Mariovi mezci - legionáři táhli 30 kilo výstroje každý den 40 kilometrů
16.3.2023 > Starověk > Antický ŘímŘímští legionáři platili mnoho staletí za tu nejlepší těžkou pěchotu starověku. Tato pověst byla rozhodně zasloužená, avšak nebyla získána zadarmo. Díky tomu, že legie byly první skutečně profesionální armáda, nemuseli se vojáci věnovat jinému povolání. Ovšem služba v legii neznamenala žádné povalování. Každý den probíhal náročný tréning a na vojenských taženích musel každý legionář absolvovat až 40 kilometrové pochody s plnou polní.
Co přesně taková plná polní obnášela a co musel každý voják mít sebou? Od velké restrukturalizace armády, kterou provedl jeden z nejlepších republikových vojevůdců, Gaius Marius, toho rozhodně nebylo málo. Dříve byly vojáci na tažení poměrně nalehko a většinu vybavení převáželi vozy tažené mezky. Jednou z nejdůležitějších vlastností efektivní armády je ale rychlost přesunu, což si Marius dobře uvědomoval. Pochopil že armáda závislá na pomalých vozech nikdy nebude dostatečně mobilní, aby získala rozhodující výhodu.
Moderní rekonstrukce legionářů. , No machine-readable author provided. MatthiasKabel assumed (based on copyright claims)., CC BY-SA 3.0
Rozhodl se tedy, že jeho vojsko musí projít radikální proměnou. Všechno, co legionář na tažení potřebuje, si od této doby musel nést sám. Jedno stanové družstvo, kontubernium, což znamenalo osm mužů, mělo navíc jeden vůz tažený mezky. Zde byl umístěn například stan ve kterém družstvo přespávalo. Avšak ten byl s armádou pouze pokud nehrozilo nebezpečí, nebo nebylo nutné postupovat rychle. Pokud tomu bylo naopak, vojáci se museli obejít bez vozu, proto se na něm nic z nutných věci nesmělo vézt.
Římská invaze do Británie - největší námořní operace starověku
Římská invaze do Británie byla obrovskou námořní operací, možná tou největší za celé dějiny starověku. Přestože potenciální zisky z nové provincie zřejmě nikdy nemohly vyvážit náklady celé vojenské výpravy, trv... celý článekCo všechno musel tedy každý voják nést? Rozhodně celou svoji výstroj - brnění (platové, kroužkové - záleží na době), helmu, někteří holenní chrániče, pobitý pás, mohutný oděv pod brnění, který měl také ochranou funkci a také těžký plášť do deště. Dále tu máme výzbroj - dva oštěpy (pila), velmi těžký štít v obalu (proti navlhnutí), meč (gladius) a dýka (pugio).
Výstrojí a výzbrojí to však ještě nekončí. Každý legionář sebou musel nést i další věci denní potřeby. Ty byly dvojího typu - ty které potřeboval pro práci a ty pro osobní potřebu. Mezi pracovní předměty patřily 2 kůly do palisády, protože jednotka každý den na tažení stavěla noční pochodový tábor a ne vždy bylo v okolí dostatek stromů. A dále lopata pro kopání obraného valu a sekera na kácení stromů, protože každý legionář byl v podstatě také efektivní dělník. Osobní věci tolik nepřekvapí - jídelní ešus, lžíce, někdy vidlička, vak na vodu a sbalené náhradní oblečení a jiné drobnosti (jehly na šití, spony, ...).
A tohle vše musel nést každý voják na sobě nebo v ranci zavěšeném na kůlu, který měl voják přehozený přes rameno. Vše dohromady snadno přesáhlo 30 kilogramů, se kterými každý den vojáci absolvovali pochod dlouhý až 40 kilometrů. Ani pak si však neodpočinuli, ještě zbývalo postavit pochodový tábor a pro některé ještě noční hlídka. Legionáři byli zkrátka tvrdí chlapi, na které se mohl Řím vždy spolehnout.
Zdroj: Bojové techniky starověkého světa - Simon Anglim ; wikipedia.org
Autor: Pavel Koubík
Štítky: #legie