Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Posmrtný život podle starověkých Egypťanů. Rozhodovala váha srdce

16.1.2023 > Starověk > Egypt

Smrt a pohřbívání mají pro nás i v dnešní době zvláštní význam, protože nikdo z nás s jistotou neví, co se s člověkem po smrti stane. Pro mnoho kultur ve vzdálenější i bližší minulosti tomu bylo nejinak. Starověký Egypt je znám svou fascinací smrtí a posmrtným životem a také svou důsledností v oblasti přípravy člověka na toto pokračování jeho cesty.



Příprava těla k pohřbení jako nový začátek

Pohřební rituály v pravém slova smyslu se vyvinuly v předdynastické době (asi 10 000 – 4 700 př. n. l.) a navazovaly na způsob pohřbívání v době pravěké. Uvažování nad smrtí a posmrtným životem, a tedy i tyto procesy, byly úzce spjaty s náboženstvím starověkých Egypťanů, které v této souvislosti zahrnovalo tři základní oblasti – víra v existenci podsvětí, věčný život a znovuzrození lidské duše. Uchování těla bylo vysloveně podmínkou pro navázání na život pozemský v životě posmrtném, proto bylo věnováno mnoho pozornosti veškerým detailům při mumifikaci.

Při pohřbívání byla také velmi podstatná podpora zemřelého ze strany žijících příbuzných, kteří měli možnost ovlivnit bohy při rozhodování o jeho osobě. Velký význam měly posmrtné texty, které byly psány na stěny hrobek i přímo do rakví či například do takzvaných Knih mrtvých. Jednalo se o různé magické formule a náboženské texty plné rad, ochrany a vědomostí pro posmrtný život.


Mumie Ramsese I.
Mumie Ramsese I. , Alyssa Bivins, CC BY-SA 4.0


Přechod do posmrtného života

Je zjevné, že Egypťané uvažovali o posmrtném životě ve zcela jiném smyslu, než jak o něm hovoří tradice například křesťanská. Zásadní roli hrálo egyptské náboženství a bohové, z nichž někteří měli zemřelé převádět přes hranici z života zde na zemi do další dimenze. Přechod měl několik fází, kdy první fáze zahrnovala výběr prostředku přesunu do posmrtného života (u faraonů často zobrazované lodě) a následně samotnou pouť, která mohla obsahovat různé součásti a stadia. Tento průběh však nemohl zemřelý ovlivnit a nebyl mu předem znám, nýbrž vše bylo rozhodnuto za něj na základě jeho postavení ve společnosti a dalších aspektů ze strany vyšší moci.


Zlatá pohřební maska.
Zlatá pohřební maska. , Allan Gluck, CC BY-SA 4.0


Podoba dalšího života

Ne všem duším byl vstup do posmrtného života povolen. Bylo potřeba projít posmrtným soudem, který byl jednou z nejdůležitějších součástí této transformace. Probíhal v Síni Maat, kdy zemřelý nejprve musel prokázat své znalosti o jednotlivých soudcích a následně je přesvědčit, že je bez hříchu. Poté bylo jeho srdce položeno na váhu a takto porovnáno s perem Maat - na tuto zkoušku dohlížel egyptský bůh Anubis. Pokud srdce obstálo, bylo možné pokračovat dále, pokud nikoli, duše zemřelého byla pozřena bohyní Ammit.


Sarkofág Ramsese III.
Sarkofág Ramsese III. , Louvre Museum, Public domain


Samotnou posmrtnou říši si Egypťané pak představovali jako bohatou, úrodnou krajinu plnou přírodních krás a vodopádů - mohli bychom říci ráj. Zemřelí zde nabývali některých božských vlastností a mohli si užívat stejných pochutin jako bohové. Říši nazývali Sekhet-Aaru neboli „pole rákosu“.

Zdroj: wikipedia.org, worldhistory.org
Autor: Jana Voborníková
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Obětní beránci inkvizitorských fanatiků. V honech na čarodějnice bylo upáleno přes milion žen Obětní beránci inkvizitorských fanatiků. V honech na čarodějnice bylo upáleno přes milion žen
Haspartum - krvavý předchůdce dnešního ragby Haspartum - krvavý předchůdce dnešního ragby
Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít