Zobrazit menu
MENU
Magazín o dávné a ještě dávnější historii

První úspěšný císařský řez proběhl v Praze

12.11.2021, 09:16 > Středověk > České země

Pro dnešní medicínu je porod císařským řezem běžnou rutinou a častým řešením nejrůznějších komplikací v poslední fázi těhotenství. Současně si jej ale spojujeme s vysokou úrovní rozvoje lékařské vědy v posledních desetiletích. První zaznamenaný císařský řez, při kterém přežila matka i dítě, se ale udál již v roce 1337. Pro nás je tato informace o to zajímavější, že se udál v Praze.




Beatrix Bourbonská, druhá manželka Jana Lucemburského

Před popisem vlastního zákroku středověkých lékařů je na místě seznámení s tou nejdůležitější osobou: rodičkou, která jej podstoupila. Byla jí Beatrix Bourbonská, která se v roce 1334 vdala – pravděpodobně především na popud svého otce, významného člena francouzského královského dvora Ludvíka I. Bourbonského – za českého krále Jana Lucemburského. Jan se ženil již podruhé, jeho manželství s Eliškou Přemyslovnou bylo plné problémů a skončilo poté, co Eliška v roce 1330 zemřela.


Beatrix Bourbonská.
Beatrix Bourbonská. , AnonymousUnknown author, Public domain


Do Čech přijela Beatrix v prvních lednových dnech roku 1336. V Praze se nikdy necítila příliš dobře a pobyt zde jí usnadňovala především Blanka z Valois, manželka Janova prvního syna Karla. V polovině roku nicméně Beatrix otěhotněla a 25. února 1337 započal porod…


Historické prameny o porodu

Porod Janova syna Václava Lucemburského je v kronikách popsán tak, že zavdává příčinu k tomu, abychom jej považovali za unikátní. I proto se na něj zaměřil výzkumný tým složený z historiků, lékařů a odborníků na dějiny medicíny.

Vědci vycházeli z písemných pramenů v podobě některých dobových kronik a korespondencí. Např. Vlámská kronika mluví o tom, že „…vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila“. Stejně tak v některých dopisech se mluví o „porodu bez porušení těla“. Již jen fakt, že se o tom kroniky zmiňují, je zvláštní. Za normálních okolností se toto téma takto „neprobíralo“.


Otto Posse (1847-1921).
Otto Posse (1847-1921). , Otto Posse (1847-1921), Public domain


Další zajímavostí je jméno vévody. Proč pojmenoval Jan Lucemburský svého dalšího syna Václav, když tak již byl pojmenován jeho první syn, budoucí císař Karel IV.?Proč dal Lucemburk bez valnější lásky k Čechám české jméno dítěti, které měl s francouzskou manželkou? Mohlo jít o projev vděčnosti k českému patronu za provedený zázrak?


Co lze z uvedeného odvodit?

Je velmi pravděpodobné, že úspěch císařského řezu bylo do jisté míry dílem náhody, to ale neumenšuje umění tehdejších lékařů, právě naopak. Lze si představit, že během porodu došlo k problémům, v tu chvíli se přítomní lékaři soustředili na jedinou věc: zachránit dítě. Pojem „zachránit dítě“ si se ale třeba představit ve středověkém smyslu, tj. vyjmout jej z těla matky a pokřtít jej. V první řadě šlo o záchranu vévodovi duše.

Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let

Díky veřejným pitvám předběhl Galén svoji dobu o stovky let

Nejznámější antický lékař Galén předběhl svoji dobu a z jeho poznatků vycházeli lékaři ještě v 17. století. Dopustil se však také mnoha omylů, jejichž vyvrácení trvalo přes tisíc let. Díky až chorobnému workoho... celý článek


Beatrix byla v tu chvíli nepochybně zcela mimo zájem lékařů, a protože byla téměř jistě v bezvědomí, byla pravděpodobně považována za mrtvou. Nyní přicházejí ke slovu dnešní lékaři, kteří se pokusili zrekonstruovat, co se stalo dále. Bolest spojená s otevřením těla Beatrix královnu pravděpodobně probralo z bezvědomí a následný šok zapříčinil, že došlo ke zpomalení krvácení.

Když lékaři viděli, že královna žije, postarali se i o ní. To konkrétně znamenalo ošetřit ránu, zastavit krvácení a v následujících týdnech se postarat o zhojení. Beatrix přežila, nedostala sepsi, což bylo ve středověku vždy velmi nejisté, a zemřela až v roce 1383. Žádné další děti však již Beatrix nikdy neměla. I to do určité míry naznačuje, že se během porodu stalo něco, co se stát nemělo.


Světový primát

Podle všeho se tak v roce 1337 odehrálo v Praze něco, co je unikátní ve světovém měřítku. Další zprávy o úspěšném císařském řezu máme až z roku 1500 ze Švýcarska. Ještě na konci 19. století byl ale tento zákrok považovaný za nesmírně riskantní a pravděpodobnost přežití byla pro rodičku až nepříjemně nízká.


Busta Jana Lucemburského v katedrále sv. Víta, Packare, CC0, via Wikimedia Commons.
Busta Jana Lucemburského v katedrále sv. Víta, Packare, CC0, via Wikimedia Commons. , Packare, CC0


I když nebyl císařský řez ze strany lékařů samozřejmě plánovaný a šlo spíše o shodu okolností, nic to nemění na tom, že tehdejší lékaři byli schopní naprosto fundovaně zareagovat na nastalou situaci a poskytnout královně Beatrix i novorozenému vévodovi naprosto špičkovou péči. Stejně jako v případě profesionálního, a i z dnešního pohledu dokonale provedeného, zákroku při zranění Karla IV., i v tomto případě ukázali středověcí lékaři svoji nesmírně vysokou úroveň. Ne náhodou za ni sklízejí uznání kolegů i po téměř sedmi stovkách let.

Zdroj: wikipedia.org, BOBKOVÁ, Lenka: Jan Lucemburský
Autor: Martin Straka

Štítky:
Líbil se Vám článek? Sledujte nás
Přidat na Seznam.cz



Mohlo by vás zajímat

Meteorologické sloupky – předpověď počasí z dávných časů Meteorologické sloupky – předpověď počasí z dávných časů
Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly Bitva u Sudoměře, malé české Thermopyly
Konec nadějí - bitva na Bílé hoře Konec nadějí - bitva na Bílé hoře


Prosím, vypněte si blokování reklam na této stránce.

Pouze díky reklamě Vám můžeme přinášet zajímavé články jako tento


Zavřít