7 divů světa, #7 Pyramidy v Gíze

5.2.2020 > Starověk > Egypt

Když se řekne pyramidy, téměř každý si představí trojici obrovských pyramid v egyptské Gíze. Tyto pyramidy však rozhodně nejsou jediné na světě. Z dávných časů, ale i středověku se nám dochovalo mnoho pyramid po celém světě. Mnoho jich také pravděpodobně ještě vůbec nebylo objeveno. Rozhodně tak nemůžeme pyramidy považovat za egyptský unikát.

Mezi sedm divů světa, o kterých je tato série článků, však patří právě tyto tři nejznámější pyramidy v Gíze . Konkrétně Chufuova (Cheopsova), Rachefova a Menkaureova. Největší z nich, Chufuově se také nazývá Velká pyramida. Jde o jediné dochované stavby z divů světa. Paradoxně, také ty zdaleka nejstarší. Již pro Řeky, kteří stavěli ostatní z divů, byly pyramidy tajemné stavby, jejichž původ si již nikdo nepamatoval. Odhadované období stavby je 2550 př.n.l. Jsou tedy o téměř 2 tisíce let starší než druhý nejstarší z divů, Visuté zahrady Semiramidiny.



Pyramidy stojí na výběžku libijské pouště. Původně šlo o osamocený komplex staveb uprostřed písku, dnes jsou však okrajové budovy Gízy již velice blízko. Na obvyklých propagačních fotografiích to však díky dobře zvolenému úhlu stále vypadá jako neobydlená poušť. Na stavbě každého z monumentů pracovalo obrovské množství dělníků. Dříve se mělo za to, že pyramidy postavili otroci, což uvádí už antický spisovatel Herodotos. Dnešní výzkumy však dokazují, že stavitelé byli svobodní dělníci, kteří za svoji práci dostávali plat. Uvnitř Gízského pyramidového komplexu dokonce našel americký archeolog Mark Lehner vesnici, ve které byli tito dělníci ubytováni.



Herodotos dále uvádí, že stavba první a největší z pyramid trvala 20 let a podílelo se na ní 100 tisíc lidí. Dnes již víme že tato čísla jsou velmi přehnaná, pravděpodobně šlo o zhruba 30 tisíc dělníků. Přesto je to fascinující číslo, v Egyptě v té době žilo pouze kolem 1 milionu obyvatel. Každý 30. člověk se tak podílel na stavbě tohoto monumentu.

Chufuova - Velká pyramida

Velká pyramida je největší ze tří monumentálních staveb. Se svojí původní výškou 149 metrů šlo na dlouhou dobu o nejvyšší stavbu světa. Až ke konci 19. století byla konečně překonána. Přestože se může zdát že Rachefova pyramida je větší, jde pouze o optický klam. Je totiž postavena na výše položeném místě. Původní rozměry byly 232 x 232 metrů, dnes však základna stavby měří již pouze 230 x 230 metrů a současná výška je necelých 139 metrů. Jde také o druhou nejobjemnější stavbu světa, tou první je Velká čínská zeď.



Stavba byla vytvořena jako hrobka krále Chufua, samotná pohřební komora je pak v přímo v nitru pyramidy. V té je umístěn sarkofág vytesaný z jediného kusu kamene. Ten sem musel být umístěn ještě před dokončením stavby, protože později by ho sem již nebylo možné kvůli jeho rozměrům dopravit.

Rachefova pyramida

Jde o druhou nejvyšší egyptskou pyramidu vůbec. Základna měří 215 metru a výška stavby je přes 136 metrů. Špička stejně jako v případě Chufuovy pyramidy chybí. Tatyo stavba byla také vytvořena jako hrobka a to pro faraóna Rachefa, který vládl v letech 2472–2448 př.n.l. Pyramida je obklopena dalším množstvím staveb, z nichž nejznámější je určitě Sfinga.

Menkaureova pyramida

Nejmenší z pyramid pak nese název Menkaureova. Rozměry základny jsou 108 metrů a výška 66 metrů. Ze tří pyramid jde o tu nejnovější. Podle historických popisů však mělo jít o vizuálně nejzajímavější stavbu. Narozdíl od svých kolegyň byla barevně obložena. Spodní třetina měla mít červenou barvu, střední bílou díky turskému vápenci a horní část opět červenou. Veškeré obložení však bohužel bylo uloupeno Mamluky v 16. století.

Jak šel čas

V době svého dokončení vypadaly stavby značně jinak, než jak je známe v současnosti. Byly obloženy lesklou hladkou vrstvou žuly, neměly tedy ten typický schodovitý tvar jako dnes. Díky materiálu odráželi světlo a do dálky tak svítily jako maják. Zbytky původního obložení můžeme ještě částečně pozorovat na vrcholku Rachefovy pyramidy.

Pyramidy byly stavěny v době, kdy byl Egypt nejmocnějším národem regionu, postupně však jeho moc upadala. Většinu pozdější doby byl již pouze okupován jinými národy. To se podepsalo i na pyramidách. Nejen že by ničen jejich exteriér, zloději se dostali i dovnitř staveb. Hrobky faraónů i další vnitřní komory tak byly opakovaně vyloupeny.

První poznatky o monumentálních pyramidách máme již od antických autorů jako Herodotos, Strabón nebo Plútarchos. V pozdější době zájem o výzkum pyramid opadl, alespoň dle nedostatku dochovaných záznamů. Teprve koncem 9. století se objevila nová vlna výzkumníků, tentokrát z arabského světa. Brzy po nich se Gíza dočkala zájmu mnichů, kteří byli součástí křížových výprav. Koncem středověku se u pyramid objevila i česká stopa. Ve svém díle o nich referuje známý cestovatel z 16.století, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.



Prvního věděčtějšího výzkumu se pyramidy dočkaly při Napoleonově tažení do Egypta. S jeho armádou cestovalo také několik vědců, nejznámějším je pak Vivant Denon, který vydal o Egyptě několik cestopisů. Víceméně ho můžeme nazvat otcem moderní egyptologie. Byli to také členové Napoleonovy armády, kteří objevili Rosettskou desku, díky čemuž byly následně rozluštěny hieroglyfy.

19. a zejména 20. století již bylo ve znamení egyptologie tak jak si ji dnes představujeme. Pyramidy byly postupně prozkoumány nejnovější technologií. Ani dnes však nemůžeme říci, že o nich víme vše. Nejen pyramidy v Gíze, ale i mnoho dalších egyptských lokalit před badatele neustále staví nové výzvy a překvapení. Štítky: #stavby #divy sveta

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (44)   #zivot v antice (42)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #sparta (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #falanga (9)   #husite (9)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   Zobrazit všechny štítky