Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Na Gemonské schody v Římě byly házeny mrtvoly největších zrádců

14.4.2023, 09:21 > Starověk > Antický Řím

Když se řekne schody smutku, tak zasvěcení si možná vybaví Gemonské schody (latinsky Scalae Gemoniae). Do historie se zapsaly dost nechvalně a s jejich existencí jsou spojeny osudy takových osob, jako byl prefekt pretoriánské gardy Lucius Aelius Seianus nebo císař Vitellius. Oba na těchto schodech totiž svůj život skončili. Nikoliv však vlastní rukou, ale byli zde popraveni.



Smuteční schody

Na Gemonské schody se už v současné době není možné podívat. Předpokládá se ale, až jejich umístění se shoduje s ulicí di San Pietro v Carcere v Římě, a to nedaleko vězení Mamertine (ve starověku Tullianum), kde je nyní muzeum.


ulice San Pietro v Carcere.
ulice San Pietro v Carcere. , Georges Jansoone (JoJan), CC BY 3.0


Ve své době se Gemonské schody nacházely v centrální části Říma, spojující Forum s Kapitolem. Postaveny byly pravděpodobně za vlády císaře Augusta (63 př. n. l až 14 n. l.), který je známý jako Oktavián. Pro účel popravy je ale poprvé použil až císař Tiberius (42 př. n. l. až 37 n. l.), jenž byl nevlastním Augustovým synem a ve věku 17 let vstoupil do politiky pod Augustovým vedením. Stal se kvestorem a mohl kandidovat jako praetor a konzul. Zároveň se proslavil jako úspěšný generál, kdy bojoval s markomanskými kmeny v Alpách a zaalpské Galii.


Lucius Aelius Seianus

Císařem se Tiberius stal v roce 14 n. l., přičemž pro jeho vládu byl typický nepřátelský vztah se senátem. Jeho pravou rukou se stal Lucius Aelius Seianus, jenž ho dokonce v Římě zastupoval. Císařské rodině sloužil téměř dvacet let. Sám Tiberius se ale z města stáhl na ostrov Capri. Seianus provedl čistku v řadách senátorů, kteří odporovali jeho moci, podařilo se mu rozšířit císařskou pokladnu. Zachutnala mu ale moc a chtěl více. Začal osnovat spiknutí proti Tiberiovi a usilovat o jeho svrhnutí.


Zatčení Seiana.
Zatčení Seiana. , Lept G. Mochetti podle kresby Bartolomea Pinelliho, Public domain


Císař Tiberius, žijící na Capri, obdržel informace o rostoucí hrozbě a poslal do Říma psaní s příkazem k zatčení Seiana a k jeho popravě bez soudu. To se odehrálo v ranních hodinách 18. října 31 n. l., kdy byl Seianus pozván na zasedání senátu, byl zajat a uvržen do vězení Tullianum. Večer pak byl z vězení vyveden, ihned uškrcen a jeho tělo bylo vhozeno na Gemonské schody. Popravy neušly ani jeho tři děti. I jejich těla skončila na schodech smutku.


Smrt na Gemonských schodech

Popravy ve starověkém Římě probíhali obvykle uškrcením. Poté byla těla odsouzenců svázána a vhozena na Gemonské schody, kde byla ponechána napospas osudu. Občas sem byla převezena i těla popravených z jiných popravišť v Římě. Mrtvoly tu na schodištích hnily, občas si do nich někdo kopnul nebo je roztahali psi. Teprve po několika dnech byly vhozeny do řeky Tibery. Smrt na Gemonských schodech lidé považovali za krajně nečestnou.


Římský generál a císař Aulus Vitellius

Další osobou, která skončila na nechvalně proslulých Gemonských schodech, byl římský císař Aulus Vitellius. Vlády se ujal po smrti dvou svých předchůdců – Galby a Othona, a to v roce 69 n. l. Tento rok je známý jako „rok čtyř císařů“. Sám sebe Vitellius neoznačoval jako caesara, ale ke svému jménu přidával tzv. cognomen (třetí jméno) Germanicus.


Paul Baudry: Vitellius.
Paul Baudry: Vitellius. , Paul-Jacques-Aimé Baudry , CC BY-SA 3.0


Na trůnu se udržel sotva osm měsíců. Jeho nástupnictví bylo totiž zpochybněno legiemi ve východních provinciích, které provolaly císařem svého velitele Vespasiana. Došlo ke konfliktu vojsk Vitelliuse a Vespasiana, přičemž Vitelliusova utržila porážku. Císař, který byl ochoten se vzdát vlády, byl nakonec zajat a 20. prosince 69 n. l. potupně svržen z Gemonských schodů. Popraveni byli i jeho bratr a syn.

Zdroj: wikipedia.org
Autor: Jana Fojtíková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Pretoriáni - ochrana i hrozba pro císaře Pretoriáni - ochrana i hrozba pro císaře
Livia Drusilla – žena, která se uměla prosadit ve světě římských císařů Livia Drusilla – žena, která se uměla prosadit ve světě římských císařů
Za porážku v Teutoburském lese se Řím krutě pomstil Za porážku v Teutoburském lese se Řím krutě pomstil


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít