Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Proč byla postavena Velká čínská zeď?

29.6.2020, 02:00 > Ostatní

Velká čínská zeď, nejdelší a nejmohutnější stavba světa, o které se dokonce dlouho chybně tvrdilo, že je viditelná z vesmíru. Co mohlo přinutit čínské vládce investovat tolik úsilí do vytvoření takto megalomanského projektu?

Základní stavba je dlouhá 2004 km, ovšem pokud vezmeme v potaz všechny odbočky, dostaneme se až na neuvěřitelných 8851 km. To je asi důvodem proč ji Číňáné nazývají výrazem

, který v překladu přeneseně znamená "Nekonečně dlouhá zeď". Svými úctyhodnými rozměry a historickým dosahem se tak Velká čínská zeď brzy zařadila na seznam památek UNESCO a také mezi novodobé divy světa.


Velká čínská zeď.
Velká čínská zeď. Zdroj: wikipedia.org, Jakub Hałun / CC BY-SA


Velkých zdí bylo ve skutečnosti několik a jejich stavba probíhala v několika etapách. První dochovaná zeď pochází ze 3. století př.n.l. a její zbytky můžeme nalézt výrazně severněji než leží současná nejznámější zeď. Jednotlivé čínské dynastie budovaly různě umístěné hradby na své severní hranici, protože právě odsud pravidelně útočily nomádské divoké kmeny.

Hlavní etapa budování, během které byla postavena většina toho co dnes označujeme Velkou čínskou zdí, probíhala mezi lety 1473 - 1620 během vlády dynastie Ming. Účelem zdi nebylo tak jako u Evropských pevností a městských hradeb bránit armádě armádě v dobití. Stavba nebyla konstruována aby odolala soustředěnému útoku a obléhání velké armády. V případě nebezpečí tohoto typu byla čínská říše schopna přesunout na bojiště svoji vlastní armádu protože početný nepřítel se nemohl pohybovat rychle. Hlavním smyslem této hradby bylo zamezit rychlým průnikům kočovných kmenů, které útočili na vesnice a města a po vyrabování se rychle stahovali zpět. Jedním z takových kmenů byli ve starověku pravděpodobně předchůdci známých Hunů, kteří později drancovali celou Evropu. Nešlo pouze o životy obyvatel žijících u hranic, ale také o ochranu Hedvábné stezky, důležité obchodní trasy. Hrozba patrně musela být velká a hlavně trvalá, pokud čínští vládci investovali obrovské množství financí do tak megalomanské stavby.


Fotografie Velké čínské zdi z roku 1907
Fotografie Velké čínské zdi z roku 1907 Zdroj: wikipedia.org, Herbert Ponting / Public domain


Mohutnost zdi se liší, ale ve svých maximech dosahuje až výšky 10 metrů a šířkou základny až 8 metrů. Uvnitř stavby jsou vytvořeny spojovací chodby pro snadný přesun vojáků a skladovací místnosti na zbraně nebo potraviny. Podobně jako u římských limes, například slavného Hadrianova valu, je každých několik set metrů umístěna strážní věž. Po celé délce Velké čínské zdi je takových věží více jak 25 tisíc. Věže sloužili v případě útoku jako signální stanice, které informovaly okolní posádky pomocí kouřových signálů. Obraná stanoviště byla také vybavena velice moderními zbraněmi jako opakovací kuše, nebo něčím, co by se dalo označit jako první verze granátů.

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtější... celý článek


Při stavbě bylo užito staré ověřené metody, kdy se nejdříve vytvoří dřevěné bednění, které se plní hlínou. Tento základ stavby je poté obezděn. Materiál se samozřejmě v jednotlivých úsecích zdi liší, dle toho jaké suroviny byly v dané oblasti dostupné. Někde to mohou být pálené cihly, jinde žula nebo vápenec tak jako v části poblíž Pekingu. Dle legendy byl také do stavebního materiálu přimícháván velmi lepkavý druh rýže, který měl zajistit zvýšenou odolnost.

Původní nejstarší části zdi pravděpodobně stavěli otroci a váleční zajatci. V pozdější fázi za dynastie Ming již byla stavba vedena zcela jinak, dělníci byli profesionální vojáci nebo řemeslníci. Stavba tak obrovského rozměru si samozřejmě vybrala svoji daň i na lidských životech. Na podvýživu, nemoci i útoky nepřátel podle odhadů zemřely statisíce dělníků.


Velká čínská zeď plná turistů.
Velká čínská zeď plná turistů. Zdroj: wikipedia.org, Ctny / CC BY-SA


Dnes již zeď samozřejmě nevypadá tak monumentálně jako v minulosti. Dlouhé úseky jsou zcela zborcené a nedostupné. Velké škody také způsobilo rozebírání zdi na stavební materiál k čemuž ve své době občany pobízel sám Mao Ce-tung. Bohužel i přes oficiální zákaz se to děje dodnes. Stav se zlepšil, až když si Čína uvědomila důležitost památky pro národní soudržnost a samozřejmě také pro turismus. Od té doby bylo mnoho úseků zrekonstruováno, zpřístupněno turistům a zapleveleno stánky se suvenýry, restauracemi a dalšími atrakcemi.
Autor: Martin Suchoň

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Hedvábná stezka vyprázdnila  římské truhlice se zlatem Hedvábná stezka vyprázdnila římské truhlice se zlatem
7 divů světa, #6 Mauzoleum v Halikarnassu 7 divů světa, #6 Mauzoleum v Halikarnassu
7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze 7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze