moře vedla přes gibraltarskou úžinu. Tu však v rukou pevně drželi Kartáginci a každou cizí loď zajali nebo potopili. Kdyby se ale podařilo najít jiné spojení, ideálně Baltského a Černého moře, znamenalo by to pro řecké kolonie velké obchodní vítězství.

Když vládci města začali plánovat objevitelskou výpravu, Pýtheás se okamžitě k přihlásil k jejímu vedení. Jeho zájmy nebyly sice čistě obchodního charakteru, chtěl spíše objevovat, ale protože jeho kvalifikace byla ideální, byla mu výprava svěřena. Ke splnění úkolu dostal birému Artemis, loď menšího typu dlouhou asi 45 metrů, s jedním stěžněm a dvěma řadami vesel pro 60 veslařů. Začátek jeho cesty není dobře zdokumentován a jde tak spíše o báji, která má navíc dvě různé verze. Podle první nechal svou loď natřít černou barvou a poté za naprosté tichosti proplul nezpozorován Gibraltarem během temné noci. Podle druhé verze příběhu putovala výprava nejdříve po souši. Když dorazili na západní pobřeží Galie, až zde vyrobili svoji loď.

Tak jako tak, Pýtheovi se úspěšně podařilo dostat do vod oceánu v biskajském zálivu. Již v tuto chvíli byl dál než kterýkoliv Řek před ním, ale to byl teprve začátek jeho cesty. Prvním zaznamenaným místem, kde výprava přistála byl dnešní ostrov Ouessant, asi 20 kilometrů západně o nejzápadnějšího výběžku Galie. Ten v té době fungoval jako velké překladiště britského cínu. Největší zážitek na tomto ostrově byl pro námořníky odliv. Pýtheás již o velkých odlivech slyšel, ale ze Středozemního moře nic takového neznal. Nyní moře ustoupilo o 16 metrů a jejich loď se téměř převrhla.


Pýtheova socha v Marseille.
Pýtheova socha v Marseille. Zdroj: wikipedia.org, Rvalette / CC BY-SA


Další místo přistání Artemis byl Britský poloostrov Cornwall. Právě zde se nacházela bohatá naleziště cínu a šlo tak o jeden z hlavních cílů výpravy. Posádka zde nakoupila značné zásoby cenného materiálu a spřátelila se s místními obyvateli. Dle některých vědeckých teorií má právě v tomto okamžiku počátek název Británie. Místní lidé byli totiž hojně pomalováni a Řekové je tak nazývali Pretani (pomalovaní lidé) a dle nich pak Pýtheás označil zemi jako Prettaniké. V následujících letech Diodóros Sicilský jméno upravil na Pretannia a odtud už je blízko k názvu Britannia, který používali Římané.

7 divů světa, #1 Maják na ostrově Faru

7 divů světa, #1 Maják na ostrově Faru

V sérii článků si postupně ptředstavíme všech původních 7 divů světa a dnes začneme egyptským majákem na ostrově Faru.

Budova majáku stála na malém ostrově u západního břehu delty Nilu. Ten byl vzdálen lehc... celý článek


Výprava pokračovala dále na sever, obeplula celé Britské ostrovy a dostala se až k Orknejím. Zde deník výpravy popisuje velkolepé setkání s velrybami, se kterými se dosud žádní Řekové nesetkali. Zde se cestovatelé dozvídají, že na severu existují další země, země kde noc trvá pouhou chvilku a ještě dále, kde slunce vůbec nezapadá. Taková místa musí Pýtheás navštívit a tak se vydávají dále.

Zemi, kterou po šesti dnech platby navštívil nazývá Thúlé, bohužel dodnes není jisté, o kterou končinu se jedná. Hlavní varianty jsou dvě. Mohlo by jít o Švédsko, pro které mluví Pýtheovi zmínky o medu a usklaďňování obilí. Novější historikové se však domnívají že půjde o Island, čemuž by odpovídal popis sopek. Ani s dosažením ledového Thúlé se však Pýtheás nespokojil a pokračoval dále severním směrem.

Na další zemi však již nenarazil. Do svých zápisků uvedl, že se ocitl v naprosté prázdnotě. Voda splývala s hustou mlhou a nebylo možné jí proplout lodí ani přejít pešky. Podle některých teorií se mohl dostat až tak daleko k severu, že byl pouhý kousek od břehů Grónska. Tam se však nikdy nedostal, v tomto bodě se výprava otočila a zahájila svůj návrat domů.


Na podobný vodní povrch musel Pýtheas narazit.
Na podobný vodní povrch musel Pýtheas narazit. Zdroj: wikipedia.org, Hans Kylberg / CC BY


Při cestě na jih obepluli Britské ostrovy, tentokrát z východní strany. Když dorazil k břehům pevninské Evropy, výprava se přesunula na souš a pokračovala krajinou západně od Rýna. Pýtheovi se podařilo úspěšně dorazit do domovské Massalie, kde byl vřele uvítán. Zejména však kvůli nákladu jantaru a cínu, který přivezl. Popisem svých zážitků si spíš než slávu vysloužil posměch. Vykládal věci, které pro Řeky tak neskutečné, že mu prakticky nikdo nevěřil. Informace o své cestě zapsal v knize Peri tú Ókeanú, která byla uložena například i v Alexandrijské knihovně, do současnosti se však žádný přepis nedochoval. Veškeré informace tak vychází z kritik jiných autorů jako byl Strabón nebo Plinius Starší. Že jeho zážitky byly skutečné a Pýtheás byl jedním z největších objevitelů antického Řecka se tak potvrdilo až ke konci 19. století při podrobnějším mapování severních oblastí.
Autor: Pavel Koubík

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Hedvábná stezka vyprázdnila  římské truhlice se zlatem Hedvábná stezka vyprázdnila římské truhlice se zlatem