Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

Defenestrace: česká specialita, která měnila dějiny Evropy

25.5.2022, 09:05 > Středověk > České země

Pražské defenestrace se staly součástí českého příběhu. Vyprávění o tom, jak v Praze létali úředníci z oken, vrostla do našeho kolektivního vnímání dějin jako něco samozřejmého. Vlastně málokoho napadne, že se jedná o specificky českou záležitost – nikde jinde na světě se války nezačínaly tím, že někdo někoho vyhodil z okna. A už vůbec se nestávalo, že by takový – v podstatě lokální – incident měl devastující účinky pro celou Evropu. Čechům se to povedlo hned dvakrát.



Pražská defenestrace 1618.
Pražská defenestrace 1618. , Karel Svoboda, Public domain


1419: Počátek tradice

Po upálení Jana Husa (a smrti či pronásledování dalších husitských představitelů) byla situace v Českém království napjatá. Po roce 1415 katolická strana po většinu času tlačila kališníky do kouta – a ti se v reakci na to radikalizovali. V roce 1419 už bylo jasné, že je konflikt nevyhnutelný.

Král Václav situaci ještě zhoršil, když dosadil nové novoměstské radní, a ti začali některé husity obratem zatýkat. Kališníkům došla trpělivost - dalo by se říct, že jejich kalich trpělivosti přetekl.

30. července 1419 vedl Jan Želivský plamenné kázání v chrámu Panny Marie Sněžné a poté vedl procesí před Novoměstskou radnici. Husité požadovali propuštění svých souvěrníků. Přišli však v bojovné náladě a zřejmě neměli zájem odejít v klidu a míru. Situace se vyhrotila a husité vyházeli novoměstské radní z oken. Ti, kteří přežili pád, byli dobiti na ulici.


Pražská defenestrace 1419.
Pražská defenestrace 1419. , Adolf Liebscher, Public domain


Dolů s nimi!

Událost vešla do dějin jako první pražská defenestrace (z latinské předložky „de“ a výrazu pro okno „fenestra“, česky „vyoknění“). Stála na začátku husitských válek, které na mnoho dalších let dominovaly evropskému dění a vedly mimo jiné k několika křížovým výpravám vedeným proti husitům. Zároveň však červencové události roku 1419 položily základ tradici, která jinde ve světě nemá obdoby. První pražská defenestrace dala Čechům návod, jak se vypořádat s pražskými úředníky, kteří jim znepříjemňují život.


1483: defenestrační připomínka

Druhá defenestrace, která se v Praze odehrála, bývá zmiňována méně často – možná proto, že na rozdíl od těch z roku 1419 a 1618 měla spíš lokální dopad. Hlavní role v ní opět hráli husité, kteří znovu nechali proletět vzduchem pražské radní. Vzepřeli se tak králi Vladislavu Jagellonskému. Všichni moc dobře věděli, jak hrůzné války se rozpoutaly po první defenestraci, a tak král couvl a o dva roky později přistoupil na Kutnohorský náboženský mír.

První úspěšný císařský řez proběhl v Praze

První úspěšný císařský řez proběhl v Praze

Pro dnešní medicínu je porod císařským řezem běžnou rutinou a častým řešením nejrůznějších komplikací v poslední fázi těhotenství. Současně si jej ale spojujeme s vysokou úrovní rozvoje lékařské vědy v poslední... celý článek


1618: defenestrace, která přinesla zkázu Evropě

Ve světě pojem defenestrace získal zvuk především po roce 1618, protože odstartovala třicetiletou válku, jež byla tím nejhorším válečným konfliktem, který Evropa do té doby zažila.

Ani po dvou stoletích od upálení mistra Jana Husa nebyl v Českých zemích mezi katolíky a protestanty mír a klid. V roce 1618 znovu protestantská šlechta nabyla dojmu, že ji katolická královská moc obírá na jejích právech. A tak došlo k rozhodnutí, že je čas opět vyzkoušet osvědčenou českou taktiku: defenestraci.


Pražská defenestrace 1618.
Pražská defenestrace 1618. , Matthäus Merian, Public domain


Zástupci českých stavů vedení Jindřichem Matyášem Thurnem a Václavem Budovcem z Budova 23. května 1618 defenestrovali dva královské místodržící a sekretáře. Při této pražské defenestraci sice nikdo nepřišel o život, ale důsledky měla dalekosáhlé. České stavy se vzbouřily a rozpoutaly povstání. To bylo poraženo o dva roky později na Bílé hoře, avšak válečná kola se dala do pohybu a celá Evropa se ponořila do hrůz třicetileté války.


Defenestrace jako politický akt

Když se podíváme do zahraničních zdrojů, zjistíme, že i tam znají pojem defenestrace. V mimočeských případech však jde v podstatě vždy o prostý popis situace – někdo byl zavražděn tím, že byl vyhozen z okna. V českém kontextu by šlo například o situaci spojenou se smrtí Jana Masaryka. Také se často uvádí biblický příběh královny Jezábel, která vládla tak krutě, že ji její vlastní lidé vyhodili z okna.


Smrt královny Jezábel vyhozením z okna.
Smrt královny Jezábel vyhozením z okna. , Gustave Doré, Public domain


Případ pražských defenestrací je však jiný. Zatímco při vraždách vyhozením z okna jde aktérům o smrt konkrétního člověka, u pražských defenestrací můžeme říct, že totožnost obětí byla podružná. Víc než vraždou byly politickým aktem.

Vyhození konšelů nebylo směřováno vůči jejich osobám, ale vždy šlo o vzpouru vůči panovníkovi. Ve všech třech případech zaútočili husité a zástupci českých stavů na radní a místodržící proto, že byli představiteli královské moci – a tím vyhlásili králi válku.

České defenestrace tak byly především symbolem: hozenou rukavicí, zřetelným vypovězením poslušnosti. Nejvýznamnější defenestrace z roku 1618 je důkaz toho, že aktéři si uvědomovali význam toho, co dělají. Vědomě navázali na starou tradici a byli si jisti, že druhá strana jejich vzkaz pochopí. A přesně tak se stalo.

Zdroj: dvojka.rozhlas.cz
Autor: Tereza Holubová
Štítky:
Vstoupit do diskuze ()

Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly
Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti Střelný prach udělal z rytířů válečníky minulosti
Každá nevěsta musela zaplatit poplatek za průchod. Neznámý předchůdce skvostného Karlova mostu Každá nevěsta musela zaplatit poplatek za průchod. Neznámý předchůdce skvostného Karlova mostu


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít