Jak druhý triumvirát vydláždil cestu k císařství
5.4.2022 > Starověk > Antický ŘímKdyž se po smrti velkého Gaia Julia Caesara ujala vlády v Římě trojice mocných a schopných mužů, zdálo se, že by říše opět mohla nalézt stabilitu a vrátit se k časům prosperující republiky. Opak byl však pravdou. Triumvirové se spolu pustili do bojů a nakonec zbyl jen jeden z nich – Octavianus, jenž přijal jméno Augustus a stal se prvním z císařů.
Vznik druhého triumvirátu po Caesarově smrti
Když v roce 44 př. n. l. zemřel Caesar pod noži vrahů, nastalo v Římě mocenské vakuum. To se rozhodla zaplnit trojice vlivných mužů: Caesarův adoptivní syn Gaius Julius Caesar Octavianus, Caesarův přítel a vojevůdce Marcus Antonius a bývalý konzul a Caesarův věrný Marcus Aemilius Lepidus. V roce 43 př. n. l. vytvořili tzv. druhý triumvirát a začali vládnout Římu.Mimo jiné si dali za cíl dopadnout a potrestat Caesarovy vrahy. To se podařilo rok po vzniku triumvirátu v bitvě u Filipp. Byl to však jeden z mála úspěchů, kterého spolu tihle tři dosáhli. Šlo totiž o velmi cílevědomé muže a dělit moc na tři díly se jim příliš nezamlouvalo.
Nejslabší jde z kola ven
Spory od začátku panovaly především mezi Octavianem a Antoniem, a tak se Lepidus mohl domnívat, že je v bezpečí. Byl to však on, kdo vypadl z triumvirátu jako první.Octavianus Lepida obvinil, že chce uzurpovat moc, a donutil ho odejít do exilu. Lepidus zřejmě moudře usoudil, že proti dvěma mocným a všehoschopným rivalům nemá šanci, a tak vyklidil pole. Dožil v klidu na jihu Itálie, zatímco jeho rivalové se dál rvali o moc.
Zbyli jenom dva. A rozhodlo se u Actia.
Marcus Antonius spojil svůj osud s egyptskou panovnicí Kleopatrou a začal části římského území připojovat k Egyptu. To byla záminka, na kterou Octavianus čekal celé roky. Řím pod jeho vedením se pustil s Antoniem a Kleopatrou do války.Ta vyvrcholila v roce 31 př. n. l. bitvou u Actia. Tento mys se stal dějištěm velké námořní bitvy, v níž Octavianus s výraznou přesilou porazil silně demoralizované jednotky Marka Antonia.
Antonius i Kleopatra ještě dokázali prchnout. Octavianus si však nedopřál oddechu a pronásledoval je až do Egypta. Antonius i Kleopatra pochopili bezvýchodnost situace a spáchali sebevraždu.
Augustus – první císař římský
Octavianus se vrátil do Říma a v cestě k absolutní vládě už mu nestála žádná překážka. Snad jen římská nostalgie pod časech republiky. Octavianus to věděl a vyšel těm hlasům vstříc – formálně zachoval úřady i tradice republiky a hlasitě se k republikánství hlásil. Dokonce i předal všechnu moc zpátky do rukou senátu!Ve skutečnosti se však soustředil na převzetí vlády. V té době už totiž senát plně ovládal a poučení senátoři mu vládou obratem vrátili a učinili z něj faktického doživotního vládce. V Římě tak vznikl principát a Octavianus mu vládl jako první mezi rovnými. Přijal jméno Augustus a stal se prvním z římských císařů. Čas antických republik byl definitivně pryč.
Zdroj: Scullard, H. H.: From the Gracchi to Nero: A History of Rome from 133 B.C. to A.D. 68
Autor: Tereza Holubová
Štítky: #caesar
#marcus antonius
#augustus