Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

12.6.2019, 09:29 > Středověk > Blízký východ

Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtějších hradů světa.

Hrad leží v dnešní Sýrii, nedaleko hranic s Libanonem a je asi 10 kilometrů vzdálený od moře. Byl součástí delšího pásu křižáckého opevnění, která bránilo dobyté země před útoky muslimů. Krak je z nich však ten největší. Jde o tzv. koncentrický hrad - vlastně hrad uvnitř ještě většího hradu.


Hrad Krak des Chevaliers v současnosti.
Hrad Krak des Chevaliers v současnosti. Zdroj: wikipedia.org


Název lze přeložit jako jako Hrad řytířů (celkem výstižné ne?). První část názvu patrně pochází ze starosyrštiny a znamená pevnost, druhá část pak pochází z francouzštiny.

Trocha historie

Oblast okolo hradu je obývána již od nejstarších civilizací. V okolí bylo vybudováno množství větších i menších pevnostních staveb jak v antice, tak i později za vlády muslimů. Rozsáhlou pevnost na místě současného hradu nechal postavit emír z Aleppa v roce 1034.

V roce 1099 pak odstartovala první křížová výprava. Hlavním cílem výpravy bylo dobytí Jeruzaléma, ale po cestě bylo nutné dobývat i další opevněné body, aby křižákům nemohli nepřátelé vpadnout do zad. Jedním z nich byla právě tato pevnost, která byla křížáky obsazena pod velením Raimonda IV. z Toulouse témeř bez boje. Nepočetná posádka raději před mohutnou křižáckou armádou utekla. Nicméně brzy po dobytí byla pevnost opuštěna i křižáky. Až roku 1144 ji hrabě z Tripolisu (nově ustanoveného křižáckého statu z roku 1102) věnoval rytířskému řádu Johanitů.


Kresba hradu z roku 1871.
Kresba hradu z roku 1871. Zdroj: wikipedia.org


Ti postupně hrad rozšířovali, přidali mnoho věží a zmohutnili obranné zdi. Uvnitř pak vybudovali stáje, kapli, rytířskou halu a mnoho skladových prostor kvůli případnému obléhání. Výsledná rozloha hradu byla 3 hektary (náš největší hrad má 1 hektar) a mohl pojmout posádku až v počtu 4 000 vojáků.

K tomu došlo v roce 1163 kdy hrad oblehl sultán Núr ad-Dín. Hrad však nedobyl. Další obléhání vedl dokonce největší muslimský vůdce Saladin, ani on však mnohutné hradby roku 1188 nezdolal. Až v roce 1271 byl hrad pokořen. Nebylo to ale mocnou vojenskou sílou, nýbrž zradou. Sultán Bajbars dokázal Johanitskou posádku podvrženým dopisem přesvědčit o tom že hrabě z Tripolisu přes muslimy kapitoval. Rytíři pak hrad vydali a sultán ho inhned využil jako svoji základnu v boji proti hrabství, které se ve skutečnosti nevzdalo. Do křestanských rukou se pak již hrad nikdy zpět nenavrátil.


Hradní kaple.
Hradní kaple. Zdroj: wikipedia.org



Hala rytířů.
Hala rytířů. Zdroj: wikipedia.org


Bohužel, jako mnoho dalších památek, byl hrad poničen během syrské občanské války. V současnosti je ale již situace v tomto regionu klidnější a hrad, který se stal památkou UNESCO, je alespoň prozatím v bezpečí.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení
Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře
Nejobávanější křižák? Richard Lví srdce Nejobávanější křižák? Richard Lví srdce