Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

12.6.2019, 09:29 > Středověk > Blízký východ

Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtějších hradů světa.

Hrad leží v dnešní Sýrii, nedaleko hranic s Libanonem a je asi 10 kilometrů vzdálený od moře. Byl součástí delšího pásu křižáckého opevnění, která bránilo dobyté země před útoky muslimů. Krak je z nich však ten největší. Jde o tzv. koncentrický hrad - vlastně hrad uvnitř ještě většího hradu.


Hrad Krak des Chevaliers v současnosti.
Hrad Krak des Chevaliers v současnosti. Zdroj: wikipedia.org


Název lze přeložit jako jako Hrad řytířů (celkem výstižné ne?). První část názvu patrně pochází ze starosyrštiny a znamená pevnost, druhá část pak pochází z francouzštiny.

Trocha historie

Oblast okolo hradu je obývána již od nejstarších civilizací. V okolí bylo vybudováno množství větších i menších pevnostních staveb jak v antice, tak i později za vlády muslimů. Rozsáhlou pevnost na místě současného hradu nechal postavit emír z Aleppa v roce 1034.

V roce 1099 pak odstartovala první křížová výprava. Hlavním cílem výpravy bylo dobytí Jeruzaléma, ale po cestě bylo nutné dobývat i další opevněné body, aby křižákům nemohli nepřátelé vpadnout do zad. Jedním z nich byla právě tato pevnost, která byla křížáky obsazena pod velením Raimonda IV. z Toulouse témeř bez boje. Nepočetná posádka raději před mohutnou křižáckou armádou utekla. Nicméně brzy po dobytí byla pevnost opuštěna i křižáky. Až roku 1144 ji hrabě z Tripolisu (nově ustanoveného křižáckého statu z roku 1102) věnoval rytířskému řádu Johanitů.


Kresba hradu z roku 1871.
Kresba hradu z roku 1871. Zdroj: wikipedia.org


Ti postupně hrad rozšířovali, přidali mnoho věží a zmohutnili obranné zdi. Uvnitř pak vybudovali stáje, kapli, rytířskou halu a mnoho skladových prostor kvůli případnému obléhání. Výsledná rozloha hradu byla 3 hektary (náš největší hrad má 1 hektar) a mohl pojmout posádku až v počtu 4 000 vojáků.

K tomu došlo v roce 1163 kdy hrad oblehl sultán Núr ad-Dín. Hrad však nedobyl. Další obléhání vedl dokonce největší muslimský vůdce Saladin, ani on však mnohutné hradby roku 1188 nezdolal. Až v roce 1271 byl hrad pokořen. Nebylo to ale mocnou vojenskou sílou, nýbrž zradou. Sultán Bajbars dokázal Johanitskou posádku podvrženým dopisem přesvědčit o tom že hrabě z Tripolisu přes muslimy kapitoval. Rytíři pak hrad vydali a sultán ho inhned využil jako svoji základnu v boji proti hrabství, které se ve skutečnosti nevzdalo. Do křestanských rukou se pak již hrad nikdy zpět nenavrátil.


Hradní kaple.
Hradní kaple. Zdroj: wikipedia.org



Hala rytířů.
Hala rytířů. Zdroj: wikipedia.org


Bohužel, jako mnoho dalších památek, byl hrad poničen během syrské občanské války. V současnosti je ale již situace v tomto regionu klidnější a hrad, který se stal památkou UNESCO, je alespoň prozatím v bezpečí.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly
Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře
Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí Rytíři z Malty zastavili expanzi muslimů do středozemí