Saladin, muž který dobyl Jeruzalém
21.6.2020 > Středověk > Blízký východJméno Saladin budilo strach v srdcích křesťanských vojáků během třetí křížové výpravy. Strach to by oprávněný, šlo o skvělého a statečného vojevůdce. Saladin však byl znám i pro svoji čestnost a ušlechtilost, za což byl uznáván nejen muslimy, ale i křesťany. V současnosti jde jednoznačně o nejznámějšího z muslimských vůdců během křížových výprav. Povězme si více o tomto význačném muži
Bohužel, Saladino přesné datum narození se patrně již nikdy nedozvíme. Víme pouze, že se narodil se v roce 1138 ve městě Tikrít, které dnes leží na území Iráku. Město v době jeho narození náleželo do Seldžucké říše, mocného státního útvaru, který kontroloval území až od Afghánského pohoří Hindúkuš až k východu dnešního Turecka.
Saladinova socha v egyptském vojenském muzeu. Zdroj: wikipedia.org, Francesco Gasparetti from Senigallia, Italy / CC BY
Saladinovo pravé jméno bylo ve skutečnosti jiné. Pod tímto jménem byl znám pouze v křesťanském světě. Jde o zkomonělinu z tzv. čestného jména Saláh ad-Dín, což v překladu znamená "Zbožný". Skutečné rodné jména tohoto známého válečníka je Júsuf ibn Ajjúb. Z tohoto jména pak také vychází název dynastie Ajjúbovců, jejímž byl Saladin zakladatelem.
Již v mládí byl Saladin poslán do Sýrie. Jeho výchovy se zde zhostil strýc Šírkúh, důstojník na dvoře syrského guvernéra Núr ad-Dína. zde se také poprvé dostal k vojenskému řemeslu. byl vyslán do Egypta, kde se účastnil konfliktu proti fátimovskému chalífátu. Díky svým úspěchům se v roce 1169 stál jedním z egyptských vezírů. Tím mu však připadl velmi náročný úkol a to bránit tuto zemi proti rozpínavosti jeruzalémského království. Překonal však všechna očekávání, když se nejen ubránil všem křižáckým útokům, ale podařilo se mu ovládnout i zbytek Egypta a celou zemi ekonomicky i vojensky konzolizovat.
Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků
Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtější... celý článekSaladinova moc velmi rychle rostla a když Núr ad-Dín roku 1174 zemřel, osamostatnil se a prohlásil sultánem. Díky silné armádě mohl zahájit politiku expanze. Začal podrobováním okolních slabších muslimských států. Jak sílil, rostly i jeho ambice. Brzy se mu podařilo ovládnout celou Sýrii. Aby stvrdil svoji legitimitu, oženil s Núr ad-Dínovou vdovou. Nyní se již cítil dostatečně silný na to, aby zaútočil i na křižácké státy.
V boji s křesťany byl relativně úspěšný, což ho navnadilo k tomu, aby sáhl po nejlákavějším cíli, samotném Jeruzalému. Roku 1177 tak shromáždil 26 tisícové vojsko a vytáhl směrem k Jeruzalému. Tentokrát mu však štěstí nepřálo a legenda o neporazitelném vůdci muslimů skončila. V bitvě u Montgisardu díky špatným rozhodnutím ale i smůle přišel prakticky o celou armádu. Sám si zachránil život pouze díky oběti své osobní gardy a rychlému úprku na velbloudovi.
Svůj sen však nezahodil a o deset let později vytáhl na Jeruzalém podruhé. Tentokrát se mu podařilo zničit spojené křesťanské síly v bitvě u Hattínu a o čtyři měsíce později již stál za hradbami svatého města. Následně dobyl i většinu okolních pevností a hradů a zabezpečil tak své pozice. Ztráta tak rozsáhlého území a zejména Jeruzaléma vedla ke Třetí křížové výpravě. Jejím nejznámějším velitelem byl Richard Lví srdce, ke kterému měl Saladin velký respekt. Podle legendy prý v bitvě u Jaffy zemřel Richardův kůň, když to ještě v průběhu boje Saladin zjistil, nechal mu poslat nového, jednoho ze svých nejlepších.
Přestože křížáci nebyli schopni dobýt Jeruzalém zpět, pochopil Saladin že dlouhodobě nedokáže vést tak vyčerpávající válku. Proto přistoupil k dohodě a roku 1192 došlo k uzavření příměří v Ramly. Od té doby bylo umožněno křesťanským poutníkům navštěvovat volně svaté město. To se již však blížil konec jeho vlády. Zemřel o rok později a byl slavně pohřben v Umajjovské mešitě v Damašku. Díky svým velkým vítězství, ale i své ušlechtilosti se navždy zapsal do dějin jako největší z muslimských vládců z období křížových výprav.
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #saladin
#krizove vypravy
#jeruzalem