Georgovia, bitva kde Julius Caesar selhal

23.10.2019 > Starověk > Antický Řím

Není příliš mnoho bitev o kterých bychom mohli říci, že je slavný římský vojevůdce Julius Caesar prohrál. Prohra je však v tomto případě přehnaně silné slovo. Caesar byl příliš schopný generál na to, aby nechal svoji armádu zničit tak jako například o rok dřív Crassus u Karrh. Přesto nešlo o jednoznačné vítězství, na která byla generálova vojska zvyklá a bitva poznamenala Caesarovu pověst neporazitelnosti.

V roce 53. př.n.l byla římská armáda již 5 let na tažení po Galii. Jejím aktuálně největším nepřítelem byl galský vojevůdce Vercingetorix z kmene Arvernů. Tomu se podařilo spojit rozhádané kmeny a vytvořit silnou armádu. Blížila se zima a Caesar se rozhodl přezimovat v Agedincu, hlavním městě galského kmene Sennonů.



Ještě před začátkem zimy však Vercingetorix obsadil město Gergovii odkud ohrožoval spojence Říma, galský kmen Aedů. Tím postavil Caesara do komplikované situace. Ten se musel rozhodnout jestli vyrazit na zimní tažení a riskovat kvůli ochraně spojenců nebo zůstat v bezpečí ale riskovat ztrátu spojenců a pověst Říma.

Nebyl by to Caesar kdyby se rozhodl jinak než pro bitvu. Rozdělil svoji armádu a část nechat přezimovat v galském městě. Větší část vojska vyrazila proti Vercingetorigovi. Po cestě si podrobili několik menších měst až se konečně s galskou armádou střetli v bitvě u města Noviodunum kde Caesar jednoznačně zvítězil. Následně zamířil rychlým pochodem k Gergovii, bylo nutné dostat se k cíli co nejdříve protože potravin nebyl rozhodně nadbytek. Toho si byl Vercingetorix vědom a snažil se římskému vojsku situaci komplikovat na každém kroku.

Galové využívali taktiku spálené země a nenechávaly pro Římany žádný proviant, který by mohli využít. Další problém Římanům způsobili u města Varennes, kde poničili most přes řeku Elave který římské vojsko nutně potřebovalo. Situace Caesar vyřešil se svojí typickou genialitou.



Přes noc rozdělil svoji armádu a menší část skryl v terénu. Ráno se zbytkem armády, jejíž formace roztáhl aby působila kompletně, vyrazil po proudu řeky k dalšímu vzdálenému mostu. Na druhém břehu je následovalo galské vojsko aby jim překazilo každý pokus s překonání řeky. Mezitím ale ukrytá část armády most opravila a zajistila obranu na druhé straně. Hlavní část vojska se poté vrátila a jednoduše řeku překonala po opraveném mostě.



Když Vercingetorix zjistil jak se nechal oklamat, stáhl se svojí armádou až do Gergovie, kam se brzy dostavilo i římské vojsko připravené na obléhání.

Průběh bitvy

Když římské vojsko dorazilo k typické galské pevnosti umístěné na strmém kopci začali klasické obléhací práce. Ze začátku se vše vyvíjelo dobře. Římané obsadili menší vrh poblíž pevnosti, který Galové využívali pro zásobování vodou. Ten následně pomocí příkopů a opevnění spojili s hlavní pevností a odřízli tak Galy od důležitých zásob.

Brzy však vychytralý vůdce Galů Vercingetorix situaci zkomplikoval. Pomocí úplatků získal na svoji stranu část kmene Aeduů, kteří byli až doteď římskými spojenci. Caesar se o však spiknutí dozvěděl a rychle zareagoval. Je také možné, že k žádnému spiknutí nedošlo a šlo pouze o velice chytré dezinformace z Vercingetorigovi strany. V každém případě Caesar rozdělil svoji armádu a napadl vojsko z kmene Aeduů, které drtivě porazil.



Do vedení kmene následně dosadil loajální lidi, kterým mohl důvěřovat. Zpět ke Georgovii tak již odcházel s desetitisícovou spojeneckou jízdní armádou Aeduů. Obléhání však zatím nikam nevedlo a dobře opevněná pevnost odolávala všem římským snahám.

Bylo tak nutné změnit strategii. Caesar vyslal jednu ze svých legií k fingovanému útoku, zatímco zbytek armády zaútočil z jiné strany. Podařilo se tak dobít několik předsunutých táborů u pevnosti. Dalším krokem v generálově strategii byl ústup, který měl Galy vylákat ven z pevnosti. V tu chvíli se však sešlo několik neočekávaných událostí. K předním jednotkám se zřejmě nedostal rozkaz k ústupu anebo nedokázali udržet své nadšení ze zatím vítězné bitvy a pokračovali v útoku na samotnou pevnosti. Ve stejnou chvíli dorazila jízda Aeduů, kterou některé části vojska považovala za nepřátele což vyvolalo další zmatky.



Zatímco Caesar měl plné ruce práce s tím aby ve své armádě opět zavedl pořádek, vyrazila z pevnosti do útoku galská kavalérie. Římskou linii, která ještě nebyla dokonale zformovaná jízdní armáda prorazila. Zatímco museli legie zepředu bojovat s pěchotou, do zas se jim ještě nyní dostala jízda. Caesar rychle nařídil ústup z bitvy a následně se s celou armádou začal stahovat zpět na území spojeneckých Aeduů.

Caesar byl velmi schopný vojevůdce a tak spořádaným ústupem dokázal svoji armádu ochránit před mnohem horší porážkou. Pokud by na jeho místě byl některý z méně schopných velitelů, mohla bitva dopadnou mnohem tragičtěji. Zničení několika legií by znamenalo úplný konec tažení v Galii a zřejmě zcela jiný vývoj dějin římské republiky. Celkové ztráty na římské straně podle Caesarova (zřejmě mírného) popisu událostí čítaly lehce pod tisíc legionářů. Brzy po této bitvě se armády Vercingetoriga a Caesara potkaly při dalším obléhání. U Alesie to však již dopadlo úplně jinak. Štítky: #caesar #bitva #legie #galie #oblehani

Mohlo by vás zajímat

• Starověk
• Antický Řím
• Antické Řecko
• Egypt
• Středověk
• České země
• Anglie
• Francie
• Svatá říše římská
• Blízký východ
• Novověk
• Evropa
• Amerika
• Ostatní
• Časová osa dějin

#bitva (44)   #zivot v antice (42)   #legie (29)   #stavby (25)   #nabozenstvi (25)   #zivot ve stredoveku (21)   #16. stoleti (19)   #sparta (14)   #rytiri (14)   #caesar (14)   #14. stoleti (13)   #atheny (12)   #17. stoleti (12)   #otroci (11)   #persie (11)   #19. stoleti (9)   #oblehani (9)   #plantageneti (9)   #premyslovci (9)   #falanga (9)   Zobrazit všechny štítky