Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

12.6.2019 > Středověk > Blízký východ

Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtějších hradů světa.

Hrad leží v dnešní Sýrii, nedaleko hranic s Libanonem a je asi 10 kilometrů vzdálený od moře . Byl součástí delšího pásu křižáckého opevnění, která bránilo dobyté země před útoky muslimů. Krak je z nich však ten největší. Jde o tzv. koncentrický hrad - vlastně hrad uvnitř ještě většího hradu.



Název lze přeložit jako jako Hrad řytířů (celkem výstižné ne?). První část názvu patrně pochází ze starosyrštiny a znamená pevnost, druhá část pak pochází z francouzštiny.

Trocha historie

Oblast okolo hradu je obývána již od nejstarších civilizací. V okolí bylo vybudováno množství větších i menších pevnostních staveb jak v antice, tak i později za vlády muslimů. Rozsáhlou pevnost na místě současného hradu nechal postavit emír z Aleppa v roce 1034.

V roce 1099 pak odstartovala první křížová výprava. Hlavním cílem výpravy bylo dobytí Jeruzaléma, ale po cestě bylo nutné dobývat i další opevněné body, aby křižákům nemohli nepřátelé vpadnout do zad. Jedním z nich byla právě tato pevnost, která byla křížáky obsazena pod velením Raimonda IV. z Toulouse témeř bez boje. Nepočetná posádka raději před mohutnou křižáckou armádou utekla. Nicméně brzy po dobytí byla pevnost opuštěna i křižáky. Až roku 1144 ji hrabě z Tripolisu (nově ustanoveného křižáckého statu z roku 1102) věnoval rytířskému řádu Johanitů.



Ti postupně hrad rozšířovali, přidali mnoho věží a zmohutnili obranné zdi. Uvnitř pak vybudovali stáje, kapli, rytířskou halu a mnoho skladových prostor kvůli případnému obléhání. Výsledná rozloha hradu byla 3 hektary (náš největší hrad má 1 hektar) a mohl pojmout posádku až v počtu 4 000 vojáků.

K tomu došlo v roce 1163 kdy hrad oblehl sultán Núr ad-Dín. Hrad však nedobyl. Další obléhání vedl dokonce největší muslimský vůdce Saladin, ani on však mnohutné hradby roku 1188 nezdolal. Až v roce 1271 byl hrad pokořen. Nebylo to ale mocnou vojenskou sílou, nýbrž zradou. Sultán Bajbars dokázal Johanitskou posádku podvrženým dopisem přesvědčit o tom že hrabě z Tripolisu přes muslimy kapitoval. Rytíři pak hrad vydali a sultán ho inhned využil jako svoji základnu v boji proti hrabství, které se ve skutečnosti nevzdalo. Do křestanských rukou se pak již hrad nikdy zpět nenavrátil.





Bohužel, jako mnoho dalších památek, byl hrad poničen během syrské občanské války. V současnosti je ale již situace v tomto regionu klidnější a hrad, který se stal památkou UNESCO, je alespoň prozatím v bezpečí. Štítky: #hrad #saladin #johanite #krizove vypravy #stavby #rytiri

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (45)   #zivot v antice (43)   #legie (29)   #nabozenstvi (26)   #stavby (25)   #zivot ve stredoveku (22)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #otroci (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky