Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Nejobávanější křižák? Richard Lví srdce

2.10.2019, 09:07 > Středověk > Anglie

Patrně není známějšího účastníka křížových výprav než byl Richard s přídomkem Lví srdce. Pojďme se na jeho život podívat zblízka. Narodil se 8. září 1157 v anglickém Oxfordu, nicméně většinu svého dětství strávil ve Francii. Jeho matkou byla Eleanora Akvitánská a otec anglický král Jindřich II. Velkou část strávil na dvoře svého otce, který byl ve francouzském Anjou. Brzy ho oslovil kult klasického rytířství a v roce 1169 složil vazalskou přísahu francouzskému králi Ludvíku VII. Na kontinentálních uzemích totiž jeho rod podléhal francouzskému králi a měl k němu lenní povinnost.

Období od roku 1173 se v Richardově životě neslo v duchu konfliktu s jeho otcem. Po sérii ozbrojených konfliktů došlo uzavření míru v roce 1184, ne však k umíření mezi o otcem a synem. Když Jindřich II. v roce 1189 zemřel, byl Richard korunován anglickým králem. Brzy poté poslechl svoji rytířskou povinnost a připojil se ke třetí křížové výpravě.


Richadova socha před Westminsterským palácem.
Richadova socha před Westminsterským palácem. Zdroj: wikipedia.org


Úspěchy na východě

7. srpna roku 1190 vyplul z francouzského přístavu Marseille a zamířil na Sícílii, kde se po 6 týdnech platby setkal se svým spojencem, francouzským králem Filipem II. Brzy se však mezi přáteli vytvořili rozepře. Důvodem nebylo nic jiného než žena, konkrétně Richardova sestra Johana, o kterou Filip projevil zájem. Po Richardově odmítnutí však byl přítelství konec a Filip Sicílii urychleně opustil.

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků

Jen težko bychom hledali majestátnější hrad, než je Krak des Chevaliers. Hrad působí, jako by právě vypadl z některého nejnovějšího filmu o křižáckých taženích. Pojďme se dozvědět více o jednom z nejikoničtější... celý článek


Anglické vojsko na ostrově přezimovalo a v dubnu následujícího roku se vydalo směrem na Kypr. Zde je však čekalo nepřátelské přijetí a Richard musel vybojovat několik bitev na jejichž konci ostrov zabral a vytvořil tak z Kypru nejdůležitější opěrnou pozici křižáckého vojska ve středozemním moři. Po uklidnění situace se zde Richard oženil s Berengarii, navarrskou princeznou, která putovala společně se vojskem.

8. června 1191 se Richardova flotila čítající 25 plavidel vylodila u města Akkon, které bylo v arabském držení. Díky námořní přesile se podařilo město kompletně odříznout od zásobování, i přesto nebylo obléhání nijak jednoduché. Nakonec ale 12. července, po více jak měsíci, Akkon kapituloval a otevřel své brány. Šlo o velké vítězství, vládcové města museli zaplatit vysoké výpalné, navrátit zajatce a ukořistěné relikvie. Přestože se Arabové snažili dojednané podmínky splnit, patrně kvůli nedorozumnění prohlásil Richard, že podmínky nesplnili a nechal popravit téměř 3000 arabských zajatců.


Eloi Firmin Fero: obraz Bitva u Arsufu.
Eloi Firmin Fero: obraz Bitva u Arsufu. Zdroj: wikipedia.org


Následující měsíc Richard se svou armádou pokračovat dále na jich, aby obsadil pobřeží a město Jaffa. Během tažení narazil na Saladinovu armádu, se kterou 7. září svedl bitvu u Arsufu. Richard arabské vojsko zaskočil novou taktikou, kterou anglické vojsko začínalo v poslední době využívat. Bitvu vedl defenzivním způsobem za mohutné podpory silných lučištníků. Saladinovo vojsko nedokázalo najít vhodnou odpověd na tento způsob boje a bitvu prohrálo. Přestože Arabové neměli nijak vysoké ztráty, šlo o velice důležitou bitvu. Saladin totiž u Arsufu prohrál svoji první bitvu a přišel tak o svoji tak důležitou pověst neporazitelného vojevůdce.

V následujících měsících Richard a Saladin neustále vyjednávali a snažili se najít cestu bez dalších bojů. Jednání však nebyla úspěšná. Na začátku zimy Saladin rozpustil vekou část své armády s představou že během zimy k žádné křižácké ofenzivě nedojde. Richard toho obratně využil a vytáhl na Jeruzalém. Situaci však spatně odhadl a když zjistil že má další početné arabské vojsko v zádech, urychleně změnil plán a obsadil město Askalon kde také přezimoval.


Richard lví srdce při tažení na Jeruzalém. Autorem obrazu je James William Glass.
Richard lví srdce při tažení na Jeruzalém. Autorem obrazu je James William Glass. Zdroj: wikipedia.org


V červnu 1192 vytáhl na Jeruzalém podruhé. Město bránil sám Saladin, jeho pozice však nebyla tak silná jako dříve. Arabské vojsko mělo mnoho sporů kvůli mnoha různým narodnostem, které v něm sloužili. To však Richard nevěděl a proto s hlavním útokem na město stále otálel. Těžko zpětně říci z jakých přesně důvodů to bylo, ale nakonec rozkázal se stáhnout k městu Jaffa bez pokusu o dobytí Jeruzaléma. Místo dalších výbojů se král vrátil k jednacímu stolu, kde se snažil se Saladinem nalézt vhodné řešení situace. Bohužel jednání opět nevedla k žádnému úspěchu.

Anglická armáda se poté začala po moři přesunovat do Akkonu, čehož Saladin ihned využil a bleskově Jaffu obsadil. Jakmile se o pádu města dozvědel Richard, svoji armádu obrátil a jediným rychlým úderem získal město zpět. Překvapivý útok byl úspěšný i přes velkou početní nevýhodu Angličanů. Saladin se ihned pokusil město dobít zpět, ale špičkoví angličtí lučistníci byli něco, s čím si prostě nedovedla arabská armáda poradit.


Hrob Richarda v Fontevraud.
Hrob Richarda v Fontevraud. Zdroj: wikipedia.org


Obrana Jaffy byl poslední vojenský střet na východě, kterého se Richard Lví srdce účastnil. Ve stejném období se totiž dozvědel o problémech v jeho domovské Anglii, které způsoboval zejména jeho bratr Jan. Když se přidala ještě nemoc, rozhodl se k návratu domů. Během roku 1192 pomáhal ještě v jednáních mezi křižáky a muslimy, kdy se podařilo domluvit pětiletý mír. Ten si již Richard neužil, protože na podzim vyrazil na zpáteční cestu.

Težký návrat domů

Stejný způsob jakým se Richard na východ dostal, zvolil i pro zpáteční cestu. Jeho loď však ztroskotala poblíž města Aquileia v dnešní Itálii. Donucen těmito okolnostmi, rozhodl se do Anglie cestovat po souši. V prosince roku 1192 byl však zajat poblíž Vídně rakouským vévodou Leopoldem V. a uvezněn na hradě Dürnstein. Strůcem tohoto uvězněný nebyl ani tak Leopold, jenž byl leníkem císaře Jindřicha VI, ale právě císař.


Ruiny hradu Dürnstein kde byl Richard vězněn.
Ruiny hradu Dürnstein kde byl Richard vězněn. Zdroj: wikipedia.org


Výkupné za propuštění bylo staveno na 100 000 liber stříbra (což se rovnalo příjmu anglické královské pokladny za tři roky). Proti Richardovi však stále ještě další aliance. Jeho bratr Jan společně s francouzským králem Filipem nabídli císaři 80 000 liber stříbra, pokud Richarda nepropustí. Přibližně z této doby pochází slavný příběh o Robinu Hoodovi. Domluva však nakonec byla ujednána a 4. února 1194 byl Richard propuštěn.

Po návratu domů svému bratru jeho intriky odpustil a sám se nechal opětovně korunovat, aby smyl hanbu za své zajetí. Měl nyní důležitější věci na práci. Velkou část kontinentálních území zatím obsadil nepřátelský francouzský král Filip. Richard v Anglii dlouho nepobyl a vyrazil dobít svá evropská území zpět. Jeho válečnické schopnosti byly na vysoké úrovni a postupně získal svá území zpět. Zajišťoval je stavbou nových hradů, které patři k nejlepším své době. Nejznámějším je patrně Château Gaillard, u něhož jednoznačně vidíme, že se stavitelé inspirovali na křížové výpravě. Křižácké hrady byly totiž vyhlášené, jako například nedobytný Krak des Chevaliers


Ruiny hradu Chateau_gaillard.
Ruiny hradu Chateau_gaillard. Zdroj: wikipedia.org


V březnu roku 1199 byl Richard zasažen do ramene střelou z kuše, rána sice nebyla smrtelná, ale brzy se zanítila. Gangréna tehdy nebyla léčitelná a 6. dubna tak slavný panovník skonal. Podle legendy byl zasažen chlapcem jménem Pierre Basile, který se měl mstít ze to že Richard popravil jeho otce a bratry. Richard naposledy projevil svoji rytířskost a před smrtí chlapce omylostnil a dokonce mu nechal vyplatit menší sumu, aby se mohl navrátit domů.

Richard za sebou nezanechal žádného následníka a na trůn tak usedá jeho bratr Jan. Za svůj život Richard zažil mnoho dobrodružství a šlo o dokonalého představiteel rytířství své době. Jako panovník se již tolik neosvědčil, vždyt v Anglii strávil za celý svůj život pouze několik měsíců. Měl však štěstí na schopné rádce a pomocníky, kteří za jeho nepřítomnosti zajistili rozkvět Anglie.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Hastingsu - Poslední úspěšná invaze do Británie Bitva u Hastingsu - Poslední úspěšná invaze do Británie