Upálen v Kostnici - Jeronýma Pražského čekala mučednická smrt jako Jana Husa
16.9.2022 > Středověk > České zeměJeroným Pražský zůstává v našich dějinách lehce zastíněn osobou Jana Husa. Což však neznamená, že by byl méně významným myslitelem a teologem. I jemu se stal osudným Kostnický koncil – stejně jako na Husa tam na něj čekala mučednická smrt na hranici.
Krize církve
Přelom 14. a 15. století by poznamenán výraznou krizí církve. Ta se navenek projevovala především papežským schizmatem, tj. dvojvládím (později dokonce trojvládím). Dva (či tři) žijící papežové intrikovali proti sobě a vzájemně se exkomunikovali a zesměšňovali - tím snížili respekt k celému papežskému úřadu. Osoba papeže ztratila na své výjimečnosti.Člověk nemusel být žádný intelektuál ani teolog, aby mu došlo, že když jsou dva papeži, tak jeden musí být falešný. Tím však utrpěla také autorita toho druhé papeže – lidé se ptali: „Je opravdu vyvolený Bohem? Opravdu je neomylný? Opravdu nás vede správným směrem? A co když je jinde další – ten opravdu pravý – papež?“ Společnost ztratila své jistoty a začala volat po obrodě církve – požadovala návrat k Písmu a Desateru a chtěla po církvi, aby se vrátila k apoštolské chudobě.
Noví proroci
Z tohoto podhoubí nespokojenosti se právě v onom období konce 14. století začali rodit noví myslitelé, teologové a dokonce i reformátoři.České povědomí se zaměřuje především na osobu mistra Jana Husa. A není se co divit. Šlo o velmi výrazného myslitele a řečníka, který silou svého charismatu dokázal strhnout davy, ale také okouzlit řadu mocných lidí a inspirovat další intelektuály. Jeho nespravedlivá mučednická smrt z něj udělala symbol, který se zapsal hluboko do historie.
Byli však i jiní. Například v Anglii šlo především o Jana Viklefa, který kázal podobné myšlenky jako Hus. Jeho učení přivezl do Prahy další český teolog – Jeroným Pražský.
Praha jako hnízdo nového učení
Jeroným pocházel ze zřejmě docela dobře zajištěné pražské rodiny. Vystudoval svobodná umění v Praze, kde se již na studiích setkával s Husem.Přestože bývá obvykle považován za Husova učedníka či následovníka, nelze to zcela přijmout. Jeroným přicházel s vlastními myšlenkami a teologií, byl radikálnější a možná i výraznější osobností a dobové zprávy se zmiňují o tom, že měl v disputacích často převahu - dokonce i nad Husem.
V Praze se stal bakalářem a vydal se na univerzitu do Oxfordu. Zde ho silně ovlivnily myšlenky Jana Viklefa – zásadní pro něj byly především ideje nesoucí se v duchu realismu a také názor, že při eucharistii dochází pouze k duchovní přeměně chleba a vína v tělo a krev Kristovu, nikoli faktické. Silným aspektem tohoto učení také bylo volání po tom, aby se církev vrátila k apoštolské chudobě.
Jeroným přivezl Viklefovy spisy do Prahy, kde se jeho učení rychle propojilo s podobnými myšlenkami Jana Husa. Reformátorský proud v Praze tak jenom posílil.
Jeroným Pražský – muž, který zcestoval svět
Během svého krátkého života stihl Jeroným Pražský procestovat i vzdálené země – a všude studoval a všude doplňoval své učení o nové myšlenky. Víme, že v roce 1403 navštívil Jeruzalém. Přednášel na významných univerzitách po celé Evropě – byl mistrem na univerzitě v Praze, ale také v Paříži, kde si doplnil vzdělání ohledně platónské filozofie, Kolíně a Heidelbergu. V roce 1413 se vydal na východ a na Rusi zkoumal pravoslaví.Bohužel, kudy Jeroným Pražský chodil, tam si dělal nepřátele. Jeho názory byly většinovou církví považovány za kacířské a evropská půda se Jeronýmovi brzy stala dost horkou.
1410: Mračna se stahují
První opravdu vážné potíže zažil Jeroným v roce 1410. Nejprve ho na čas nechal zatknout Zikmund Lucemburský, poté se Jeroným vydal do Vídně, kde na něj však čekalo obvinění z kacířství a soud. Byl sice odsouzen, ale podařilo se mu uniknout zpátky do Čech, kde byl v relativním bezpečí.Jeroným však tohoto drsného varování nedbal. V roce 1412 kázal spolu s Husem proti odpustkům. Podařilo se jim strhnout pražské davy a vyvolat nepokoje. Pražští konšelé se pokusili zastrašit měšťany tím, že tři mladé podporovatele reformistů nechali popravit. Vyvolali však ještě větší bouři.
A Václavu IV. stejně jako jeho bratrovi Zikmundovi Lucemburskému a církevním hodnostářům začalo být jasné, že když nezakročí, přerostou jim Hus, Jeroným Pražský a další reformisté přes hlavu.
Nešťastná Kostnice
Kostnický koncil byl svolán primárně proto, aby vyřešil problém papežského schizmatu a další problémy v církvi. Když se na něj ale všichni sjeli, proč rovnou nezatočit i s kacíři?Viklefovo učení bylo prohlášeno za heretické. Stejně tak Husovo – on sám byl odsouzen a upálen na hranici.
Příběh Jeronýma Pražského a Kostnice je snad ještě silnější než v případě Jana Husa. Byl varován před tím, aby jel do Kostnice, on se tam však přesto vydal. Skrýval se ve městě a sledoval proces s Husem. A rozhodl se jednat – na vrata kostelů a dalších významných budov v Kostnici přibil řadu letáků v několika jazycích a kromě jiného žádal veřejné slyšení, aby mohl hájit svoje i Husovo učení.
Pak zřejmě pochopil, že se tímto jednáním odsoudil k smrti, a z Kostnice urychleně uprchl. Smrt už si na něj však brousila zuby – byl dopaden a přivlečen zpátky do města. Čekal ho stejný proces, jakým si prošel Jan Hus – a se stejným výsledkem.
Proces
Zdraví Jeronýma Pražského se ve vězení rychle zhoršilo. I to vedlo k tomu, že podlehl tvrdým metodám a na koncilu odvolal své učení a zřekl se Viklefa i Husa. Život mu to však nezachránilo.Zdá se velkým dějinným paradoxem, že zatímco cizí účastníci koncilu považovali Jeronýmovo pokání za dostačující, Češi požadovali obnovu procesu a trest smrti.
A k tomu také došlo. Jeroným Pražský byl upálen 30. května 1416 na stejném místě jako rok před ním mistr Jan Hus.
Zdroj: www.ceskatelevize.cz; https://dvojka.rozhlas.cz/; http://husitstvi.cz/
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #husite
#nabozenstvi
#jan hus