Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Měla Johanka z Arku opravdu v plánu bojovat s Žižkovými husity?

18.11.2021, 08:57 > Středověk > Francie

První polovina 15. století je obdobím, které má prominentní místo v učebnicích dějepisu, ze kterých se učí děti ve Francii i v Čechách. V obou zemích je ale vyzdvihováno něco jiného. Zatímco u nás je „hlavní hvězdou“ tohoto období neporazitelný Jan Žižka a jeho husité, pro Francouze je to Jeanne d'Arc, Johanka z Arku zvaná Panna Orleánská. Ačkoliv husity a vojska mladé dívky z vesnice Domrémy – nejnepravděpodobnějšího vojevůdce francouzských vojů – dělily stovky kilometrů a zdánlivě spolu neměli nic společného, možná nechybělo málo, aby se střetli na bojišti.




Johanka z Arku a Stoletá válka

Johanka (někdy též Jana), později známá s přízviskem „z Arku“, se narodila v roce 1412 (nejpravděpodobnější datum), tj. na přelomu druhé a třetí etapy Stoleté války mezi její domovskou Francií a Anglií. V ní šlo o anglický vliv v některých částech Francie a bojovalo se o něj již od roku 1337, teprve v začátku 15. století se ale stala válka pro Francouze „osobní“ a zvedla se široká vlna odporu proti přítomnosti Angličanů.


Korunovace Karla VII. - Johanka z Arku je vyobrazena s vlajkou, Unknown author, Public domain.
Korunovace Karla VII. - Johanka z Arku je vyobrazena s vlajkou, Unknown author, Public domain.


Ti měli spolu se svými burgundskými spojenci v roce 1429, který je pro vyprávění o Johance zásadní, pod kontrolou prakticky celý sever Francie a některé její části na jihozápadě.

Francouzská královská armáda byla chráněna řekou Loirou a jedním z jejích hlavních opěrných bodů bylo město Orleans. Právě na tom, zda bude uhájeno, závisel pravděpodobně osud celé Francie. A v tuto dobu vstupuje na scénu Johanka.

Ta od svých 13 let tvrdila, že je ve spojení s archandělem Michaelem, sv. Kateřinou a dalšími anděly či světci. Ti jí měli označit za vyvolenou a vyzvat jí k tomu, aby zachránila Orleans. Johanka přesvědčila silou své osobnosti místního guvernéra, stejně jako poté i dauphina Karla VII., aby jí poskytli vojsko, se který vyrazila do boje s Angličany. Její tažení bylo úspěšné, hrozba pro Orleans pominula, Karel VII. byl v Remeši korunován na francouzského krále a hvězda Johanky vystřelila k nebesům.

Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení

Bitva u Kreščaku změnila způsob evropského válčení

Bitva u Kresčaku je pro nás známá zejména tím, že v ní zemřel český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. V globálním měřítku však měla mnohem větší dopad. Díky masivnímu nasazení silných anglických lučištníků n... celý článek


Janě z Arku však nebylo dáno těšit se z úspěchů příliš dlouho, v roce první polovině roku 1430 byla zajata Burgunďany a posléze v Rouenu upálena za kacířství. Nás ale zajímá jiná kapitola z jejího života, která jí propojuje s českými zeměmi.


Johanka z Arku a husité

V době, kdy slavila Johanka úspěchy v boji proti Angličanům, ovládali podstatnou část Čech husité. Jan Žižka byl sice již několik let mrtvý, ale husité využívali relativního klidu k tomu, aby podnikali nájezdy do okolních zemí v rámci tzv. „spanilých jízd“ nezbytných pro udržení jejich válečné ekonomiky v chodu.


Socha Johanky z Arku v Orléans.
Socha Johanky z Arku v Orléans. , Croquant, CC BY-SA 4.0


Zprávy o neporazitelných husitech a jejich vítězstvích nad křižáckými výpravami samozřejmě doputovaly i do Francie a k Johance. Lze říci, že v její osobě a v husitech se zhmotnily dvě formy náboženského fanatismu, pro ně samé tak odlišné, z obecného pohledu však velmi podobné. Není proto příliš překvapivé, že existuje dopis datovaný do 23. března 1430, ve kterém Johanka husitům vzkazuje mimo jiné následující:

„…zprávy a pověsti o tom, jak jste zrušili, stavše se z pravých křesťanů kacíři a podobnými Turkům, pravé náboženství a bohoslužbu…“

„…na kusy trháte články víry, rozvracíte chrámy … vraždíte křesťany proto, že prý nemají vaší víry…“

A poté Johanka přidala i hrozbu:

„…kdybych nebyla zaměstnána válkami s Angličany, věru bych již dávno přišla na vás … nechám asi Angličany a vytrhnu proti vám, abych … mečem vyhladila tu vaši hloupost a tvrdošíjnou pověru a zbavila vás buď kacířství, nebo života“

V další části dopisu potom smířlivě dodává, že pokud se husité „polepší“ a navrátí k pravé víře, je ochotná jim pomoci a poradit.

Představa bitvy mezi vojsky vedenými Johankou z Arkou na straně jedné a husitskými vozovými hradbami na straně druhé je jistě zajímavá, otázkou je, do jaké míry je možné brát dopis vážně. Jisté je to, že Johanka sama psát neuměla. Na tom, že dopis za ní napsal její písař by však nebylo nic divného. Odborníci se nicméně shodují, že obsah dopisu nemusel vycházet ani tak z niterného přesvědčení Johanky, jako z toho, že si jej u ní (rozuměj jejího „štábu“) někdo objednal.


Obraz
Obraz "Čechové u moře Baltského" od Hugo Schüllingera, Public domain.


Je tak možné, že dopis měl sloužit spíše jako hrozba pro husity, které měl přimět k zastavení spanilých jízd. Stejně tak je otázkou, zda by mohlo – i v případě, že by se situace vyvíjela jinak a Johanka neskončila na hranici – k tažení reálně dojít. Takováto kampaň by byla pro francouzského krále nesmírně finančně a logisticky náročná.

Zůstaňme tak spíše u toho, že výhružný dopis mladé Johanky je určitou kuriozitou a z toho, že mohl vzniknout z různých pohnutek. Pro příznivce historie typu „co by, kdyby…“ je však jistě lákavým výchozím bodem jejich úvah.

Zdroj: Panna Orleánská a husité, 100+1, wikipedia.org
Autor: Martin Straka

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly
Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti
V Bitvě u Azincourtu se rytíři ukázali jako přežitek minulosti V Bitvě u Azincourtu se rytíři ukázali jako přežitek minulosti


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít