Nespoutaná a krutá Messalina. Manželka císaře Claudia se zdarma nabízela v nevěstincích

16.8.2022, 08:40 > Starověk > Antický Řím

Messalina je patrně nejznámější ze všech manželek římských císařů. A zejména pro svou nespoutanost a promiskuitu, ale také díky svým intrikám, které ji nakonec stály život. Přestože měla zřejmě svého manžela, císaře Claudia, omotaného kolem prstu, udělala si až příliš mnoho mocných nepřátel na císařském dvoře.

Císař Claudius byl dlouhou dobu považován za slabomyslného a neschopného vlády. Přestože pocházel z přímé císařské pokrevní linie, dlouho nebyl nijak zapojen do vedení říše. Dodnes není jisté, zda-li byl skutečně slabomyslný, nebo naopak velmi chytrý a svůj stav pouze hrál. Možná právě to mu totiž zachránilo život. Při boji o císařský trůn ho nikdo nepovažoval za hrozbu a díky tomu neskončil zavražděn jako mnoho jiných, vážnějších konkurentů.



Do politiky a do centra dění na císařském dvoře se více dostal až za vlády svého synovce Caliguly. Ten ho zvolil jako konzula, nejvyššího úředníka hned po císaři. Jinak se od něho ale dočkal spíše zesměšňování a urážení. Během Caligulových výbuchů hněvu se několikrát dostal do ohrožení života, jako většina císařových blízkých. Právě na popud Caliguly se Claudius roku 38 oženil s o více jak dvacet let mladší Valerií Messalinou, která mu porodila dceru a syna.

Poté co Caligula padl za oběť atentátu, byl Claudius jako poslední přeživší z císařské dynastie jmenován novým císařem. Z Messaliny se tak přes noc stana nejmocnější žena říše. Přesto začala proti svému manželovi postupem času intrikovat. Proč něco takového dělala? Patrně považovala svoji současnou pozici za příliš nejistou. Claudius byl již při nástupu na trůn velmi starý a jejich společný syn Britannicus naopak malé dítě. Bylo tak dost možné, že při očekávatelné Claudiově smrti nebude Britannicus ještě dost starý, aby mohl vládnout. On i jeho matka by tak v tu chvíli byli v ohrožení života od mnoha dalších ambiciózních zájemců o císařský trůn.



Během vlády jejího manžela padlo Messalininým úkladům za oběť mnoho význačných Římanů. Nejdříve se svými intrikami snažila zajišťovat pozici i svému manželovi, postupem času však začala čím dál více myslet na sebe. K této době se také vážou mnohé zmínky dobových dějepisců o Messalinině promiskuitě. Svého manžela podváděla s nespočtem mužů všech druhů - od nejmocnějších Římanů po neurozené pouliční baviče. Existující zmínky dokonce o tom, že tajně docházela do římských nevěstinců, kde se anonymně a zdarma nabízela kterémukoliv zákazníkovi. Přestože se ke Claudiovi tyto zprávy dostávaly, patrně k nim byl slepý a považoval je za pouhé drby. Možná skutečně šlo jen o pomluvy od nepřátel, kterých Messalina rozhodně neměla málo. Jisté je, že sex často využívala jako prostředek k získání moci a spojenců.

Svoji poslední intriku obrácenou proti císaři započala roku 48. Rozhodla se, že oficiálně pojme svého milence, nastávajícího konzula Gaiea Silia, za svého manžela. Vyčkávala na vhodný okamžik, který přišel ve chvíli, kdy Claudius odcestoval na inspekční cestu do přístavní Ostie. Před mnoha význačnými hosty pak oficiálně pojala Gaia za svého muže, přestože byla stále vdaná za Claudia. Fakticky v tu chvíli docházelo ke státnímu převratu a Messalina patrně doufala, že se stane ženou nového císaře. O svatbě se v Ostii dozvěděli císařovi propuštěnci a rádci, kteří si okamžitě uvědomili rozsah problému. Ztráta veškeré moci a patrně i života byla v tu chvíli nebezpečně blízko.



Propuštěnec Narcissus informoval císaře o nejnovějších událostech a ten se okamžitě vydal zpět do Říma. Ve městě ihned zamířil do pretoriánského tábora, skutečného centra moci. Zpráva u návratu císaře se rychle rozšířila a svatebčané se rozprchli, vědomi si, že se v podstatě dopustili velezrady. Samotná Messalina neváhala a vydala se císaři vstříc přímo. Se svým vlivem na stárnoucího muže si byla jista, že ho uchlácholí. Možná by se tak skutečně stalo, čehož si byl vědom i rádce Narcissus. A tak přestože Claudius nařídil, aby k němu Messalinu předvedli živou, zřejmě doufajíc, že jde o nedorozumění, musel Narcissus jednak na vlastní pěst podle hesla: je jednodušší prosit o odpuštění, než o dovolení.

Skupině pretoriánů tak nařídil, aby okamžitě Messalinu vyhledali a zavraždili dřív, než se dostane k císaři. Císařovnu vojáci zastihli v sadech, kde ji jeden z pretoriánů probodl a ukončil tak její mladý život. Bylo snad ironií osudu, že tyto sady dříve patřili Valeriu Asiatikovi, mocnému Římanovi, jehož předčasný skon přivodila právě Messalina.

Zdroj: Dějiny starověkého Řecka a Říma Pavel Augusta František Honzák ; Wikipedia.org Štítky: #caligula #claudius

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (43)   #zivot v antice (41)   #legie (28)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #17. stoleti (12)   #atheny (12)   #persie (11)   #otroci (11)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   #husite (9)   Zobrazit všechny štítky