"Zabte je všechny, Bůh už si je přebere!" Kdo byli středověcí kataři?
14.6.2022 > StředověkAlbigenští nebo také kataři byli jedněmi z prvních, kdo ohrozil jednotu středověké církve. Vytvořili si vlastní rituály i oddělenou náboženskou síť a křesťanské základy si vykládali po svém. Jejich hnutí nakonec natolik zesílilo, že v rámci boje proti nim byla vytvořena inkvizice a také vyslána křížová výprava.
Raní kacíři
Kde se katarská víra a zvyklosti vzaly, není úplně zřejmé. Dokonce ani původ výrazu „kataři“ není zcela jasný. Obvykle se předpokládá, že vznikl ze slova casti – „čiští“, nicméně víme, že kataři tak sami sebe nikdy neoznačovali. Přesnější výraz pro toto křesťanské hnutí je tedy albigenští – podle města Albi na jihu Francie, kde se katarství nejvíce rozšířilo. Mluvíme tu zhruba o období mezi 11. a 13. stoletím.Existují důkazy, že katarská víra byla provázána s bulharským (respektive balkánským) bogomilstvím. Kataři sami věřili, že jejich obřady pocházejí přímo od Ježíše Krista.
Ďábel stvořil svět
S římskou církví se kataři rozcházeli hned v samém základu křesťanské víry. Věřili sice v Boha, ale vyznávali dualismus – náš svět v jejich vnímání tvořil opozici k Božímu království a byl stvořen ďáblem, stejně jako člověk a obecně všechno hmotné a viditelné. V jejich víře existovalo dobro a zlo (tedy Bůh a ďábel) jako rovnocenné principy, což byla pro většinovou katolickou církev naprosto nepřijatelná teze.
Consolamentum a dobří lidé
Albigenští vytvářeli vlastní nezávislou církevní strukturu a také své obřady.Na vrcholu hierarchie stáli tzv. „dobří lidé“, tedy ti, kdo prošli rituálem zvaným consolamentum. Představit si ho můžeme jako obdobu nám známějšího křtu. Jeho základem bylo obřadní vkládání rukou a procházely jím dospělé osoby, které předtím musely absolvovat dlouhou a náročnou duchovní přípravu.
Někteří kataři věřili, že consolamentum přímo navazuje na tradici Ježíše Krista. Jím požehnaní lidé prováděli obřad vkládání rukou na dalších a ti jej předávali následujícím generacím. Duchovně tedy šlo o žehnání v přímé linii už od Krista.
Život plný askeze
Albigenští vyznávali velmi tvrdou akezi. Kromě dodržování základních deseti přikázání nesměli ani jíst maso nebo vejce a obecně se měli držet značné střídmosti v jídle, pití, zábavě i všech dalších požitcích, včetně sexu, který byl zakázaný úplně. Náš svět a všechno hmotné přece pochází od ďábla a dokonalosti může katar dosáhnout jen tak, že se bez většiny těchto věcí obejde.Z toho je zřejmé, že dodržovat tato pravidla mohla jen velmi úzká skupina lidí, která byla někdy nazývána "dokonalí". Řešením bylo založit rodinu a o consolamentum a zařazení mezi dokonalé začít usilovat až v pozdějším věku.
Křížová výprava a inkvizice
V 1. polovině 13. století došla papeži s albigenskými trpělivost. V roce 1208 papež Inocenc III. vyhlásil křížovou výpravu, během které měli být kataři vyhlazení z povrchu zemského. K čemuž také v průběhu několika dalších desetiletí došlo.
Mocnou touhu Říma zbavit se katarů, můžeme ilustrovat na krvavém příběhu města Béziers. Křižáci jej oblehli, ale protože věděli, že v něm kromě albigenských žije i mnoho katolíků, ptali se na radu papežského legáta. Ten odpověděl: „Zabije je všechny, Bůh už si je přebere.“ Podle odhadů bylo tehdy v Béziers zavražděno na 20 000 lidí.
Jakýmsi vedlejším produkem těchto bojů byl vznik inkvizice, která měla za úkol hledat kacíře a vyšetřovat případy hereze.
Zatímco kataři byli zcela vyhlazeni, inkvizice zůstala součástí křesťanské společnosti na další dlouhá staletí.
Zdroj: david-zbiral.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #13. stoleti
#nabozenstvi
#inkvizice
#krizove vypravy
