Římská zhýralost aneb nejšílenější císaři Římské říše
17.1.2023 > Starověk > Antický ŘímNekonečné proudy vína, nahé těla vlnící se ve světle ohnišť, stůl plný jídla hodného bohů. Lusknutí prstu způsobí setnutí hlavy, tlesknutí zastavení muziky. Intriky a problémy na hranicích říše. Všechny tyhle věci se podepisovaly na psychickém zdraví římských císařů. Někteří to zvládli bez ztráty kytičky, z jiných se staly nepříčetní psychopati. Dnes se budeme bavit o té druhé skupině. Kteří byli ti nejšílenější mezi nejmocnějšími?
1. Caligula (37-41 n.l.)
Gaius Caesar Augustus Germanicus bylo celé jméno císaře, které mu se přezdívalo Caligula (botička). Roztomilá přezdívka však byla jedinou věcí, která byla na jeho vládě roztomilá. Na trůn v Římě se dostal hned po smrti svého bratrance z druhého kolene Tiberia.Římané byli zprvu rádi, že vidí svěží tvář, jelikož Tiberius byl také megalomanem. Jenže netrvalo dlouho, aby se i ten nejchudší Říman dozvěděl, že se toho vlastně tolik nezměnilo.
Zřízení nevěstince přímo v císařském paláci bylo jen začátkem této divnovlády. Každý nesouhlas, byť v sebemenší věci, trestal jako vlastizradu. Povýšil sám sebe na boha. Mimo to byl sexuálně velmi aktivní -muži, ženy a dokonce i jeho sestra.
Nebyl spokojen z prací senátorů a rozhodl se proto jmenovat svého koně Incitatu jedním z nich. Vystavěl mu mramorovou stáj a dal jasně najevo, že post senátora může zastávat i kůň.
Mučení a podepisování rozsudků smrti i vlivných členů římské společnosti ironicky podepsaly i jeho rozsudek smrti. Byl zavražděn při spiknutí. Znepřátelit si římský senát je smrtelnější než-li rozhněvání bohů.
2. Nero (54-68 n.l.)
Nedůvěra ke všem jeho blízkým došla až tak daleko, že nechal zabít svou první i druhou manželku. Netrvalo dlouho a Nero nařizuje další vraždu – tentokrát šlo o jeho matku. Snad ze stesku uzavřel sňatek s malým chlapcem, který mu připomínal jeho druhou, zesnulou manželku. Nechal ho vykastrovat a nutil ho nosit ženské šaty.Všechnu tu krev ze sebe rád smýval sázením. Ne však sázením v plebejských částkách, ale sázkami hodné římského císaře. Vsadil na jediný hod v kostkách částku, která by zaplatila celý menší palác. Není se tedy co divit, že říšská pokladnice za jeho vlády měla spoustu problémů, avšak Řím i přesto zvládl za jeho vlády růst.
V roce 64 našeho letopočtu zachvátil Řím požár, jeden z největších své doby. Některé prameny dokonce tvrdí, že Nero byl pyromanem a za požárem stojí on. Plameny požíraly střechy a on stál na kopci za městem, kde hrál na lyru a skládal poezii. Požár však vytvořil nové prostranství, kde vznikl Nerův nový palác, který zaplatily vysoké daně – a to i přes nelibost lidu.
Nero ze všeho nejvíc však nenáviděl křesťany a jejich víru. To je také nechal pociťovat. Traduje se, že v jeho novém paláci byli křesťané namazání olejem a sloužili v noci jako osvětlení.
3. Heliogabalus (218-222 n.l.)
Syn oblíbeného a úspěšného císaře Podle některých byl Heliogabalus nejpodivnějším na našem seznamu. Mladý chlapec (vlastním jménem Varius Avitus Bassianus), původem ze Sýrie, měl jediné právo na trůn – a to jakožto potomek švagrové císaře Septimia Severa. K moci se dostal za pomoci své matky a tehdejší napjaté situaci v legiích už ve svých čtrnácti letech. V té době za něj vládla jeho matka jako císařská regentka.Nezapomněl na svůj původ a římské boha Jupitera nechal nahradit syrským bohem Heliogabalem (po němž získal svou přezdívku). Tento bůh, podle pověstí, si žádá dětských obětí a těm se císař nebránil.
Vystřídal pět různých manželek včetně jedné https://www.memento-historia.cz/clanek/50/rimska-bozstva-1-nabozenstvi-v-antickem-rimevestálky (římská vědma, normálně nedotknutelná pod pohrůžkou smrti) a jednoho otroka. Sám se nabízel v hostincích a platil svým vlastní agentům, aby s ním spali. Zhýralost a opilost mocí neznala meze.
Podle dochovaných záznamů sháněl lékaře, aby mu vyměnili jeho mužské orgány za ty ženské. Vytrhával si ochlupení a oblékal se jako žena. Dokonce chtěl po svých poddaných, aby ho neoslovovali „můj pane“, jelikož se on sám cítil býti ženou.
Zdroj: wikipedia.org, kniha Římští císařové - Michael Grant
Autor: Vít Možíš
Štítky: #zivot v antice
.jpg){kind=link}