Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti

19.2.2020, 08:23 > Středověk > České země

Střelný prach znali staří Číňané zřejmě již ve starověku. Jeho příchod do Evropy však trval dlouhou dobu, ale nakonec si cestu našel. Velmi rychle a radikálně změnil dlouho zavedený způsob válčení a brzy umožnil evropským státům stát se dominantními velmocemi ve velké části světa. Jedni z prvních průkopníků vojenského využití v Evropě byli právě Češi.

Nejstarší zmínky o něčem podobném střelnému prachu, jsou již ze začátku třetího století našeho letopočtu. Za dynastie Han se podle dochovaných textů k zastrašování duchů používaly speciální bambusové hole. Ty byly naplněny blíže nepopsaným černým práškem. Při oslavách se pak tyto hole vhazovaly do ohně, kde za značného zvukového a kouřového efektu vybuchovaly.


Vyobrazení
Vyobrazení "střílejícího ostřepu" na praporci z Dunhuangu. Zdroj: wikipedia.org


Tyto hlasité zvuky neděsily pouze zvířata. Tehdejší lidé, kteří nebyli zvyklí na hlasité zvuky jako my nyní, byli při explozi vyděšeni úplně stejně. To samozřejmě brzy zaujalo armádu, která se pokusila černý prášek začlenit do své výzbroje. Nejstarší vyobrazení zbraně využívající střelný prach se datuje do desátého století a je z Číny. Na praporci z Dunhuangu je vyobrazena zbraň, která připomíná oštěp spojený s rachejtlí. Tyto vystřelovací oštěpy zřejmě v bitvě nebyly nijak účinnou zbraní a možnost zastřelit s nimi protivníka téměř nulová. Jejich hlavní efekt byl ale psychologický a k zastrašení koní i lidí fungovaly výborně. Nejstarší dochovaná palná zbraň pochází taktéž z Číny. Jde o malý ruční kanón s průměrem hlavně 2,5 centimetru.

Konec nadějí - bitva na Bílé hoře

Konec nadějí - bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé Hoře je možná nejslavnější středověkou/novověkou bitvou českých dějin a zcela zásadně ovlivnila další vývoj našich dějin. Pojďme se detailnějí podívat, co se vlastně na Bílé hoře roku 1620 stalo.
... celý článek


Čínským panovníkům byla zřejmá vojenská výhoda, kterou jim střelný prach poskytuje. Velmi brzy si tak začali své tajemství střežit podobně jako Byzantinci svůj řecký oheň. V roce 1067 tak vládce z dynastie Sand zakázal prodávat klíčové suroviny, tedy ledek s síru, mimo říši. Informace o střelném prachu se však nedali utajit navždy.


Střelný prach v Evropě

Nakonec se tak se zpozděním téměř 200 let dostal střelný prach i do Evropy. Patrně bylo dovezen obchodníky po Hedvábné stezce. Jeho vojenský potenciál evropští vojevůdci rychle rozpoznali a začlenili do svých armád. Prvním známým případem byla bitva u Kresčaku, kde byla poprvé nasazena děla. Zde však větší dojem než primitivní palné zbraně udělali angličtí lučištníci. Střelné zbraně tak podobně jako v Číně ještě nějakou dobu měly spíše psychologický účinek.


Anglické dělo použité v bitvě u Kresčaku.
Anglické dělo použité v bitvě u Kresčaku. Zdroj: wikipedia.org


V následujících desetiletích však došlo k prudkému rozvoji a střelný prach tak brzy navždy změnil středověký způsob boje. V éře před střelným prachem bojišti dominovala těžká jízda. K čemu však byl nyní draze vycvičený a vybavený rytíř, když ho během okamžiku mohl palnou zbraní zabít nejchudší ze sedláků? Evropský vývoj střelných zbraní byl velice překotný a během pár desetiletí evropané překonali Čínu i s jejím náskokem několika století.

Střelné zbraně se brzy vyráběli v obrovských počtech a umožnili evropským národům získat nadvládu téměř po celém světě. Početně malé národy tak dominovali obrovským územím s mnohonásobnou převahou původních obyvatel. Kromě evropanů dokázali využít výhody střelného prachu v podstatě pouze arabští učenci a generálové. Ti jediní tak dokázali vzdorovat nové technologické nadrazenosti západních národů. Známé jsou zejména případy obřích děl, použitých například při dobývaní Konstantinopole.


Obří bronzové dělo použité Turky k dobití Konstantinopole.
Obří bronzové dělo použité Turky k dobití Konstantinopole. Zdroj: wikipedia.org


Pozadu ve využívání střelného prachu nebyly ani české země. Je známo že husitský vojevůdce Jan Žižka dal ve své armádě palným zbraním velký prostor. Právě husité přinesli světu dodnes používaný výraz. Jedny z prvních palných ručních zbraní nazývali husité píš(taly. Postupem času se z tohoto výrazu stalo celosvětové známé slovo - pistole.

Štítky:



Mohlo by vás zajímat

Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře Bitva na Moravském poli, den kdy jsme ztratili moře
Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků Krak des Chevaliers - nedobytný klenot křižáků
Konec řádu templářů na pátek třináctého Konec řádu templářů na pátek třináctého