Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Hadrianův val - velká římská zeď proti barbarům

6.6.2019, 14:57 > Starověk > Antický Řím

Dobytí Británie nebylo snadnou záležitostí ani pro největší vojenskou mašinérii starověku - Římské Legie. Jako ještě větší oríšek se ukázalo udržení celého Britského území. Snad v žádné jiné provincii té doby nezpůsobovali původní obyvatelé tolik problémů. Severní část ostrova nedokázalo římské impérium ovládnout nikdy. A protože se neustále opakovaly nájezdy divokých bojovínků ze severu (dnešního Skotska) na zpacifikovaný a bohatší jich, rozhodl se císař pro netradiční řešení.

Psal se rok 117 n.l. když se novým císařem Říše římské stal Hadrianus. Ten se od svých předchůdců lišil mimo jiné i tím, že většinu své vlády procestoval po říši, místo aby si užíval luxusu ve svém císařském paláci. Dva roky po začátku jeho vlády v Británii vypuklo povstání. K jeho ukončení poslal císař do provincie Quinta Pompeia Falcona, který dokázal vzbouřence porazit.


Císař Hadrianus.
Císař Hadrianus. Zdroj: wikipedia.org


Nešlo však o první ani poslední podobné povstání v tomto regionu a tak císař při své návštěvě Británie v roce 122 rozhodl o stavbě obraného valu (latinsky nazývaného Vallum Aelium). Přestože jde o tohoto typu stavbu nejznámější, není rozhodně ojedinělá, jen nejzachovalejší. Však jen pár kilometrů o Hadriánova valu je val další, ale k tomu se ještě vrátíme.


Stavba Hadriánova valu

Stavba byla započata roku 122 a trvala celých 6 let. Stavbu prováděli zejména vojáci z pomocných oddílů, kteří byli na podobnou práci zvyklí (jako všichni římští vojáci). Samotná stravba probíhala postupně po úsecích. V každém úseku měli různé pracovní skupiny své úkoly. Jedna měla na starost příkopy, jiná stavbu pevností, jedna samotnou zeď.


Umístění hadriánova a Antoniova valu.
Umístění hadriánova a Antoniova valu. Zdroj: wikipedia.org


Finální val je dlouhý 117 kilometrů a přetíná celý ostrov od západu k východu. Každou římskou míli (necelých 1,5km) stojí měnší pevnůstky s bránou, kterou mohli projíždět například obchodníci (a řádné si také za průjezd zaplatili). Mezi všemi pevnůstkami stála ještě menší strážní věž. Dále byly podél zdi umístěny i větši pevnosti, které mohli hostit posádku až o tísících mužích. Ti mohli být vyslání k obraně určitého ohroženého úseku v blízkosti.

Zeď však nebyla žádné osamocené místo, tak jako všude jinde v impériu, kolem táborů a pevnůstek vznikali civilní osady, ze kterých se pak vyvinulo mnoho současných měst. Celkovou posádku celého Hadriánova valu mohlo čítat kolem 12 tisíc vojáků včetně jezdectva.


Zachovalejší část Hadriánova valu.
Zachovalejší část Hadriánova valu. Zdroj: wikipedia.org


Přestože v názvu slyšíme zeď, nejde samozřejmě "jen" o zeď, celá obrana se skládála z více částí. Samotná zeď byla vysoká 3-6 metrů a většinou postavená z kamene (ojedinělé jsou i hliněné úseky). Před samotnou zdí byl umístěn hluboký příkop, ve kterém byly umístěny špičaté kůly směřované k nepříteli. Mezi příkopem a zdí byly pak umístěny další pasti. Menší příkop byl umístěn i z druhé strany zdi, aby stížil přístup civilistům či případným útočníkům z týlu.


Zbytky pevnosti, která byla součástí valu.
Zbytky pevnosti, která byla součástí valu. Zdroj: wikipedia.org


Jeden val je málo - Antoniův val

Pokud je něco o Římanech známé, pak určitě jejich rozpínavost. Postupem času se císaři nemohli smířit s pevnou hranicí a chtěli expandovat dál. V roce 142 tak císař Antoninus Pius rozkázal stavbu nového valu, který nyní nese jeho jméno. Ten byl postav v úžině 160 km severněni než Hadriánův. Místo je výrazně užší a tak je stavba dlouhá "pouze" 63 kilometrů. Menší délka umožnila samozřejmě i menší posádku. Antoniův val tak armádu okrádal pouze o cca 5000 vojáků. Menší je i provedení samotného valu. Na výšku má obvykle 3-4 metry a kámen bývá často nahrazen levnějším materiálem.

Problémem bylo, že samotné území mezi oběma valy Římané nikdy skutečně neovládli. Novému valu tak hrozilo neustále nebezpečí nejen ze severu, ale do zad - z jihu. Po 20 letech byl Antoniúv val opuštěn a hlavní obranou hranicí se opět stal val Hadriánův. V roce 208 se naposledy pokusil císař Septimus Severus val obsadit a pozici udržet. Po několika letech byl ale opět kvůli obdobným problémům opuštěn a již nikdy více nebyl využit.


Zbytky Antoniova valu.
Zbytky Antoniova valu. Zdroj: wikipedia.org


Nadvláda Římanů v Británii skončila počátkem 5. století a s ním obrana severní hranice. V následujících stoletích se val začal sám rozpadat. Nejvíce mu však uškodili sami lidé, kteří kameny používali na stavby domů nebo silnic a to ještě v 18. století.


Co nám zbylo?

Zbytky hadriánova valu můžeme v Bitánii nalézt dodnes. Nejlépe zachovánou části je pevnost Housesteads, kde můžeme nalézt i pozůstatky římské nemocnice. Od roku 1987 jsou zbytky zdi součástí světového dědictví UNESCO.

Jednou z nejlépe prozkoumaných částí je součást obraného valu - pevnost Vindolanda. Zde panují unikátní půdní podmínky, které výborně konzervovaly i organické pozůstatky z římského období. Neznámější nález z toho místa jsou asi zachovalé dřevěné tabulky. Na těch je vyrita soukromá o úřední korespondence. Mnoho z nich obsahuje osobní a zcela běžné rutinní záležitosti, což archeologům pomohlo pochopit věci z běžného života Římanů.


Vindolandske tabulky.
Vindolandske tabulky. Zdroj: wikipedia.org


Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Boudicca - královna která povstala proti Římu Boudicca - královna která povstala proti Římu